Neměníte i vy potřebnou sůl v zabijáka?

Proč je sůl pro člověka nezbytná a jaký má v těle úkol? To je tedy první otázka pro MUDr. Petra Fráňu, Ph.D. z II. interní klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nezbytnou součástí výživy jsou minerální látky, které náš organismus nutně potřebuje k bezchybné funkci všech orgánů a tkání. Nedokáže si je však sám vytvořit.

Kuchyňská sůl neboli chlorid sodný (NaCl) je chemickou sloučeninou sodíku a chloru. Ionty sodíku a chloru jsou nezbytné pro normální fungování pochodů v organismu. Spolu s dalšími minerály a stopovými prvky se podílejí na udržování rovnováhy tekutin a výši krevního tlaku, nezbytné jsou také pro správnou funkci srdce, nervů a svalů i pro vstřebávání různých látek ve střevě či ledvinách. Chlor ve formě své kyseliny je hlavní součástí žaludečních šťáv.

Využívá se i v medicíně…

Roztok NaCl představuje jednu z nejdůležitějších iontových složek krve, proto se i v medicíně využívají solné roztoky jako okamžitá krevní náhrada. V koncentraci 0.9 % se setkáváme s NaCl v podobě fyziologického roztoku, který se používá jako nejčastější medicínské vehikulum pro nitrožilní aplikaci léků.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ CHOPN? Nebezpečnější než rakovina! Pálení žáhy může i za kašel! Lidé po infarktu se bojí sexu

Jaké jsou zdroje soli a které jí mají potraviny hodně?

Asi tři čtvrtiny spotřeby pochází z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 % je přidáváno do pokrmů během jejich přípravy a ochucování během jídla, jen přibližně 10 % soli je obsaženo v přírodních surovinách a potravinách. Největším zdrojem soli pro náš organismus jsou průmyslově konzervované masné výrobky a výrobky z ryb, dále uzeniny, potraviny naložené ve slaných nálevech, některé tvrdé a plísňové sýry, salátové dressingy, instantní polévky a omáčky, kořenící směsi a masové extrakty, paštiky, slané pochutiny a slané pečivo.

K významným zdrojům sodíku také patří některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující chuť do řady potravinářských výrobků.

A kde je naopak soli neméně?

Mezi potraviny s nízkým obsahem soli můžeme zařadit čerstvé ovoce a zeleninu, čerstvé ryby a maso připravované doma, mléko, jogurty, tvarohové sýry, domácí ovocné šťávy, těstoviny, rýži, vejce, byliny, neslané pečivo a potraviny označené etiketou „snížený obsah soli“ či „bez přídavku soli“.

Kolik bychom měli solit? Může nás přesolování ohrozit i na životě?

Dospělému člověku stačí denní příjem asi 2–4 g soli v závislosti na stupni fyzické aktivity. Ale v současné době je průměrná spotřeba v naší společnosti více než 16 g na den, což je téměř čtyřnásobek.

Sůl se při dlouhodobé nadměrné konzumaci mění v zákeřného zabijáka. Světová zdravotnická organizace i národní společnosti pro kardiovaskulární prevenci proto bijí na poplach a doporučují omezit denní příjem soli pro dospělé pod 6 g na den a u dětí se denní konzumované množství rapidně snižuje s věkem. Tyto denní dávky jsou považovány za bezpečné a zdraví neškodné, neboť nadbytek soli je vyloučen ledvinami do moče.

Ukažme si to na konkrétním příkladu.

Představme si tedy úplně běžného člověka a jeho denní přísun potravin:

Snídaně	150 g vepřové párky s hořčicí a chlebem	5 g soli
Polévka	300 ml gulášová	2 g soli
Oběd	150 g Španělský ptáček, rýže, nakládaná okurka	5 g soli
Večeře	400 g Pizza se šunkou, sýrem, olivami a kečupem	4 g soli

Nic výjimečného, že? Ale celkový příjem soli ze všech jídel je 16 g za den!

Když budeme solit moc, co se může stát?

Nepříznivě působí na kardiovaskulární systém a poškozuje funkci ledvin. Nadbytečný přísun soli ničí chuťové buňky a snižuje citlivosti na slanou chuť. Začarovaný kruh pak končí dalším bezděčným dosolováním.

Mezinárodní lékařské výzkumy již dříve ukázaly, že vysoký příjem sodíku v podobě soli má velmi těsný vztah se zvyšováním krevního tlaku neboť sodík, mimo jiné, zadržuje v organismu vodu. Ve společnostech s trvalým příjmem soli nad 8 g denně byl zjištěn významný nárůst nemocných s hypertenzí.

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem při vzniku kardiovaskulárních a mozkových příhod a podílí se také nemalou měrou na poškození ledvin a cév. Téměř 50 % ze všech úmrtí tvoří právě kardiovaskulární příhody (srdeční infarkt a srdeční selhání). Selhání ledvin pak odkazuje pacienta k trvalému několikahodinovému očišťování krve, které je nutné podstupovat i vícekrát do týdne.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Jaké dietní chyby děláme nejčastěji? Cukrovka se mírným pijákům vyhýbá Před mrtvicí chrání ženy obyčejná chůze

Co když někdo přejde do druhého extrému a nebude solit vůbec?

I když sodík i chloridy představují esenciální složky potravin, na rozdíl od jiných nezbytných výživových složek u nich dochází k nedostatku jen velmi zřídka.

Důsledkem významných solných ztrát bývá silný pocit žízně, únavy či závratí, někdy se mohou vyskytnout i křeče svalů či kolaps. V těchto případech je třeba hradit zvýšené ztráty soli speciálními iontovými nápoji, které ztracené soli a další stopové prvky rychle doplní.

Jak je to s malými dětmi – kdy začít přisolovat pokrmy? Jak moc?

Malé děti mají omezenou kapacitu ledvin, které se teprve vyvíjejí – a znamená to, že nemohou tak snadno udržovat minerální a vodní hospodářství. Větší dávky soli by u nich mohly způsobit poškození ledvin. Proto musí mít příjem soli přiměřený a vyrovnaný.

Zdravé děti s postupem času zlepšují schopnost sodík vylučovat. Odborníky na dětskou výživu byly proto doporučeny denní dávky soli vhodné pro děti v závislosti na věku:

Věk	Denní dávka soli v g / den
0 – 6 měsíců	< 1
7 – 12 měsíců	1
1 – 3 roky	2
4 – 6 let	3
7 – 10 let	4
11 – 14 let	5

Vařené příkrmy pro kojence by se neměly solit vůbec. Starší kojenci mohou dostat v malém množství některé potraviny, které přidanou sůl obsahují (pečivo, sýry apod.). Nepodáváme jim však nikdy příliš slané potraviny jako jsou například uzeniny, masové konzervy, slané sýry a pečivo sypané solí, solené pochutiny nebo nakládanou zeleninu, která obvykle obsahuje také mnoho soli.

Jaká jsou tedy obecná doporučení pro konzumaci soli?

Můžeme je shrnout do následujících bodů:

• Snížení celkového příjmu soli pod 6 g denně.
• Odstranit solničku z jídelního stolu.
• Zvýšení příjmu čerstvých či mražených potravin, ovoce a zeleniny.
• Při přípravě, vaření a konzumaci pokrmů omezit dosolování.
• Snížení příjmu konzervovaných a sterilizovaných pokrmů a uzenin.
• Ke zvýraznění chuti pokrmů použít byliny, česnek a cibuli namísto přidání soli.
• V případě použití soli volit náhražky NaCl.
• Při průmyslové výrobě potravin trvale snížit obsah přidávané soli.
• Povinné uvádění obsahu soli v potravinách na etiketách výrobků.
• Povinné varování při překročení limitů v potravinách „Pozor vysoký obsah soli“.
• Stanovení maximálních cílových hodnot množství soli v potravinách.
• Trvalá edukace obyvatelstva o škodlivosti vysokého příjmu soli na organismus.
• Také při konzumaci soli platí stará dobrá rada – všeho s mírou.

otz, ŽenyproŽeny.cz