Naučte své děti prohrávat

Prvním krokem, jak se vyhnout zbytečné frustraci dítěte z toho, že hru nezvládá, je vybrat hru přiměřenou jeho věku . A velice pečlivě mu vysvětlit její pravidla. Do hry dítě v žádném případě nenutíme, ale počkáme, až bude mít na hraní skutečnou chuť.

Vztek je přirozená reakce

„Když se něco nedaří, má zlost i dospělý,“ říká psycholožka Šárka Bezvodová. „Není proto nic divného na tom, že prohru těžce nese i naše dítě. To ale své emoce ještě nedokáže tak ovládat. Vztek a slzy jsou přirozenou reakcí, za kterou bychom ho ale rozhodně neměli trestat.“

Malý hráč dává do hry daleko více, než si umíme představit. A také jeho zklamání z neúspěchu je pro dospělého v mnohém nepochopitelné. Když ale dítě uvidí, že jeho rozhořčení chápeme, brzy se uklidní. A právě tehdy nastane čas na rozhovor.

Nebát se prohry

Dítěti je dobré vysvětlit, že občas prohrává každý a že rozhořčení nad neúspěchem je normální, ale nemělo by trvat dlouho. Vždyť to, co se nepovedlo, může příště vyjít a správný „frajer“ by se neměl tak snadno vzdávat. Pokud ani další hru dítě nevyhraje, je ale lepší na chvíli „převézt pozornost“ někam jinam. Tedy na sport nebo na něco, co dítě baví a v čem třeba vyniká. Rozhodně ale nevolíme metodu, že pro klid necháme dítě raději vyhrát.

Snadná výhra žádná výhra

Dítě snadno prokoukne, že jsme pozměnili pravidla nebo, že mu ustupujeme, aby vyhrálo. Může mít z výhry možná i chvilku radost, ale brzy ho to otráví. Snadná výhra totiž nikoho netěší a navíc ho zbavuje zdravé bojovnosti a ambicí.

Psychologové před takovými praktikami výslovně varují. Hra totiž učí děti nejen vyhrávat či prohrávat například v Člověče, nezlob se. Postupně v nich pěstuje i důležité postoje pro budoucí život – reakce na úspěch, neúspěch, kontrolu vlastních pocitů před ostatními i vůli. Dětské hry a soutěže pěstují i zdravé sebevědomí a hodnocení vlastních schopností a dovedností.

Násilí a děti: Agresivita je jako mor Zaplať, nebo… Když rupnou nervy Právo silnějšího Láska a pár facek

Mluv, mluv, zajímáš mě

A právě znalost vlastních schopností je velmi důležitá. Dítěti bychom měli vysvětlit, že každý umí dobře něco jiného. Pokud nemá talent na kombinace při karetních hrách nebo ho „neberou“ šachy, může třeba vynikat ve scrabble.

A pak jsou tu samozřejmě hry, které do velké míry záleží na štěstí. Padne či nepadne mi šestka? A to už vůbec nemá nic společného s tím, jak šikovné je dítě. Když společně tyto věci proberete, dítě si jistě bude vztekat a zlobit i při následující prohře. Ale s chutí zkusí „štěstí ve hře“ znovu.

Lada Mašková

Přečtěte si také
Co pozitivního uděláte pro svoje děti? S ním se kamarádit nebudeš  Neměli bychom prázdniny zkrátit?