Zlobit je normální. Nechtějte slušňáka

V každém je trochu darebáka

Není možné vyžadovat od potomka, aby nezkoušel, co to dá. Ale je nutné, aby rodič jasně řekl, kde jsou hranice a že toto už prostě nejde.

Pokud však dítě trvale a odmalička zastrašujete tresty za sebemenší lumpárnu a vyčítáte mu, že není dostatečně hodné, může z toho být malý človíček dost vylekaný a znejistělý. A proto, aby se dítě případnému konfliktu raději vyhnulo, sedí pořád jako pecka a je poslušné podle našich představ.

Domníváte se, že takto poslušné dítě je šťastné a spokojené? Moc asi ne...

A to, že vašeho potomka všichni okolo vychvalují, jak je vzorný, jej zpravidla ani nezajímá. Tak rád by šel s partou vrstevníků a třeba udělal někde pořádný "bugr". Však počkejte, říká si možná v duchu, jednou na to dojde.

Třeba dítě něco trápí

"To, že je ratolest příliš hodná, může mít i jiné příčiny, než je strach z velmi přísných rodičů," vysvětluje dětská psycholožka Monika Slavíková.

"Zakřiknuté dítě mívá také dost často značně nízké sebevědomí. Možná je dokonce i terčem šikany některých vrstevníků, co mají z jeho ´vzornosti´ akorát tak legraci a patřičně mu dávají najevo opovržení," říká psycholožka.

Proto by se rovněž rodiče měli zajímat o dítě, které je nápadně tiché a doma téměř neviditelné. Třeba ho něco trápí, potřebuje pomoc, má z něčeho obavy.

PŘEDCHÁZEJÍCÍ SERIÁL: NÁSILÍ A DĚTI

Příliš klidné dítě může trpět také nějakou chorobou, která se navenek neprojevuje natolik radikálně, abychom hned vyhledali lékaře. Na to bychom však neměli zapomínat!

Mezi onemocnění, která se i takto projevují, patří například anémie, neboli chudokrevnost, vyvolaná nedostatkem železa. Pokud tedy máte pocit, že se vašemu potomkovi nedostává železa, je zcela rozumné lékaře navštívit. Vhodné jsou také potraviny bohaté na tento prvek, zejména celozrnný chléb, obohacené obiloviny, boby, mandle.

Chce to povzbuzení

"Tiché" děti potřebují od rodičů povzbudit. Vymyslete jim nějaký "akčnější" program, rozhýbejte ho. A když dojde na nějakou lumpárnu, zasmějte se tomu všichni společně.

Dítě moc dobře chápe a ví, co má a co nemá dělat. Když se prolomí ledy a potomek si občas "zabouří", určitě to nebude zbytečně přehánět a vy o něm dále budete s klidem říkat, že je hodné, ale zdravě hodné dítě.

Skutečně platí, že zlobit je normální. To si jednou určitě uvědomí i váš potomek. A čím později to bude, tím horší také bude jeho vzpoura.

Mládí nevybouřené se vymstí

Je takřka pravidlem, že "mládí nevybouřené" se dost důrazně projeví na chování dítěte v době dospívání a možná i v dospělosti. Někdy se pak takoví teenageři snaží dohnat, co zmeškali. A nemusí jít jen o napjaté vztahy s rodiči, průšvihy ve škole, ale mohou zajít ještě dál: třeba k výtržnostem, drogám, krádežím.

"To je dost častý úkaz," potvrzuje psycholožka Monika Slavíková, "že vzorňák chce být najednou ten největší darebák. Imponuje mu to, láká ho být nejhorší z nejhorších – být za drsňáka. Chce se, podle okolí, zcela bezdůvodně ´pomstít´ rodičům za to, že musel být tak dlouho hodný. On totiž hodný nebyl z vlastní vůle, ale kvůli rodičům. A to buď ze strachu, nebo proto, že jim chtěl dělat radost, což už ovšem teď dělat prostě nechce."

Nechtějte mít doma vzorňáka. Dříve nebo později se vám to zvrtne. Dítě není naprogramovatelný robot, aby poslouchalo jako hodinky. Nechte mu volnost a trochu prostoru pro dětské nevinné lumpárny. Ušetříte si tak mnohé trápení v pozdějším věku.

Lada Mašková

Přečtěte si také
S miminkem na cesty? V pohodě! Neměli bychom prázdniny zkrátit? Ta ostuda! Syn ukradl dvě čokolády