Nezlobí, vaše dítě je jen hyperaktivní

Pro rodiče je hyperaktivní dítě velkou zátěží. Musí zvládat svého "čertíka" a přitom neustále řešit stížnosti okolí – školy, sousedů, přátel...

A k tomu všemu ještě ustát pohoršené pohledy lidí, kteří si myslí, že jste neschopní rodiče, kteří nezvládli výchovu.

Nezůstávejte s tím sami

Podle psycholožky Václavy Masákové je velmi důležité, aby rodiče nezakrývali pravdu před sebou ani před světem.

Je dobré přiznat, že dítě je hyperaktivní a otevřeně o tom hovořit. Přináší to úlevu a také to pomůže okolí lépe pochopit počínání vašeho dítěte.

Rodiče by se neměli bát obrátit se na pedagogicko-psychologickou poradnu nebo na psychology či psychiatry.

Další díly: Výchova z kloubů vymknutá Zlobit je normální. Nechtějte slušňáka Jak zvládnout skutečné zlobidlo Je správné brzy odejít od rodičů?

Obviňovat se nemá smysl. Je potřeba spíš se naučit zvládat svůj občasný vztek a zlost vůči dítěti. Emoce je to po vyčerpávajícím dnu s hyperaktivním potomkem sice naprosto pochopitelná, ale zároveň zcela nežádoucí. Proto i rodič potřebuje občas pomoc psychologa nebo alespoň konzultaci v některé poradně.

Důležitý je pevný řád

Hyperaktivní dítě nejvíce potřebuje pevný denní řád, laskavé a stálé rodinné zázemí, trpělivost, lásku a pochopení. Denní rituály a přesný harmonogram pomáhají udržet dítě ve větším klidu.

PŘEDCHÁZEJÍCÍ SERIÁL: NÁSILÍ A DĚTI

Nesmírně důležitá je pak důslednost ve všech rozhodnutích. Jakékoli, rádoby láskyplné“ ústupky jsou totiž namířeny ve finále proti samotnému dítěti. Ještě víc totiž podpoří chaos v jeho duši.

Naděje tu je

I když je to někdy opravdu vyčerpávající, trpělivá péče o hyperaktivní dítě není beznadějná. Mnoho takových dětí dozraje v období puberty a jejich „nedostatky“ zcela vymizí.

A ti, kterým se to nepodaří, dokážou situaci alespoň lépe zvládat. A to vše díky správnému přístupu rodiny a jejímu pochopení dovedou potlačit nedostatky a naopak pracovat na svých přednostech.

Jak se porucha projevuje

• odborný název specifické vývojové poruchy je ADHD
• trpí jí asi 5 až 8 procent dětí
• provází ji mimo jiné zvýšený motorický neklid a zhoršená schopnost zvládat psychickou zátěž
• typickými projevy je roztržitost, neposednost, hlučnost, impulzivita, ztrácení věcí, obtížné soustředění
• tyto děti často nejprve jednají a až potom přemýšlejí, čímž ohrožují sebe i své okolí
• diagnózu je možné stanovit až mezi 3 a 4. rokem dítěte a teprve po dlouhodobém sledování

Co s tím?

Jakékoliv projevy připomínající tuto poruchu není dobré brát na lehkou váhu. První cesta by měla určitě vést k psychologovi či k psychiatrovi. Dobře se osvědčuje kombinace psychoterapie pro dítě a poradenství pro rodiče.

Podrobné informace o možnostech zvládnutí tohoto problému získáte v projektu HYPERAKTIVITA, což je pražský Institut pro studium a terapii hyperaktivity a poruch pozornosti.

Lada Mašková

Přečtěte si také
S miminkem na cesty? V pohodě! Neměli bychom prázdniny zkrátit? Ta ostuda! Syn ukradl dvě čokolády