LÉKAŘSKÁ PORADNA: Obezita u školních dětí – jak jí zabránit

4.6.2014 00:00   |   Děti - LÉKAŘSKÁ PORADNA: Obezita u školních dětí
S obezitou nebojují jen dospělí. Stále více se s problémem přebytečných kilogramů setkáváme rovněž u školních dětí. Podle odborníků je takto v České republice postižena až třetina dětí. A z nich více než polovina se nadváhy, která provází i závažná onemocnění, nezbaví ani v dospělosti.

děti dieta

Jestliže potřebujete pomoci, jak na přebytečné kilogramy vašeho školáka, pak je tu na stránkách našeho internetového portálu Lékařská poradna – odbornou radu vám poskytne MUDr. Hana Mojžíšová.

MUDr. Hana Mojžíšová je absolventkou Pediatrické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s interní atestací, postgraduálními kurzy v oboru obezita dětí i dospělých. Je certifikovanou poradkyní pro výživu.

V současné době provozuje vlastní poradnu v oblasti zdravého životního stylu a zdravého hubnutí a působí jako lékařka a nutriční specialistka v pražské OB klinice se zaměřením na prevenci a léčbu obezity.

Sama se snaží dodržovat doporučení, která dává svým klientům, účastní se průběžně odborných seminářů a konferencí v oboru výživy, obezity. Ráda motivuje a inspiruje klienty, kteří chtějí a mají zájem o změnu ve svém životě.

Své dotazy do Lékařské poradny k tématu obezity u školních dětí JIŽ NEPOSÍLEJTE, PORADNA BYLA PRO DALŠÍ DOTAZY UZAVŘENA.



Dobrý den, paní doktorko. Od kolika let mohou děti začít jíst celozrnné potraviny? Povídá se, že těm menším dětem by se vůbec dávat neměly. Raději se proto ptám. Děkuji.
Daniela

H. M.: Celozrnné obiloviny je vhodné do stravování dětí zařazovat postupně.
Pro malé děti, tj. do začátku školního věku, se ještě nehodí většinový podíl celozrnných obilovin v jídelníčku tak, jak by ho měli mít dospělí – malé děti nejsou schopny dobře trávit celá zrna a spolu s eventuálním nedostatečným příjmem tekutin by mohly mít problém s bolestmi bříška a obtíže se stolicí.
Doporučované množství vlákniny, jejímž zdrojem jsou vícezrnné či celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina, lze pro dítě od dvou let vypočítat zjednodušeně takto: 5 g + počet gramů, které odpovídají věku dítěte (pro dospělého je toto množství dáno 30 g/den).
Přechod ke stravě s větším podílem vlákniny však nelze udělat nárazově. Děti by potraviny odmítaly, protože je neznají. Předškolák by měl mít pravidelně v jídelníčku kvalitní ranní cereálie, které mají určitý podíl celozrnné mouky (například výrobky značky Nestlé), vícezrnné pečivo a s postupujícím věkem pak stále větší podíl zeleniny na úkor ovoce.
Obiloviny s větším podílem celých zrn jsou z výživového hlediska kvalitnější: obsahují více minerálů i vitamínů a mají nižší glykemický index, takže na delší dobu zasytí na rozdíl od jednoduchých sacharidů, kterých je v jídelníčku našich nejmenších bohužel nadbytek.


Prosila bych o radu k situaci, kdy bydlíme v domku spolu s manželovými rodiči, kteří nám pomáhají s hlídáním pětiletého syna odpoledne po školce. Bez ohledu na to, že syn chodí domů naobědvaný, tak jakmile přijde, babička ho znovu nakrmí. Přitom s nadváhou, možná i obezitou oba s mužem dost neúspěšně bojujeme, syn už také není normální postavy. A tchyně, jako by mě neslyšela, když ji požádám, ať synovi další oběd nedává. Ani nemluvím o různých sladkostech, tyčinkách a podobně. Děkuji moc za radu.
Jitka

H. M.: Dobrý den, paní Jitko, soužití více generací může mít jak pozitivní, tak negativní dopady na běžný život. Záleží na komunikaci a spolupráci.
Pokud v rodině máte obezitu a "oplácané" je již i vaše předškolní dítě, pak čistě teoreticky by byla potřebná dohoda s babičkou. Poradit vám může psycholog či eventuálně výživový poradce, a to s vhodnými argumenty a s možnostmi řešení. Syn je ještě malý, aby mohl odmítnout. V tuto chvíli víc asi neporadím – musely bychom detaily probrat osobně, záleží i na typu osobnosti vaší a vaší tchyně, na tom, jak spolu vycházíte a tak dále.
V krajním případě by celou věc vyřešilo stěhování, avšak to ani nechci bez bližší znalosti situace doporučovat. Podnikáte v místě, samostatné bydlení je finančně náročné, budu vám držet palce, abyste našla způsob, jak diplomaticky vymezit, co v širší rodině budete přijímat či akceptovat. S něčím se třeba budete, v případě nedohody, muset i rozloučit – například s hlídáním syna.


Můj dotaz se týká zařazování ryb do dětského jídelníčku. Na jedné straně se dětem doporučuje, aby jedly ryby, že jsou zdravé a zároveň se přitom každou chvíli někde objeví upozornění, že v mase ryb jsou těžké kovy.
Helena, Svitavy

H. M.: Rybí maso, zejména mořských druhů, je cennou součástí našich jídelníčků, neboť obsahuje důležité omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro zdravý vývoj jedince, později jako prevence kardiovaskulárních onemocnění, prevence a podpůrná léčba  vysokých hladin krevních tuků. Omega-3 mastné kyseliny mají rovněž protizánětlivý efekt. Patří tedy i do dětského jídelníčku.
Ryb máme v naší stravě nedostatek, ať již je to z důvodu vyšší ceny rybích produktů či stravovacích zvyklostí v českých rodinách. Pro budování zdravých návyků doporučuji pravidelně zařazovat do jídelníčku i ryby sladkovodní – využíváme třeba konzervované ryby pro přípravu pomazánek a podobně.
Konzumace mořských ryb je v naší populaci přibližně poloviční ve srovnání se západní Evropou. Ryby obsahují kvalitní, lehce stravitelnou bílkovinu, nezbytný vitamín D a řadu dalších cenností v podobě minerálů: jód, selen, vápník. Například jód je nezbytný pro správný vývoj a funkci štítné žlázy. Ve výživových doporučeních pro dospělou populaci by se měly ryby a výrobky z nich vyskytovat asi třikrát týdně a pokud se jedná o děti a o těhotné a kojící ženy, tam by to mělo být jednou až dvakrát týdně – důvodem omezení v těchto skupinách jsou právě vámi zmiňované těžké kovy.


Dobrý den, je mi moc líto, že obě moje děti se v sezóně jahod mohou na tak skvělé ovoce pokaždé jen dívat. Mají na ně prudkou alergickou reakci – vždycky se osypou, když už to nevydrží a jednu jahodu slupnou. Mohu jim nějak pomoci, nebo se s tím mám smířit a čekat, zda se problém s postupujícím věkem vyřeší?
Markéta

H. M.: Mají-li děti reakci na konkrétní potravinu, nezbývá, než ji v jídelníčku vyloučit či omezit. V případě prudké alergické reakce samozřejmě vyloučit.
U některého ovoce, například jablka, někomu pomůže jablko oloupat a již mu pak nevadí, někteří lidé zase lépe tolerují jablíčko z venkovské zahrádky a mnozí jedinci, kteří mají alergii na jablka, je mohou konzumovat, pokud jsou tepelně upravená.
Doporučuji poradit se s alergologem vašich dětí. Snažte se rovněž o co nejkvalitnější jídelníček vaší rodiny, vymýšlejte a hledejte potraviny, které dětem nevadí.


Přeji pěkný den a měla bych otázku na müsli tyčinku ke školní svačině. Dávám ji někdy dceři do školy, ale setkala jsem se s názorem, že müsli tyčinky nejsou zdravé, prý mají hodně cukru. Je to pravda?
Iveta

H. M.: Občasné zařazení musli tyčinky nevadí. Energetickou hodnotu mají musli tyčinky s polevou obdobnou jako bábovka, buchta, croissant. Výhodnější jsou tyčinky bez polev – nikoliv tyčinky s jogurtovou nebo čokoládovou polevou, neboť tyto polevy obsahují nepříliš kvalitní tuky.
Jinak je tyčinka svým podílem vloček, celých zrn a případně ořechů či sušeného ovoce vhodnou součástí jídelníčku dítěte stejně jako celozrnné ranní cereálie. Výhodou těchto tyčinek je i jejich malá velikost, takže se jako zdravý dezert občas hodí.


Mám dvanáctiletou dceru, která si poslední dobou zvykla jíst hodně v podvečer. Nechci na ni vytahovat zákazy a příkazy – to by asi bylo kontraproduktivní. Poradila byste nám nějakou literaturu, aby se dcera mohla přesvědčit, že toto správné není? Děkuji za radu.
Veronika

H. M.: Nejlepším argumentem je váš vlastní příklad – nápodoba s eventuálním vysvětlením, proč dělám to či ono.
Podvečerní a večerní chutě na jídlo a sladké jsou steskem mnoha žen i dívek. Většinou za tím stojí nepříliš vhodné složení jídelníčku během dne, vynechávání zejména bílkovin či jednotlivých pokrmů přes den vůbec (příklad, jak ano: kvalitní celozrnné ranní cereálie například Nestlé, dostatek mléčných výrobků, kvalitní šunka, dostatek zeleniny a podobně).
Nemyslím si, že by se dvanáctiletá školačka inspirovala přečtením knihy. Spíše si o tom popovídejte, abyste věděla přesně, co dcera jí, když nejste doma, či se společně objednejte k odborníkovi přes výživu. Většinou děti tohoto věku odbývají jak svačiny, tak oběd v jídelně a hlad je poté již jen následek.


Chtěla bych se, paní doktorko, zeptat, co si myslíte o úzkostlivém odvažování jídla pro děti, zákazu sladkostí, knedlíků. Já mám dva syny (9 a 13 let), kteří chodí na házenou, hrají tenis a teď v létě, hlavně o prázdninách, se nezastaví. Je pravda, že toho hodně snědí a nic jim neupírám. Považují to za normální. Znám ale maminky, co dětem odvažují maso a ovoce, schovávají před nimi sladkosti, knedlíky nevaří a pořád se děsí, že jejich potomek nabere kila, která neshodí, když celé dny prosedí u počítače a pohyb žádný. Není ta naše cesta přece jen lepší?
Kristýna, Chomutov

H. M.: Pohyb je nejen pro děti tím nejlepším rozhýbáním metabolismu a spalovačem i občasně nevhodných jídel či potravin. Zcela s vámi souhlasím.
Samozřejmě, jako matka jste "odpovědná" za to, co jste syny naučila i co jim a celé rodině k jídlu předkládáte – zkrátka, za stravovací návyky jako takové. Ale počítání kalorií, odvažování jídla a podobně nepatří do dětského života.
I pohyb je návyk, zdravý návyk. Takže gratuluji, že jste ho u svých chlapců vypěstovala či je k tomu inspirovala.


Jaký je váš odborný názor na to, že děti takřka stoprocentně jedí ty samé pokrmy jako všichni v rodině, jen přiměřené velikosti. Mám na mysli různé guláše, pálivé lečo, ovárky, někdy k tomu i pivo...
Jarmila

H. M.: Dobrý den, paní Jarmilo, úplně souhlasit nemohu. Záleží na tom, jaké stravovací návyky má vaše rodina. Z naznačených jídel zcela soudit nelze.
Pokud jídelníček odpovídá racionální stravě se vším všudy včetně dostatku kvalitních bílkovin, tedy i mléčných výrobků, nejen masa, dostatku zeleniny a podobně, tak může jíst školní dítě stejnou stravu jako dospělý. Jen to pivo je diskutabilní :-) v jakém věku myslíte? Do jídelníčku školáka alkohol nepatří.


Dobrý den, zajímalo by mně, jestli vadí, když dcera jí hodně ovoce, ale odmítá takřka veškerou zeleninu. Děkuji za odpověď.
Mirka B.

H. M.: Bylo by vhodné, aby se vaše dcera naučila postupně konzumovat rovněž zeleninu. Ovoce je sladší, proto ho nejen děti mají raději.
Právě kvůli obsahu cukru bychom měli, kromě ovoce, častěji během dne jíst zeleninu – ta odlehčí naše přetížené jídelníčky, poskytne nezbytné vitamíny, minerály a různé látky, které se například podílejí i v ochraně těla proti rakovině.
Zelenina je také dobrým zdrojem vlákniny a je méně sladká. Sladké chuti mají naše ratolesti dost a dost. Je tedy vhodné postupně a nenásilně nabízet i zeleninu k dalším porcím jídla během dne.


Měla bych dotaz k nestejnému vývoji mých dcer – jedné je šest a druhé bude devět let. Obě děvčata jedí stejně a mají i stejně pohybu. Přesto je mladší dcera výrazně hubená a ta starší naopak dost oplácaná. Je to vůbec možné? A čím je to způsobeno? Za radu děkuji.
Stanislava

H. M.: Ano, je to možné – nevím, zda jste takto "různí" i vy rodiče, anebo dcery zdědily tyto různé tělesné dispozice ob jednu nebo více generací. Uvádí se, že geny se na metabolismu podílejí ze 40 až 60 procent a ostatní je pak na nás.
Každý máme k něčemu větší či menší dispozice nebo talent a zbytek, pokud je třeba, musíme dohnat pílí. Stejně tak to zřejmě je u vašich dcer. Jedna se bude muset více hýbat a ohlídat si jídelníček, aby byla stejně štíhlá jako její sestra.
Vy můžete a měla byste děvčatům pomoci dobrým příkladem, jak zdravě a chutně jíst. Děti jsou jako "opičky" a jejich výchova nejlépe funguje nápodobou.


Dobrý den, syn nemá rád mléko ani jogurty. Čím lze nahradit tyto mléčné výrobky a jaké množství mléka či mléčných výrobků je pro dítě ve věku 12 let optimální?
Zdena

H. M.: Dobrý den, paní Zdeno, nepíšete, zda se synova nechuť týká pouze jogurtů a mléka, nebo vůbec veškerých mléčných produktů. Pokud se jedná jen o mléko a jogurty, může syn konzumovat nejrůznější druhy sýrů a také tvarohy, které jsou velmi dobrým zdrojem bílkoviny a potřebného vápníku. Tvaroh má mnohostranné použití – od slaných tvarohových pomazánek (ředkvičková, rybičková, pažitková apod.) až ke sladkým tvarohovým svačinkám, které lze doplnit celozrnnými cereáliemi.
Jestliže však váš syn odmítá mléčné výrobky jako celek, pak by zdroje bílkoviny měl v jídelníčku doplňovat z dalších možných skupin potravin, a to masa, vajec, luštěnin. Vhodné množství mléčných výrobků pro staršího školáka jsou dvě až tři porce denně.


Dobrý den, paní doktorko, můj patnáctiletý syn snídá jen sladkosti. Existuje nějaká zdravá alternativa, kterou mu mohu dát na snídani a pochutná si na sladkém? Má docela problémy s váhou a nerada vidím, když se takto cpe sladkým. Děkuji.
Petra N.

H. M.: Máte pravdu, patnáctiletý chlapec již potřebuje kvalitnější snídani, než pouhé sladkosti. Upřednostňuje-li váš syn sladkou chuť, bylo by vhodné mu nabídnout celozrnné cereálie doplněné mlékem (například Nestlé cereálie – ty mají nejvyšší podíl celozrnné mouky), bílým jogurtem a ovocem či ochuceným tvarohem. Celozrnné cereálie a obsah bílkoviny v mléčných výrobcích zasytí na delší dobu a navíc tělu poskytnou i potřebnou výživovou hodnotu.


Hezký den přeji. Chtěla bych se zeptat: Co by měla správně obsahovat dětská strava pro každý den?
Jindřiška

H. M.: Nevím, jaké věkové rozpětí vás zajímá, avšak, obecně řečeno, dětská strava pro školní věk a výše je již obdobná jako pro dospělé. To znamená, že z přílohovin vybíráme ty kvalitnější, tj. které obsahují celá zrna: vícezrnný či celozrnný chléb, ranní celozrnné cereálie. Stejně tak jsou vhodné zdroje bílkoviny: libové maso, mléčné výrobky, vejce. Snažíme se dětem častěji – než to běžně děláme – zařazovat do jídelníčku luštěniny a naučit je ke každé porci jídla přidávat ovoce nebo zeleninu. Samozřejmě dbáme na pravidelnost stravování a rovněž na to, aby potraviny byly čerstvé.




Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci