Nezlobí, vaše dítě je jen hyperaktivní

21.7.2009 01:00   |   Děti - JAK DĚTI ZVLÁDNOUT
Také vaše dítě neustále pobíhá, vykřikuje a ruší? A všechny konflikty pak řeší vztekem, vzdorem a někdy i agresivitou? Řeklo by se, že je nevychované, rozmazlené a zlobí. Chyba! Nejspíš máte doma hyperaktivní dítě.

Nezlobí, vaše dítě je jen hyperaktivní

Pro rodiče je hyperaktivní dítě velkou zátěží. Musí zvládat svého "čertíka" a přitom neustále řešit stížnosti okolí – školy, sousedů, přátel...

A k tomu všemu ještě ustát pohoršené pohledy lidí, kteří si myslí, že jste neschopní rodiče, kteří nezvládli výchovu.

Nezůstávejte s tím sami

Podle psycholožky Václavy Masákové je velmi důležité, aby rodiče nezakrývali pravdu před sebou ani před světem.

Je dobré přiznat, že dítě je hyperaktivní a otevřeně o tom hovořit. Přináší to úlevu a také to pomůže okolí lépe pochopit počínání vašeho dítěte.

Rodiče by se neměli bát obrátit se na pedagogicko-psychologickou poradnu nebo na psychology či psychiatry.

Další díly – JAK DĚTI ZVLÁDNOUT:


Je správné brzy odejít od rodičů?
Výchova z kloubů vymknutá
Jak zvládnout skutečné zlobidlo
Zlobit je normální. Nechtějte slušňáka

Obviňovat se nemá smysl. Je potřeba spíš se naučit zvládat svůj občasný vztek a zlost vůči dítěti. Emoce je to po vyčerpávajícím dni s hyperaktivním potomkem sice naprosto pochopitelná, ale zároveň zcela nežádoucí. Proto i rodič potřebuje občas pomoc psychologa nebo alespoň konzultaci v některé poradně.

Důležitý je pevný řád

Hyperaktivní dítě nejvíce potřebuje pevný denní řád, laskavé a stálé rodinné zázemí, trpělivost, lásku a pochopení. Denní rituály a přesný harmonogram pomáhají udržet dítě ve větším klidu.

Nesmírně důležitá je pak důslednost ve všech rozhodnutích. Jakékoli, rádoby láskyplné“ ústupky jsou totiž namířeny ve finále proti samotnému dítěti. Ještě víc totiž podpoří chaos v jeho duši.

Následující seriál – NÁSILÍ A DĚTI:


Láska a pár facek
Právo silnějšího
Když rupnou nervy
Zaplať, nebo...
Agresivita je jako mor

I když je to někdy opravdu vyčerpávající, trpělivá péče o hyperaktivní dítě není beznadějná. Mnoho takových dětí dozraje v období puberty a jejich „nedostatky“ zcela vymizí.

A ti, kterým se to nepodaří, dokážou situaci alespoň lépe zvládat. A to vše díky správnému přístupu rodiny a jejímu pochopení dovedou potlačit nedostatky a naopak pracovat na svých přednostech.

Jak se porucha projevuje

  • odborný název specifické vývojové poruchy je ADHD
  • trpí jí asi 5 až 8 procent dětí
  • provází ji mimo jiné zvýšený motorický neklid a zhoršená schopnost zvládat psychickou zátěž
  • typickými projevy je roztržitost, neposednost, hlučnost, impulzivita, ztrácení věcí, obtížné soustředění
  • tyto děti často nejprve jednají a až potom přemýšlejí, čímž ohrožují sebe i své okolí
  • diagnózu je možné stanovit až mezi 3 a 4. rokem dítěte a teprve po dlouhodobém sledování

Co s tím?

Jakékoliv projevy připomínající tuto poruchu není dobré brát na lehkou váhu. První cesta by měla určitě vést k psychologovi či k psychiatrovi. Dobře se osvědčuje kombinace psychoterapie pro dítě a poradenství pro rodiče.

Podrobné informace o možnostech zvládnutí tohoto problému získáte v projektu HYPERAKTIVITA, což je pražský Institut pro studium a terapii hyperaktivity a poruch pozornosti.

Lada Mašková

Přečtěte si také

Diskuse: Nezlobí, vaše dítě je jen hyperaktivní

RE: pro Hanku

14.5.2016   |   22:41   |   od: Soňa
Hanko, na to, co jste napsala, mi nedá nereagovat. Je vidět, že jste to zřejmě nikdy nezažila. Jinak byste nemohla tvrdit, jak je směšné a zároveň skoro "in", když je každý nevychovaný spratek samozřejmě brán jako hyperaktivní dítě a ve škole, na kterou jen kašle a má pětky, ho zase berou jako dyslektika.
Chtěla bych k tomu napsat, že si velmi dobře pamatuji (a to jsem se narodila před více jak čtyřiceti lety), když o mně stále mluvili jako o hyperaktivním dítěti, které pořád povídalo a bylo slyšet všude.
Děkuji svým rodičům, protože ze mne vychovali dobrého člověka. V dětství jsem vyhrávala sportovní závody - atletika, stolní tenis, později fotbal na vrcholové úrovni. Ve škole jsem měla samé jedničky. Díky upovídanosti... jsem se v životě neztratila. Stáže v zahraničí, dnes řídím velkou firmu.
Je to všechno o tom umět hyperaktivitu využít správným směrem. Mám nyní syna a dceru a přiznávám, že ze syna jsem občas nešťastná - je velmi hyperaktivní, ukřičený, neposedný... a v září jde do školy. Kdo nás zná, tak ví moc dobře, že to není nevychovaný spratek, naopak. Proto také hodně sportujeme a vyvíjíme různé aktivity. Syn je totiž i hodně zvídavý.
Je pravdou, že někdy mi už chybějí síly, ale mám zdravé a super děti. A jsem za to moc ráda.

Hyperaktivní? Co to je?

14.2.2011   |   15:10   |   od: Ina
Narodila jsem se na vesnici a mám čtyři sourozence. V rodině, kde jsme si v šedesátých a v sedmdesátých letech sami zajišťovali potravu pro sedmičlennou rodinu. To znamená pole, hospodářství a vše, co k tomu patří.
Všichni jsme vstávali ráno ve čtyři. Holky dojily krávy a kluci vyhazovali hnůj a krmili dobytek. Pak se šlo s mlékem do mlékárny. A o sušení sena pro dobytek na zimní dny, už vůbec nemá cenu mluvit - to bylo samozřejmé.
Na žádnou "hyperaktivitu" zde nebyl čas a ani prostor. Proto doporučuji dát dětem práci a pak zase práci!

RE: pro Renču

7.10.2009   |   10:43   |   od: síma
Je to napsáno úplně přesně od Renči. Máme to doma taky tak. Dcera je v první třídě, přitom dva roky už čte - naučila se sama. Ovšem, když má namalovat obrázek, to už moc dobré není. A s psaním nevím, nevím... ADHD jako vyšité.
Ale nejhorší je to s ulpíváním: jak nemá přesný rozvrh a věci neběží podle plánu, tak je křik, vztekání, nespolupracuje. Hlavně se nesmí ustoupit, a že to na mě zkouší. Jakmile se naruší koloběh, dáváme to pak dohromady i několik dní. Ptá se, proč musí jít spát už v osm, když včera šla o půl deváté... proč si musí dneska vzít svetr, když včera měla mikinu.
Jeden čas jsem se i bála, zda netrpí nějakou lehkou formou autismu, jestli se to tak dá nazvat. Nakonec mi paní psycholožka vysvětlila, že se tomu říká ulpívání a že je to častý problém dětí s ADHD.
Jen tak mimochodem, občas jsem pěkně vylítla a seřvala ji, až se stydím. Občas dostala na zadek. Ovšem efekt to skutečně nemá žádný, jelikož ona stejně nechápe, proč byla potrestaná... Takže vysvětluji a doufám, že do dospělosti to pochopí.
Jinak je to miláček a pro každého by udělala vše. Vždy, když jí někdo něco dá, vyžaduje i pro brášku a opatruje to jak oko v hlavě, aby mu to mohla dát atd. Každého pozdraví, pomáhá (když ovšem nemá jiný program, na tom lpí), vždy poprosí, poděkuje.
Myslím si, že vychovaná je. Ovšem, vysvětlujte to někomu, když je zbrklouš a prvně něco udělá a pak o tom - někdy - začne přemýšlet.

RE: pro Hanku

5.10.2009   |   16:27   |   od: Renča
Nesouhlasím s Hankou, která tady píše, že je už skoro "in" a zároveň směšné, jestliže je každý nevychovaný spratek nazýván hyperaktivním dítětem a později zase dyslektikem, když kašle na školu a domů nosí pětky.
Tak s takovým názorem může opravdu přijít jedině člověk, který o problému nic neví. Mám takového syna a rozhodně to není nevychovaný spratek. Je hyperaktivní. A kamarádům i nám by dal první poslední.
Bohužel ale syn nikdy neposlechne napoprvé. A kdybych ho zřezala, vůbec bych si nepomohla, spíš naopak.
Ano, je i disgrafik, a to přesto, že má IQ 155. Kdyby ho v poradně nediagnostikovali, měl by pětku z češtiny a jinak samé jedničky. Syn má normální známky - jen u diktátu má místo pětky pouze počet chyb a paní učitelka ho zkouší ústně.
Takže, ne vždy je to, jak si myslíte.

Colu???

26.7.2009   |   22:39   |   od: Nana
Já mám tříletou holčičku a napila se coly jen jednou. A to bylo pouze proto, že jí dal napít její bratránek, když jsem se nekoukala.
Můj názor je, že malé děti by colu pít neměly. K životu to nepotřebují, dokud colu neochutnají, na zdraví jim to také nepřidá!
Dcera to (po ochutnání) na mě zkoušela, že chce napít colu. Já jsem jí řekla, že ne a že si nepřeji, aby to pila. Naštěstí od té doby si už o colu neřekla (a to ji občas míváme doma).
Každá mamina musí vědět nejlépe, co je dobré pro její dítě.
Má dcera je prý hodně aktivní - a už jen pro to jí colu nedávám.
Zobrazeno posledních 5 příspěvků, celkový počet 14 příspěvků.
poslední příspěvek: 14. 5. 2016 22:41
ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci