Kojenecké mléko | Semišové lodičky | Dámské nazouváky |
130 Kč | 390 Kč | 190 Kč |
Adam, Adéla, Alena, Alice, Alžběta, Andrea, Aneta, Anežka, Anna, Antonín, Barbora, Bohumil, Dana, Daniel, Daniela, David, Eliška, Eva, Filip, František, Františka, Gabriela, Hana, Helena, Ilona, Irena, Ivana, Iveta, Ivo, Jakub, Jan, Jana, Jarmila, Jaroslav, Jaroslava, Jindřiška, Jiřina, Jiří, Jitka, Josef, Kamila, Karel, Karolína, Kateřina, Klára, Kristýna, Ladislav, Lenka, Libuše, Lucie, Ludmila, Lukáš, Marcela, Marek, Marie, Markéta, Marta, Martin, Martina, Matěj, Michaela, Michal, Milan, Milena, Miloš, Miroslav, Miroslava, Monika, Natálie, Nela, Nikola, Olga, Ondřej, Patrik, Pavel, Pavla, Petr, Petra, Radka, Renáta, Roman, Romana, Růžena, Soňa, Stanislav, Šárka, Štěpán, Štěpánka, Tereza, Tomáš, Václav, Veronika, Věra, Viktorie, Vít, Vlasta, Vojtěch, Zdeněk, Zdeňka, Zuzana.
Diskuse ke článku:
zpět na článekPřipravte se i na prvňáčkovy trampoty
Mám trochu jiné zkušenosti
7.10.2009 | 10:14 | od: síma | reagovatMám dceru v 1.třídě. V září jí bylo 7 let, má poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Občas je to dost citelně znát, obzvlášť tehdy, když jí mladší bráška začne naprosto přesně napodobovat...
Na druhou stranu už 2 roky čte, rok chodíme do PP poradny, prodělali jsme grafomotorický kurz. Dcera chodí na vlastní přání do družiny - ještě se zlobí, když musí jít domů. Připomíná jí to tam totiž školku - což si myslím, že přechod na ZŠ usnadňuje. I návrat domů je ve stejný čas, jako ze školky, tudíž se nenarušuje zaběhlý denní režim. Do družiny momentálně chodí i ráno. Vozí ji tam manžel, když jede do práce - stejně jako když chodila do školky.
Navštěvuje 3 kroužky. 1-tvořivé hraní - pouze prvňáci se svou třídní učitelkou - v době družiny - malují, zpívají, hrají divadlo, zkrátka si hrají a poznávají se navzájem, chodí ze třídy téměř všichni, takže se tuží kolektiv. 2-výtvarný kroužek - moc jí baví, s učitelkou se zná z tábora rodičů s dětmi, takže je to jakási "teta" a pomáhá jí to se zvládnutím grafomotoriky - neprobíhá tam žádné soutěžení. A nakonec chtěla chodit na kytarový kroužek, který je přímo v družině. Prvňáci a druháci tam jen zpívají, seznamují se s písničkami a až od 3.třídy se pomalu seznamují s kytarou. Mají to děti všech tříd dohromady, děti se učí jednat se staršími i mladšími kamarády, což jim pomůže učit se začlenit do kolektivu. To vítám, protože dcera s tím má díky hyperaktivitě trochu problém. No a jako bonus, do stejného kroužku s tou samou učitelkou jsem chodila i já a paní učitelka mě nakonec přesvědčila, že tam budu chodit taky a vezmu si na starosti právě ty mrňousky, z čehož je naše malá na větvi a nesmírně se na to těší.
Doma je každý den ve stejnou dobu, jdeme ven, pak se píšou úkoly, večeře, mytí a spaní. Každý den stejně rozvržený čas, žádné výjimky, které dcera těžko snáší a přechod z MŠ rozhodně jednodušší. I když ona tyhle řízené aktivity odjakživa miluje, takže je to to nejlepší, co jsme pro ní mohli udělat... Myslím si, že to není až tak špatné...