Potkánci, jak jim jen odolat
19.2.2010 00:30 | Zvířata
„Moje první zvířátko, které jsem si pořídila, byl křeček džungarský. Když umřel, zůstala jsem u hlodovaců a koupila si potkana s flíčkem,“ říká chovatelka potkanů Veronika Vojáčková z Kladna.
Nikdy si nedokázala představit, že by se potkan mohl stát jejím mazlíčkem. Křečky milovala, ale jak mazlivý a přítulný může být potkan? Až vloni, když ji v létě umřelo morče a jelikož v rodině bylo smutno, rozhodli se pořídit nové zvířátko – opět hlodavce.
Potkaní kluk, nebo holka?
Samozřejmě, chtěli opět křečka džungarského, ale nikde nebyl k sehnání. „Šla jsem do zverimexu a chodila od klece ke kleci. Nic se mi nelíbilo. Až jsem se nakonec zastavila u klece s potkany a mezi několika bílými byl jeden potkánek s černým flíčkem přes hlavičku. Byl moc roztomilý, díval se na mně těma roztomilýma očičkama a já neodolala. Bylo rozhodnuto,“ vzpomíná Veronika Vojáčková, která tyto hlodavce v podstatě neznala.
|
„Ve zverimexu mi řekli, že je to sameček, tak jsem mu dala jméno Flíček. Nakonec se z něho vyklubala holčička, jméno jí už zůstalo. Nikdy jsem však svého kroku nelitovala,“ dodává chovatelka.
Sameček Ferda
Rodina Vojáčkova miluje zvířata. Proto Veronice dovolili už v mládí chovat různá zvířata. „Měli jsme křečky, želvičku, králíka, morče, korelu i několik pejsků. Ale žádné z nich mi neříkalo pane. Zhruba polovina z nich byla zachráněna před útulky nebo utracením,“ říká Veronika.
Dalším potkaním přírůstkem byl sameček Ferda. Je to krásný albínek s červenýma očkama, ale není čistokrevní, je křížený s fuzz potkánkem.
„Dostala jsem ho od chovatele, který se jej potřeboval zbavit, jelikož mu nevyhovovalo pohlaví. Tenkrát jsem si ho pořizovala v domnění, že Flíček bude mít kamaráda. Nakonec museli jít od sebe, když jsem zjistila, že je to páreček,“ říká chovatelka.
Přibyl Dudan a Cupito
Dnes Veronika chová čtyři potkánky – tři samečky a jednu samičku. Ty dva nové přírůstky dostala od rodiny, kde se vyskytla alergie na potkaní moč.
„Bylo mi jich líto, a tak jsem si je vzala k sobě. Oba jsou z chovatelských stanic a jmenují se Dudan a Cupito. Jen co jsem je přivezla domů, hned byli s Ferdou nejlepší kamarádi a spolu začali pobíhat po bytě,“ vzpomíná chovatelka.
KOČIČÍ SERIÁL |
|
Malý levhart ve vašem pokoji | Milá číča, co vypadá jako sova |
Kromě potkanů žije v rodině Vojáčkově i několik koček, dva pejsci, fretka, králík, andulka a želvička. „Jelikož bydlíme v dvougeneračním domě, kde se všechny zvířata vzájemně nevidí, a tak nejsou žádné problémy se vzájemnou komunikaci. Ale jinak se pejsci snášejí s kočkami a kočky nepovažují menší zvířata za kořist,“ dodává chovatelka.
Opravdu chytrá zvířata
Po dvou letech života s potkánky se Veronika přesvědčila, že nejde o pouhé hloupé hlodavce, kterým stačí strava a pohodlná klec. „Nejvíc si na nich cením, že jsou to opravdu chytrá zvířátka, s kterými se člověk může nejen pomazlit, ale i pobavit. Dočetla jsem se dokonce, že se s potkánky dělají i terapie. A věřím tomu. Když jsem smutná, jsou ke mně milejší a přítulnější. Když má dobrou náladu, hned se chtějí hrát a skotačit. A když jsem nemocná, zalezou někde hluboko do klece a trpělivě čekají, až mi bude líp,“ dodává chovatelka.
Veronika by doporučila chov těchto potkánků jak dětem, tak i dospělým, kteří jsou schopni si na ně udělat čas více než půl hodinu denně a dokáží jim věnovat trochu lásky, péče a třeba je i něco naučit. „Osobně bych si přála jim více rozumět. Kdyby mohli nějak mluvit, nebo naznačit co by si přáli, bylo by to skvělé,“ dodává Veronika.
Zajímavosti o potkanech
- Laboratorní potkan je z mnoha hledisek ideální domácí mazlíček, Je to tvor inteligentní, srovnatelný se psem nebo koněm.
- Potkan je ideálním kompromisem mezi zábavou a nenáročnosti chovu. Rozeznává lidi, vítá členy rodiny, naučí se přiběhnout na jméno nebo zvukový signál a lze se s ním mazlit stejně jako s kočkou nebo psem.
- Klidně usne na klíně, na rameni a pokud je třeba, snadno nenápadně zmizí v rukávu nebo ledvince.
- Když se ho je potřeba na chvíli zbavit, místo najde v kleci a máte jistotu, že v bytě nic nezničí.
- Jsou jedinci,kteří poslouchají dobře, ale jsou mezi nimi i takoví, kterým se to prostě nechce. Pokud máte štěstí na poslušného a hravého jedince, můžete ho naučit různým veselým kouskům.
- Každý potkan se však velice brzy naučí přiběhnout na určitý zvuk – mlasknutí, tlesknutí, hvízdnutí nebo zavolání jména. A to tak, že těsně před každým podáváním potravy a zejména nějaké neodolatelné pochoutky vyloudíte onen zvuk. Bez odměny potkana nikdy nepřivolávejte.
- Při pozorování jeho aktivit se nikdo nenudí.
- Potkani z 99% nekoušou, když se jim něco nelíbí, maximálně zapiští.
- Jeho jedinou nevýhodou je krátký život. Zpravidla se dožívá pouhých dvou let. Hlavním důvodem je dědičná náchylnost k různým onemocněním, zejména k rakovině, záměrně vypěstovaná u předků těchto našich domácích potkanů v laboratořích.
- Pokud si chcete potkana pořídit, nejlepší je obrátit se na chovatele – nadšence a ne na množitele.
- Koupit si zvíře ve zverimexu jde také, ale zkušení chovatelé to nedoporučují. Zvířata z obchodu bývají neochočená, stresovaná, mívají parazity a nevíte nic o jejich původu.
- Samečci bývají klidnější, přítulnější, línější, ale o něco víc zapáchají. Samičky jsou čistotnější, ale živější, čilejší a pohyblivější, občas až hyperaktivní.
- Potkánci se nejlépe cítí ve skupině stejného pohlaví – alespoň dva samečci nebo dvě samičky.
mw
Přečtěte si také