Jak ovlivní dítě postižený sourozenec?
21.1.2010 00:00 | Sex a vztahyAby mohlo platit známé rčení "Co tě nezabije, to tě posílí", musí si rodina a rodiče především včas uvědomit řadu věcí.
Magda se cítí vinna
Magda přišla do poradny proto, že se nedokázala odpoutat od pocitů viny. Ty měla proto, že byla přesvědčená, že se dostatečně nestará o svého postiženého bratra, o něhož se převážně starala její ovdovělá matka.
MŮŽE VÁS ZAJÍMATMatka a dcera – přítelkyně nebo rivalky? |
Ta měla už zdravotní potíže, takže potřebovala od Magdy pomoci. Jednalo se spíše o cesty autem, či zařizování kolem domácnosti, než o přímou péči. Každopádně Magda stále byla v pohotovosti, ale stále měla pocit, že pro to nedělá dost. Dokonce odmítla stáž v Irsku, přestože by jí pomohla v profesním růstu. Nedokázala matku se sourozencem na půl roku opustit.
Problém č. 2 – partner
Dalším kamenem úrazu byl její přítel Tomáš. Ten musel ve vztahu snášet, že velmi často odvolávala dohodnutý program, protože musela někam s bratrem. Kritizoval jí za to a nedokázal pochopit, že její priorita není vztah s ním, ale starost o bratra.
Aby z toho kolotoče unikla, zašla někdy večer do klubu s kamarády si zatancovat a popít, což si pak velmi vyčítala. Neshodovalo se to totiž s její vlastní představou o sobě samé. Totiž spolehlivé a pečující dívky.
Bratr se narodil jako zátěž
„Když se v rodině narodí postižené dítě jsou rodiče, než se smíří s takovouto ránou osudu, utrápení a smutní. Starší, normální sourozenec se v takové nové situaci začne cítit bezmocně, protože nedokáže rodičům pomoci,“ vysvětluje častý model chování PhDr. Ondřej Pacovský. Takové dítě se pokouší v rámci svých možností být takzvaně bezproblémové. Jakoby si nemohlo dovolit zlobit tak jako jiní vrstevníci.
NÁSILÍ A DĚTI:Agresivita je jako mor |
„Navíc normální dítě je rodinou bráno jako silnější, tudíž mu rodiče nevěnují dostatečnou pozornost. Je chváleno a oceňováno ve chvílích, kdy si část starostí o postiženého sourozence bere za své. Jak roste a dospívá jsou tyto starosti stále náročnější“, vysvětluje problematiku rodin s takovou zátěží,“ dodává PhDr. Ondřej Pacovský.
V dospívání se stydí
Každý, kdo si prošel obdobím dospívání a měl jako svou součást postiženého sourozence se setkal s tím , že se za sourozence styděl.
„Když si představíte pohledy lidí, různé dotazy a připomínky v období, kdy jste citliví na cokoliv, je vám nepříjemné, že například doprovázíte mentálně retardovaného bratra. Paradoxně to ale vzbuzuje úvahy o tom, kdo se o sourozence postará, až budou rodiče staří, nebo dokonce zemřou.“
Takováto zátěž se těm „starajícím se“ sourozencům odrazí v dospělosti na jejich vztazích a v přístupu k vlastním potřebám. V určitých oblastech starší sourozenci postižených dětí dospějí předčasně, v jiných zůstávají dětmi.
Z VAŠICH PŘÍBĚHŮŘekněte, jak vyhrát nad milenkou? Napište i vy svůj PŘÍBĚH! |
Někde musí být únik
Situace s postiženým sourozencem naučí člověka chápání jinakosti druhých, toleranci, závazkům a nesobeckosti. Takoví lidé jsou báječnými kamarády, spolupracovníky a často se jakoby tímto problémem dostanou na cestě za sebepoznáním mnohem dál, než kdokoliv jiný. Také si velmi cení rodinných vazeb, protože rodina společnými silami čelila takové situaci.
Toto vše pak přinášejí do vztahů jak partnerských tak jiných. Často se o postiženého sourozence starají po celý svůj život, pokud najdou partnera, který to toleruje. Ve vztazích jsou ale často více nastaveni na to pomáhat druhým. Více se starají o potřeby druhých, než o ty svoje.
Pak se ale dostávají nutně někdy do situace, kdy takovou zátěž musí nějak kompenzovat. A to únikem, jakoby neměli k dispozici jiné mechanismy, jak se ochránit, jak si zajistit rovnováhu.
Co pomáhá rodině?
„ K pozitivním momentům toho, že se dítě potýká s takovou rodinnou zátěží je, že se naučí zvládat zátěžové situace. Lépe je dokáže vyhodnotit, poznat různé druhy her a manipulací od okolí. Obtíže v životě pak v dospělém věku pak vnímají tito lidé jako něco, co je třeba vyřešit. Neobviňují a nenadávají nikomu, že se jim to či ono nedaří,“ podotýká PhDr. Ondřej Pacovský.
Tomu, aby vše dopadlo tak, že taková situace v rodině starší, takzvaně normální, dítě posílí a nikoliv pomyslně zabije, napomáhá pevný postoj rodičů. Především se oni sami musejí s danou událostí co nejlépe vyrovnat a přijmout ji.
Otevřená komunikace v rodině a informace, které více objasní další vývoj postiženého v oblasti zdravotní i mentální samozřejmě také významně pomáhají. Je také nutné se zajímat o možnosti podpory sociálních zařízení, a případně se scházet s lidmi s podobnými problémy například ve svépomocných skupinách.
A především: Zbytečně staršího sourozence nepřetěžovat!
owl
Přečtěte si také |
---|