Připravte se i na prvňáčkovy trampoty

2.9.2009 00:00   |   Děti
Máme za sebou první hodiny ve škole a celá rodina se zabíhá v novém rytmu, přizpůsobeném našemu prvňáčkovi. Jenže právě v prvních týdnech školy nastává období, kdy se mohou objevit první školní potíže a třeba i nechuť dítěte do školy vůbec jít. Co s tím?

Připravte se i na prvňáčkovy trampoty

Počáteční týdny ve škole bývají většinou plné radostného očekávání. Nové prostředí, noví kamarádi, paní učitelky, spousta nových pěkných knížek, pastelek... Pak ale na prvňáčka vedle zábavy dolehnou i povinnosti – úkoly, učení, nutnost sedět v klidu několik hodin denně.

Velká změna = velká zátěž

Je velký rozdíl, když dítě chodí do mateřské školy a je tam do pěti hodin. Přitom po obědě odpočívá a večer už po něm doma žádné výkony nikdo neočekává. Musí-li se však prvňáček celé dopoledne učit, pak je do čtyř či pěti v družině a doma ho ještě čeká psaní úkolů, je to velký nápor. Ne každý ho bezbolestně zvládne a dříve nebo později na něj bude reagovat. Nejprve zvýšenou únavou, později možná i neochotou jít vůbec do školy, nebo předstíráním bolení bříška, krku, či jinými výmluvami.

Rodičům prvňáčků

Velice záleží  na začátku, 
ten dítě motivuje ke studiu.
Jak přežít první kroky ve škole

Prvňáček vyžaduje čas

Velká změna v životě dítěte, jakou je nástup do školy, potřebuje dostatek prostoru k tomu, aby se on i rodiče mohli zadaptovat. Každý rodič alespoň tuší, na co jeho dítě má a co je nad jeho možnosti. A tomu by se mělo v prvních školních měsících vše podřídit.

Každopádně by prvňáček zpočátku měl být po vyučování v družině co nejméně. I za cenu toho, že si rodiče, místo v létě, vyberou část dovolené po půldnech tak, aby dítě mohlo přijít ze školy, připravit se společně s nimi na druhý den a pak mělo ještě dostatek času na běhání venku a na hru.. To je první předpoklad, aby dítě školu přijalo za svou věc. Zátěž je dobré postupně zvyšovat a neustále přitom sledovat, zda dítě není nezvykle unavené či neklidné.

Návštěva odborníka není ostuda

Pokud se objeví problémy s kázní či učením - vyrušuje při hodině, nebo má výrazně horší výsledky než jeho spolužáci - je rozumné ihned se obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu. Může jít o hyperaktivní dítě nebo o nějakou menší mozkovou disfunkci – disgrafii, diskalkulii.. Nejde však o žádnou katastrofu. Včasné odhalení příčiny školních potíží totiž většinou umožní vhodnými metodami problém minimalizovat. A rozhodně není třeba se stydět. Dojít si včas pro radu k odborníkovi je píše hodno obdivu, než hanby.

Může vás zajímat

Dětský jídelníček: Čeho se vyvarovat
Patří dětem tuky a sladkosti?
Chcete zdravé miminko? Jezte zdravě!

Kontakt se školou se vyplatí

Důležitá také je, a to zejména v prvním roce, dobrá komunikace se školou. Učitel by měl vědět, že rodiče stojí o jeho informace o dítěti a že se od nich naopak dozví něco bližšího o svém žákovi. V případě potíží pak lépe pochopí, že ve třídě nemá lajdáka a nevychovance, ale dítě, které se s pomocí rodičů a odborníků snaží, jak nejlépe umí.
Může se i přesto stát, že kantor nedokáže hyperaktivní či disgrafické dítě tolerovat. Pak je třeba uvažovat i o změně školy.

Pozor na vlastní ambice!

A ještě jedna dobrá rada na závěr. I když váš prvňáček proplouvá školou hravě, nezatěžujte ho zbytečně mimoškolními aktivitami. Alespoň první půl rok ne. Při výběru je také dobré si ujasnit, co by dítě chtělo dělat, a co jsou už jen naše nenaplněné ambice. Přemíra zájmových kroužků se navíc nakonec stane dítěti jen další povinností a nezbude mu čas na hru. A hrát si v tomto období nutně potřebuje.

Lada Mašková

Přečtěte si také


Diskuse: Připravte se i na prvňáčkovy trampoty

Mám trochu jiné zkušenosti

7.10.2009   |   10:14   |   od: síma
Tak buď dělám něco špatně, nebo je to u každého dítěte jinak.
Mám dceru v 1.třídě. V září jí bylo 7 let, má poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Občas je to dost citelně znát, obzvlášť tehdy, když jí mladší bráška začne naprosto přesně napodobovat...
Na druhou stranu už 2 roky čte, rok chodíme do PP poradny, prodělali jsme grafomotorický kurz. Dcera chodí na vlastní přání do družiny - ještě se zlobí, když musí jít domů. Připomíná jí to tam totiž školku - což si myslím, že přechod na ZŠ usnadňuje. I návrat domů je ve stejný čas, jako ze školky, tudíž se nenarušuje zaběhlý denní režim. Do družiny momentálně chodí i ráno. Vozí ji tam manžel, když jede do práce - stejně jako když chodila do školky.
Navštěvuje 3 kroužky. 1-tvořivé hraní - pouze prvňáci se svou třídní učitelkou - v době družiny - malují, zpívají, hrají divadlo, zkrátka si hrají a poznávají se navzájem, chodí ze třídy téměř všichni, takže se tuží kolektiv. 2-výtvarný kroužek - moc jí baví, s učitelkou se zná z tábora rodičů s dětmi, takže je to jakási "teta" a pomáhá jí to se zvládnutím grafomotoriky - neprobíhá tam žádné soutěžení. A nakonec chtěla chodit na kytarový kroužek, který je přímo v družině. Prvňáci a druháci tam jen zpívají, seznamují se s písničkami a až od 3.třídy se pomalu seznamují s kytarou. Mají to děti všech tříd dohromady, děti se učí jednat se staršími i mladšími kamarády, což jim pomůže učit se začlenit do kolektivu. To vítám, protože dcera s tím má díky hyperaktivitě trochu problém. No a jako bonus, do stejného kroužku s tou samou učitelkou jsem chodila i já a paní učitelka mě nakonec přesvědčila, že tam budu chodit taky a vezmu si na starosti právě ty mrňousky, z čehož je naše malá na větvi a nesmírně se na to těší.
Doma je každý den ve stejnou dobu, jdeme ven, pak se píšou úkoly, večeře, mytí a spaní. Každý den stejně rozvržený čas, žádné výjimky, které dcera těžko snáší a přechod z MŠ rozhodně jednodušší. I když ona tyhle řízené aktivity odjakživa miluje, takže je to to nejlepší, co jsme pro ní mohli udělat... Myslím si, že to není až tak špatné...
Zobrazen poslední příspěvek, celkový počet 1 příspěvek.
poslední příspěvek: 7. 10. 2009 10:14
ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci