Ptačí geny mohou objasnit poruchy lidské řeči

3.4.2010 00:00   |   Zvířata
Genetický kód zpěvných ptáků obsahuje více než osm set genů. Ty souvisejí se schopností naučit se různé melodie. Vědci věří, že tento objev pomůže ještě detailněji vysvětlit poruchy řeči u lidí.

papoušek

Mláďata drobných zebřiček se učí zpívat stejně, jako se děti učí mluvit – napodobováním dospělých. Malí opeřenci nám mohou posloužit jako model k pochopení toho, jak se my sami v mládí učíme. A také, jak si poznatky uchováváme v paměti.

„Způsob, jak se ptáci učí zpívat, může být dokonalou předlohou pro ostatní způsoby učení," tvrdí britský profesor Christopher P. Ponting z Oxfordské univerzity:

„Zebřičky nám díky svému genomu umožňují uskutečnit pokusy, které okamžitě odhalí, k jakým změnám dochází v mozku během nácviku nové melodie."

zebřička
Zebřička pestrá

Zebřičky mohou pomoci autistům

Zebřičky jsou po slepici druhým ptačím druhem, jehož genetický kód se expertům podařilo rozluštit. Mláďata zebřiček, stejně jako malé děti, nejdříve "žvatlají", než se jim podaří napodobit rodiče… Později své umění předávají potomkům.

Protože způsob, jak se učí, je nám srozumitelný, a protože víme, že mají mnohé geny společné s námi, mohou nám tito opeření potomci dinosaurů pomoci najít příčinu poruchy řeči při autismu, mozkových příhodách, koktání a Parkinsonově nemoci.

Podle amerického týmu odborníků, který vede dr. Wesley C. Warren z Washingtonovy univerzity ve St. Louis, mají zebřičky pro lidskou neurologii nenahraditelný význam. I když rozuzlit spletitou síť souvislostí mezi genetickými a molekulárními faktory ovlivňujícími lidskou řeč nebude ani tak snadné.

žako
Papoušek šedý, známější jako žako

Co ukáží papoušci?

Vědci se původně domnívali, že za zpěv zebřiček je zodpovědných sto genů. Avšak skutečnost, že jich je více než osm set, ukazuje, jak velmi komplexní je otázka učení.

Tyto geny navíc "nepracují" obdobně jako běžné geny, které kódují tvorbu bílkovin, ale patří k té části genomu, která se nazývá "odpadní DNA". Ukazuje se, že tento díl DNA nejenže není žádným "odpadem", ale naopak slouží k realizaci základních biologických funkcí.

Poté, co vědci odhalili tajemství dvou ptačích druhů, hodlají pokračovat u dalších. Chtějí se zaměřit na papoušky a doufají, že jejich genom přečtou do konce letošního roku.

ko

Přečtěte si také

Diskuse: Ptačí geny mohou objasnit poruchy lidské řeči

Imitátor

11.4.2010   |   11:12   |   od: Eva Lucáková (bubka)
Najlepším imitátorom reči a zvukov je žako a ďalšie veľké papagáje, individuálne aj menšie druhy papagájov, loskutáky, krkavcovité vtáky...
Pri správnom tréningu si dokážú osvojiť aj význam slov a výrazov, ako ich aj použiť v správnych súvislostiach. Sú to inteligentné tvory, ktoré sú veľmi zvedavé a bystré, a práve tieto vlastnosti ich predurčujú aj "premýšľať".
Čím rozprávajú? Syrinx tvorí sústava chrupaviek, hlasivkové membrány a jemné svaly. Vyludzovaný zvuk však nezávisí len od tohto orgánu, ale aj od pohybu jazyka, kde posun len 1 mm ovplyvní zmenu zvuku. To vysvetľuje, prečo imitátor dokáže meniť prejav a napodobniť ženský či mužský hlas alebo intonovať.
Zobrazen poslední příspěvek, celkový počet 1 příspěvek.
poslední příspěvek: 11. 4. 2010 11:12
ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci