Když má potomek nadváhu: Problém začíná již v raném dětství

Základní radou, kterou vám odborníci na hubnutí v takovém případě poskytnou, je návštěva lékaře, nejlépe dětského endokrinologa.

Dětská obezita je téma všudypřítomné v našem pohodlném světě počítačů i rychlého občerstvení. Zvláště nyní, kdy děti začínají chodit do školy. Mění se jejich postoj ke stravování, hospodaří s vlastními penězi, působí na ně reklama, která říká, jaké nápoje a sladkosti jsou „trendy“. Dalšími zlomovými body pro rozvoj obezity bývají začátek puberty a poté ukončení růstu.

V dětství vzniká základ problémů s naší nadváhou

Je třeba mít na paměti, že dětství do velké míry určuje, jestli budeme mít v dospělosti problémy s nadváhou.

„Tukové buňky se vytvářejí v raném dětství – asi do dvou až tří let věku dítěte – a jejich počet se v průběhu života většinou již nesníží. Při budoucí redukci hmotnosti se objem tukových buněk jen zmenšuje podle obsahu tuku v buňkách a tukové tkáně,“ vysvětluje odborná terapeutka Kristýna Galová (na snímku vpravo) z brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy kompliment®.

Při nadměrném příjmu energie a nedostatku pohybu mohou naopak tukové buňky přibývat i nadále.

Výzkumy uvádějí, že v případě obezity obou rodičů je pravděpodobnost vzniku nadváhy u jejich dítěte takřka osmdesátiprocentní. Pokud má problémy s vysokou nadváhou jen jeden rodič, pravděpodobnost klesá na čtyřicet procent. Děti štíhlých rodičů mají nadváhu jen v sedmi procentech. Důvody jsou dva – jedním je dědičnost, druhým, podstatnějším, pak nevhodný životní styl (stravovací a pohybové návyky) celé rodiny.

Nečekat a poradit se s lékařem

„Při řešení dětské nadváhy je klíčová spolupráce odborníků na hubnutí s rodinou a dětským endokrinologem,“ radí terapeutka. Návštěvu odborníka v žádném případě neodkládejte. Zjistí, jak na tom vaše dítě vlastně je, a poradí, jaký postup zvolit, například s ohledem na věk.

Přečtěte si Dětský jídelníček: Čeho se vyvarovat? Patří dětem tuky a sladkosti? Zdravá strava? Tohle je u dětí špatně!

U dětí do deseti let obvykle postačuje stabilizace aktuální hmotnosti a její kontrola. Tím, že děti rostou do výšky, je možné dosáhnout normální tělesné hmotnosti bez výrazného omezení příjmu energie. Starší děti však z nadváhy většinou nevyrostou. U třinácti až čtrnáctiletých je potřeba začít se redukčním režimem a cíleně upravit životosprávu.

„Vhodně upraveným stravováním a věku přiměřeným pohybem je potřebné dosáhnout převahy výdeje energie nad jejím příjmem. Dobrou zprávou je, že děti se hubnutím netrápí tolik jako dospělí. Jejich bazální metabolismus je mnohem vyšší než u dospělého člověka, proto jsou stravovací omezení u dětí méně přísná,“ upozorňuje Kristýna Galová.

Vězte, že úprava jídelníčku většinou „nebolí“ tak, jako sociální problémy spojené s nadváhou. Citové dozrávání a život „tlouštíka“ nejsou jednoduché. Dítě se musí vyrovnávat s tím, že se jeho hmotnost odlišuje od přirozené normy a akceptovatelného tělesného vzhledu. Se stoupajícím věkem narůstá vnitřní rozpor dítěte a stupňuje se stres a napětí.

Obézní děti si vytváří komplex obranných mechanismů, často se uzavírají do sebe nebo naopak přebírají úlohu místního „šaška“ a zesměšňují sebe samého.

Pokud to myslíte se snížením váhy svého dítěte vážně, změna by se měla dotknout návyků celé rodiny. „Odtučňovací pobyty“ pro děti, které probíhají dočasně a v nepřirozeném prostředí, problém většinou dlouhodobě nevyřeší, v případě návratu kilogramů mohou dítě i demotivovat do budoucnosti.

Odtučňovací pobyty? Nemusí být trvale

Příkladem může být příklad Lenky. Ta v průběhu dětství absolvovala opakovaně čtyř až šesti týdenní pobyty, kde se jí podařilo vždy pár kilo zhubnout, ale po návratu do domácího prostředí vždy opět přibrala. V průběhu puberty její hmotnost dosáhla hranice těžké obezity, Lenka se začala stranit okolí, zdržovala se doma a kromě školy nikam nechodila.

Lenčina matka měla jako lékařka o dceru strach, požádala o pomoc odborníky z Institutu kompliment. Ti při vstupní konzultaci zjistili, že osmnáctiletá Lenka sama hubnout nechce, do programu nastupuje jen proto, že si to její rodiče přejí. Neustále demonstrovala, že hubne jen z povinnosti, ne z vlastního rozhodnutí.

I přesto zredukovala v průběhu tří měsíců dvanáct kilogramů. Program ukončila s hmotností 110 kilogramů a rozhodla se v hubnutí dále nepokračovat, přestože měla plnou podporu rodičů. Velkým překvapením bylo, když se po téměř třech měsících Lenka v Institutu kompliment opět objevila s tím, že se rozhodla pokračovat v hubnutí. Důvodem bylo, že si novou váhu udržela a nepřibrala kila zpět, tak jako se tomu stalo po všech odtučňovacích pobytech.

Může vás zajímat Vitamíny z lékárny? Dětem raději moc ne! Chcete miminko? Myslete na jídlo! Jak snídají školáci? Pravidelně nezdravě

Tento fakt jí dal naději, že i ona může být jednou štíhlá a dobře vypadat. Zhubla dalších dvaačtyřicet kilogramů, změnila se k nepoznání fyzicky, ale i psychicky. Našla si přítele, úspěšně ukončila studium a dnes má dvě krásné děti a hmotnost v normě.

Maminka jde příkladem…

„Domníváme se, že pro dítě je nejvhodnější hubnout v přirozeném prostředí za podpory a vedení rodičů, pod dohledem dětského endokrinologa a odborníků na hubnutí,“ říká odborná terapeutka Kristýna Galová. Vyžaduje to však velkou disciplínu, změnit by se mělo stravování rodičů i sourozenců. Pokud se nadváha týká i rodičů, pak je dobrým řešením, aby se i rodiče rozhodli pro redukci váhy celkovou změnou životního stylu.

„S nepřímým hubnutím dětí máme dobré zkušenosti. Mnoho dětí s nadváhou zhublo zároveň se svými maminkami, našimi klientkami, jen proto, že celá rodina začala zdravěji jíst. Ženy, které v rodině většinou zabezpečují stravování, vedeme k tomu, aby všechny rady a vědomosti o zdravé výživě přenášely do své rodiny. Děti tak získávají vedle zlepšení výživy také další velký benefit – zásady zdravého stravování si osvojí přirozeně,“ uzavírá terapeutka z brněnského Institutu kompliment®.

Přidejte sport

Ideální je doplnit změnu stravování v rodině společnou fyzickou aktivitou nebo sportovním kurzem pro děti – například turistika, plavání, ježdění na kole, lyžování, míčové hry nebo cvičení ve fitness zařízeních zaměřených na hubnutí. Důležité je, aby byl pohyb pro dítě zajímavý, poutavý, aby měl smysl – například se dítě dostane k určenému bodu v terénu, zvítězí nad soupeřem, dostane medaili, zlepší svůj rekord.

Když se baví a zažívá pozitivní emoce, chce pohyb zopakovat, věnovat se mu. V tomto období není až tak důležité, aby dítě pohybem přímo zhublo, ale to, aby si vytvořilo pohybové zručnosti, na pohyb si zvyklo a vykonávalo jej dlouhodobě a s dobrým pocitem.

zot, ŽenyproŽeny.cz