Televize. Je to dobrá společnice nejmenších?

Ať tak či onak – televize je okno do jiných světů a je naší každodenní realitou. Například o vánočních svátcích se kolem televize rodina sesedne a dívá se po několikáté na tytéž pohádkové příběhy. Podobně jako naši předci v dávné minulosti seděli u ohně, kde si vyprávěli stejný příběh už poněkolikáté.

Jakkoliv si dnes můžeme samostatně pustit DVD a film jaký chceme, je fenomén pořadu či filmu on line v televizi neoddiskutovatelný. Jde o jakýsi druh sdílení na dálku téhož s ostatními.

Může vás zajímat Přítel pořád flirtuje na internetu Znáte netholismus? Druh závislosti Brouzdáte po internetu? Pozor na zločince!

Jsou ale také rodiny, které trvají na tom, že tento žrout času nepřekročí jejich práh. Ve filmu Akumulátor Jana Svěráka můžeme vidět, jak doslova vysává naši životní energii. Jak ale zacházet s tímto fenoménem posledních padesáti let a jak chránit děti, aby nedopadly jako ve filmu Akumulátor?

Vidí i to, co nemá

Renata je rozvedená a na svého pětiletého syna vychovává sama. Stává se, že jí vyhovuje, když se syn dívá na pohádky, zatímco ona se zabývá nutnými domácími pracemi, na které nemá mnoho času přes týden, kdy pracuje v právní firmě.

Na co se syn dívá Renata kontroluje a také dává pozor na to, jak dlouho u televize sedí. Co jí ale dělá starosti je, že syn někdy bez jejího vědomí pořady přepíná a už několikrát se stalo, že jej přistihla, jak sleduje film, kde jsou poměrně věrně vidět násilné scény, včetně brutální vraždy, jako způsob zbavení se potíží.

Vyhodit televizi?

Jako rodič si uvědomuje, že syna úplně neochrání ani před brutalitami na obrazovce ani před reklamami, které diváky malé jako velké programují k nákupu různého zboží.

Jistěže má televize svoje dobré stránky. Pořady zábavné a vzdělávací, otevírá nové světy pro děti, dává jim šanci cestovat po celém světě, učit se o různých kulturách, získat vědomost o myšlenkách, s nimiž se nikdy nemusí setkat ve své vlastní komunitě. Může mít pozitivní vliv na chování děti, například programy s kladnými vzory mohou ovlivňovat malé diváky, aby podpořily správný životní styl.

Může vás zajímat Inspirace při výběru partnera? Pohádky! Kdo nežárlí, nemiluje? Jen mýtus! Jdu na pivo, nevím kdy přijdu!

Televizi jako zdroj informací a zábavy ve svém životě Renata chce a vlastně jí také ulehčuje v situacích, kdy na syna nemá čas. Jak ale zacházet s tím, kdy se syn se dívá na něco, co je z jejího pohledu nevýchovné?

Jak si pomoci

Doslova tisíce studií od roku 1950 se ptaly, zda existuje souvislost mezi násilím v médiích a násilným chování dětí. A všechny odpověděly: "Ano." Kromě toho může řada pořadů děti šokovat a nadlouho traumatizovat. Příznakem, že se syn či dcera něčeho bojí nebo je rozrušen televizním příběhem, mohou být špatné sny, pocity úzkosti, strach ze samoty, stranění se kamarádů, záškoláctví…

Podle dětského psychologa PhDr. Radka Mareše bychom měli s dětmi o všem co nejvíce hovořit. Konkrétně když víme, že viděli nějaké tzv. nevhodné scény, měli bychom je s nimi probrat. Akce, jež dítě vidí v realitě a která je z našeho pohledu nevhodná, zůstává nevhodná pro dětské prožívání, i když jí sleduje „jen“ v televizi.

A zvažte i další rady psychologa:

• žádná televize v dětském pokoji;
• nepouštět televizi jako kulisu;
• dívejte se jen na jeden pořad denně. Zbytek, když je pro vás natolik zajímavý, si nahrajte a pusťte si jindy.

owl