Je správné odejít brzy od rodičů?

Průměrný věk Čechů, kteří začínají bydlet nezávisle na rodičích je 23 let. A až 60 % mladých čtyřiadvacetiletých už žije na vlastní pěst. Je to jistě změna. Dřív děti zůstávaly u rodičů déle, nebo tu dokonce bydlely i se svými partnery. Je to správné odejít brzo z domu?

Jana nemusela, ale vyšlo to

Jana studovala druhým rokem na vysoké škole a měla celkem slušnou celoroční brigádu. Když ji Jitka nabídla, že by si spolu mohly vzít pronájem menšího 1+1. Nadšeně souhlasila.

Ne, že by musela z domu utíkat, s rodiči, zejména s matkou si velice dobře rozumněla a byly skvělé kamarádky. Ale ta představa, že nebude muset brát ohled na své dva bratry, že bude mít možnost vařit si jídla, která má rada jenom ona a doma nad nimi všichni ohrnují nos.

Další díly: Nezlobí, vaše dítě je jen hyperaktivní Výchova z kloubů vymknutá Jak zvládnout skutečné zlobidlo Zlobit je normální. Nechtějte slušňáka

Rodiče to přijali v klidu. Pozvala je brzo do zařízeného bytu, seznámila s kamarádkou… Dokonce zjistila, že teď, když je pryč z domu, ví o rodičích a sourozeních mnohem víc a častěji si s nimi doopravdy popovídá. V bytě se totiž všichni jaksi neustále jen míjeli.

Správně načasovaný odchod

Včas se osamostatnit, žít si po svém a bez neustálého dozoru, rad a kontroly rodičů, chce většina dospívajících. V některých zemích odcházejí lidé „do světa“ velmi mladí. U nás je často zabrzdí nedostatek peněz, anebo obyčejná pohodlnost. Je přece tak příjemné, když za nás maminka všechno udělá.

„Odchod z domova je velmi užitečný pro obě strany – děti i rodiče,“ tvrdí psycholožka Šárka Bezvodová. „Jen musí být správně načasovaný“ To znamená, že děti neodcházejí z domova z nějakého trucu a s prásknutím dveří. Prostě už to chtějí zkusit samy, mají dost peněz na to, aby mohly žít v pronájmu, popřípadě i s nějakými kamarády dohromady.

Také rodiče by měli mít alespoň trochu jstoty, do čeho jejich potomek jde – co jsou zač jeho spolunájemníci, jak si na bydlení a živobytí vydělává atd. V takovém případě může být vzájemné odpoutávání dokonce osvobozující – rodiče mají více času na svůj život, protože dítě dospělo. A dítě má šanci vyzkoušet si život „naostro“ a obstát před sebou i před ostatními.

Osmnáct je příliš brzy

Podle některých vzorů z USA a dalších zemí se mladí často pouštějí do bydlení s kamarády už kolem 18 let. Někteří psychologové se však domnívají, že je to zbytečně brzy. Nehledě na to, že děti v tomto věku většinou nevydělávají žádné peníze, nebo jen tak málo, že se nemohou uživit.

A pokud se odstěhují od rodičů jen proto, aby si mohly bez dorozu dělat tzv. co chtějí, ale bydlení jim financují rodiče a také je živí, hlavní efekt osamostatnění se vytrácí. Dítě totiž nestojí na svých nohou, jen si našlo novou „hračku“ – žije v jiném bytě, než rodiče.

Maminka to zařídí

Také opačný extrém, kdy se rodiče snaží udržet dítě doma co nejdéle, je nerozumný. Dělávají to s oblibou hlavně matky... Dcera nebo syn jsou zvyklí, že domácnost funguje i bez jejich přičinění, že mají čisté prádlo a teplou večeři.

To se jim samozřejmě opouštět nechce a mohou pak z nich snadno i ve svých třiceti být naprosto nezralí jedinci. Neumějí žít sami za sebe., hospodařit s penězi, ani si najít životního partnera.

Lada Mašková

Přečtěte si také
S miminkem na cesty? V pohodě! S ním se kamarádit nebudeš Neměli bychom prázdniny zkrátit?