Je správné odejít brzy od rodičů?

30.7.2009 00:00   |   Děti - JAK DĚTI ZVLÁDNOUT
Průměrný věk Čechů, kteří začínají bydlet nezávisle na rodičích je třiadvacet let. A až šedesát procent mladých čtyřiadvacetiletých již žije na vlastní pěst. To je jistě změna oproti dřívějšku, kdy děti zůstávaly u rodičů déle, nebo u nich dokonce bydlely i se svými partnery. Je tedy správné odejít brzy z domu?

Je správné odejít brzy od rodičů?

Jana studovala druhým rokem na vysoké škole a měla celkem slušnou celoroční brigádu. Když ji Jitka nabídla, že by si spolu mohly vzít pronájem menšího 1+1. Nadšeně souhlasila.

Ne, že by musela z domu utíkat, s rodiči, zejména s matkou si velice dobře rozumněla a byly skvělé kamarádky. Ale ta představa, že nebude muset brát ohled na své dva bratry, že bude mít možnost vařit si jídla, která má rada jenom ona a doma nad nimi všichni ohrnují nos.

Další díly – JAK DĚTI ZVLÁDNOUT:


Výchova z kloubů vymknutá
Jak zvládnout skutečné zlobidlo
Zlobit je normální. Nechtějte slušňáka
Nezlobí, vaše dítě je jen hyperaktivní

Rodiče přijali Janino rozhodnutí v klidu. Pozvala je brzy do zařízeného bytu, seznámila s kamarádkou… Dokonce zjistila, že teď, když je pryč z domu, ví o rodičích a sourozeních mnohem víc a častěji si s nimi doopravdy popovídá. V bytě se totiž všichni jaksi neustále jen míjeli.

Správně načasovaný odchod

Včas se osamostatnit, žít si po svém a bez neustálého dozoru, rad a kontroly rodičů, chce většina dospívajících. V některých zemích odcházejí lidé „do světa“ velmi mladí. U nás je často zabrzdí nedostatek peněz, anebo obyčejná pohodlnost. Je přece tak příjemné, když za nás maminka všechno udělá.

„Odchod z domova je velmi užitečný pro obě strany – děti i rodiče,“ tvrdí psycholožka Šárka Bezvodová. „Jen musí být správně načasovaný“ To znamená, že děti neodcházejí z domova z nějakého trucu a s prásknutím dveří. Prostě už to chtějí zkusit samy, mají dost peněz na to, aby mohly žít v pronájmu, popřípadě i s nějakými kamarády dohromady.

Také rodiče by měli mít alespoň trochu jstoty, do čeho jejich potomek jde – co jsou zač jeho spolunájemníci, jak si na bydlení a živobytí vydělává atd. V takovém případě může být vzájemné odpoutávání dokonce osvobozující – rodiče mají více času na svůj život, protože dítě dospělo. A dítě má šanci vyzkoušet si život „naostro“ a obstát před sebou i před ostatními.

Osmnáct je příliš brzy

Podle některých vzorů z USA a dalších zemí se mladí často pouštějí do bydlení s kamarády už kolem 18 let. Někteří psychologové se však domnívají, že je to zbytečně brzy. Nehledě na to, že děti v tomto věku většinou nevydělávají žádné peníze, nebo jen tak málo, že se nemohou uživit.

Následující seriál – NÁSILÍ A DĚTI:


Láska a pár facek
Právo silnějšího
Když rupnou nervy
Zaplať, nebo...
Agresivita je jako mor

Pokud se tedy děti odstěhují od rodičů jen proto, aby si mohly bez dorozu dělat takzvaně co chtějí, ale bydlení jim financují rodiče a rovněž je živí, tak hlavní efekt osamostatnění se vytrácí. Dítě totiž nestojí na svých nohou, jen si našlo novou „hračku“ – žije v jiném bytě, než rodiče.

Maminka to zařídí

Také opačný extrém, kdy se rodiče snaží udržet dítě doma co nejdéle, je nerozumný. Dělávají to s oblibou hlavně matky... Dcera nebo syn jsou zvyklí, že domácnost funguje i bez jejich přičinění, že mají čisté prádlo a teplou večeři.

To se jim samozřejmě opouštět nechce a mohou pak z nich snadno i ve svých třiceti být naprosto nezralí jedinci. Neumějí žít sami za sebe., hospodařit s penězi, ani si najít životního partnera.

Lada Mašková

Přečtěte si také

Diskuse: Je správné odejít brzy od rodičů?

Co mám dělat? Rodiče se hádají, je mi z toho zle!

26.12.2018   |   15:27   |   od: An
Ahoj, rodiče se hádají, je mi z toho vždycky zle. Nechci to poslouchat. Dělá se mi furt špatně. Mám dvanáct let, bydlím na samotě. Poblíž jsou moji koně. Nejlepší by bylo odjet na mém koni Oli. Strašně mě mrzí, co se u nás doma děje, ale já to asi zastavit nemůžu a ani nevím, jak bych to rodičům měla říct. Prosím, poradí mi někdo, co mám dělat? Mám jít z domu pryč?

Rodiče si myslí, že jsem k ničemu a dělám ostudu

22.11.2013   |   12:17   |   od: Laky
Jsem jedináček a mám doma peklo. Je mi devatenáct let, ale rodiče se mnou jednají jako kdyby mi bylo čtrnáct. Kvůli známkám mám zakázanou přítelkyni i tréninky. Stále na mě křičí a urážejí mě i mé kamarády. Myslí si, že jsem k ničemu a dělám jen ostudu.
Už kolikrát mi rodiče říkali, ať táhnu někam a ať vypadnu z domu. Chtěl bych jít, ale neumím se jim postavit. Nechám se sebou cloumat. Hodně lidí, co moje rodiče znají, mě přesvědčuje o tom, že se jim mám postavit. Jak to mám ale udělat a jak mám odejít? Za radu všem děkuji.

Jak to je, když chci jít pryč?

4.6.2013   |   18:52   |   od: Vejuna
Mám osmnáct let a měla bych dotaz, jak to je, když chci jít pryč? Rodiče říkali, že to nejde, protože prý studuji (jsem ve druhém ročníku). Kdybych šla na ubytovnu nebo na sociálku, platili by mi ubytovnu?
Žijeme v rodinném domečku, jen s rodiči a se sestrou, která má dvouletou dceru a musím kolem ní běhat a pořád něco dělat. Zato sestra jen leží vyvalená u televize. Když něco řeknu, tak je zle... Prosím, poraďte.

Odchod v 18 letech

28.4.2013   |   12:06   |   od: Duki
I když bydlíme v baráku, chci odtud odejít a to nejlépe v 18 letech. Furt tady vše prochází těm mladším a pak to visí všechno pouze na mně. Pořád se jen po mně řve. Nechci tu bydlet. Nemohu se už dočkat, až vypadnu od rodičů pryč.

RE: pro Barušku

25.11.2012   |   12:07   |   od: teja
Plnoletost je někdy dobrá věc. Pokud je ti 18 let, nemusíš se rodičů ptát.
Zobrazeno posledních 5 příspěvků, celkový počet 7 příspěvků.
poslední příspěvek: 26. 12. 2018 15:27
ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci