Když jíte – jezte, když spíte – spěte

Žít přítomností působí především proti stresu, který přináší každodenní život. Většinu svého času totiž žijeme minulostí či budoucností. Až příliš řešíme to, co jsme vykonali, anebo to, co nás čeká.

Přítomnost léčí

Většinou jsme zvyklí dělat několik věcí najednou. Zatímco něco hledáme na internetu, tak zároveň ještě svačíme a k tomu třeba telefonujeme. I když se tím vším zabýváme takzvaně na pozadí, naší myslí se odvíjí film: Přemýšlíme o tom, co jsme udělali a plánujeme budoucnost.

Takže vlastně na to, co právě děláme, nevynakládáme příliš energie a pozornosti. Navíc tím, že přemýšlíme o minulosti, hodnotíme sami sebe, což pro nás nedopadne vždy příznivě. A plánování budoucnosti v sobě také občas zahrnuje až katastrofické scénáře. Výsledkem všeho je pak stres.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ Inspirace při výběru partnera? Pohádky! Jdu na pivo. Nevím, kdy přijdu... Kdo nežárlí, nemiluje? Jen mýtus!

Společnost oceňuje především úspěšné jedince – právě takové, kteří toho stihnou více vykonat. Takoví lidé jsou však zároveň i více zasaženi stresem, což je dáno zejména tím, že si nemohou dovolit žít pouze přítomným okamžikem. Otázkou ale je, zda jsou takto stresovaní jedinci vůbec někdy také šťastní?

Alespoň na chvíli nechat čas přirozeně plynout

Že je pro člověka životně důležité co nejvíce vnímat právě okamžik přítomnosti, dokazuje svým životním dílem významný americký vědec Dr. Jon Kabat-Zinn, Ph.D., (na snímku vpravo), který ve Worcesteru na lékařské fakultě Massachusettské univerzity založil v roce 1979 Kliniku pro snižování stresu a bolesti. Je autorem mnoha odborných knih a vědeckých publikací, z nichž některé vyšly i u nás, rovněž tak se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti po celém světě.

Dr. Jon Kabat-Zinn, Ph.D., je zakladatelem programu snižování stresu prostřednictvím bdělé pozornosti, kdy se pacienti pod lékařským vedením aktivně podílejí na prevenci nemoci a zlepšování svého zdraví. Tato praxe takzvaného uvědomění či všímavosti při snižování stresu, bolesti a při léčbě chronických onemocnění se postupně začala uplatňovat v moderní medicíně a úspěšně ji v různých státech světa využívá více jak dvě stě lékařských zařízení.

Spolu s massachusettským univerzitním týmem Dr. Jon Kabat-Zinn, Ph.D., vyvinul metodu založenou na cvičení bdělosti:

Pro definování bdělosti uvádí jako protiváhu právě rozptýlení, kdy člověk dělá více věcí najednou, plánuje a především hodnotí. Všímá si pouze toho, co sleduje. To vše pak limituje naše vnímání a způsobuje určitý druh transu, který vylučuje – ochuzuje nás – o vnímání všeho, co je v dané chvíli přítomné.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Ženy, které pijí víno, mají lepší sex Jak si neužít sex v partnerství Ženám nevadí, že na sex nemají chuť

Jak již bylo řečeno. je důležité nehodnotit okamžitě moment, který právě prožíváme. A alespoň na chvíli nechat přirozeně plynout čas i vše, co se v něm děje. Tyto okamžiky všichni dobře známe – nastávají, když jsme zamilovaní nebo cestujeme.

V takových situacích si užíváme každý moment, reagujeme na podněty, které k nám přicházejí přirozeně a nečekaně. Jsou nové a naplňují nás zážitky. Zkrátka, jsme spokojení a nepřemýšlíme, co by bylo, kdyby bylo.

Trénink bdělosti

Co ale dělat, pokud zamilovaní nejsme a nejsme na cestách? V takových situacích bychom do svého každodenního programu měli zařadit trénink bdělosti, jehož základem jsou staré duchovní techniky, které učí, že bdělost okamžiku vede k uvolnění ducha a poznání skutečnosti. Využití v psychoterapii je efektivní metodou při odbourávání stresu v uspěchaném světě.

Součástí takového tréninku jsou rovněž uvolňovací techniky a sledování dění kolem sebe bez hodnocení. To alespoň na chvíli zastaví naše každodenní scénáře „co by, kdyby“...

Tady je vhodné si připomenout zásadu, kterou zenový učitel (zen je jednou z forem buddhismu) vyjádřil v odpovědi svému žákovi na otázku, jak se pozná osvícený člověk:

„Osvícený člověk je ten, který když jí – tak jí, který když jde – tak jde a který když spí – tak spí“.

owl