Patří dětem tuky a sladkosti?

Obézních dětí neustále přibývá a rodiče se proto dost často snaží redukovat jejich váhu tím, že jim vybírají nízkotučné potraviny. Podle Jarmily Urbanové však není vhodné tuky z dětského jídelníčku zcela vyloučit.

I tuky jsou užitečné

Místo nízkotučných nebo odtučněných potraviny děti měly raději jíst polotučné výrobky. Na mazání nebo do teplé kuchyně je pak dobré používat kvalitní rostlinné tuky a oleje. Rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny (některé z nich jsou tzv. esenciální, to znamená, že si je naše tělo nedokáže vyrobit a musíme mu je dodávat stravou), které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí.

Přečtěte si Špeky a obezita! Jak poznat zdravý tuk? Vitamíny z lékárny? Dětem raději moc ne! Čím se vaše děti mohou otrávit?

Rostlinné tuky by proto v dětském jídelníčku měly tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků. Zbývající 1/3 připadá na tuky živočišné včetně těch, které jsou obsaženy v mase, uzeninách, mléce, mléčných výrobcích a vejcích.

Sladké patří k životu

Do zdravého dětského jídelníčku určitě sladkosti patří, ne však denně. Vhodné je sušené ovoce, oříšky, cereální tyčinky či čokolády s vysokým podílem kakaa.

Zakazovat sladkosti není dobré, mnohem důležitější je naučit dítě s „používáním“ různých laskomin zacházet.

Vláknina ano, ale s rozumem

Vláknina pomáhá předcházet trávicím obtížím, zácpě, je vhodná v prevenci rakoviny tlustého střeva, nadváhy a obezity a celé řady dalších onemocnění. Dospělým se proto doporučuje zkonzumovat za den 25-30 g vlákniny. U dětí je ale situace jiná a přílišné množství vlákniny jim může uškodit.

NEJČASTĚJŠÍ MÝTY O DĚTSKÉ VÝŽIVĚ Pro děti jen to nejlepší! Který z rodičů by měl jiný názor... Přesto se řada maminek i tatínků dopouští při přípravě jídel mnoha chyb.

Trávicí systém dětí ještě není na větší množství vlákniny připravený a může vyvolávat průjmy, bolest břicha, nadýmání, ale i zácpu. Správnou denní dávku vlákniny vypočítáme tak, že k věku dítěte připočteme 5 gramů vlákniny.

Pozor na sóju

Sója obsahuje kvalitní bílkoviny, vitamíny skupiny B a kyselinu listovou, z minerálních látek draslík, vápník, hořčík a řadu dalších. Na druhé straně však obsahuje rovněž tzv. antinutriční látky, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek (např. vitamínů nebo enzymů).

Tělo pak sice může mít vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji správně využívat. Proto dětem, zvláště malým, se pravidelná konzumaci sóji a sójových potravin nedoporučuje.

Lada Mašková