Bodlák, který nám může zachránit život

23.11.2021 00:00   |   Wellness
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je pro hodně lidí jako modla. Nedají na něj dopustit a mnozí vědí proč. Je to opravdu takový borec?

ostropetřec

Už staří Římané ho používali na celou řadu onemocnění. Dokázal jim pomoci v různých fázích přetížení jater, sleziny i ledvin. Anglický botanik, sběratel a bylinkář Nicholas Culpepper v 17. století používal ostropestřec mariánský v léčbě žloutenky.

Krasavec ze Středomoří

Ostropestřec mariánský je původně domovem ve Středomoří, ale nyní je rozšířený po celém světě. Tento statný bodlák obvykle roste v suchých, slunných místech. Své krásné červenofialové květy dokáže vystavit i do třímetrové výšky. Listy jsou široké, s bílými skvrnami nebo žílami. Ostropestřec mariánský lze snadno pěstovat, dozraje rychle i v našich podmínkách. Jeho plody jsou nažky („semena“), které je možné rozemlít a denně užívat jednu až dvě čajové lžičky prášku, například zamíchané do jogurtu či medu.

Přípravky z něho se dají běžně koupit, obvykle ve formě kapslí plněných práškem z plodů nebo koncentrovanějším extraktem sylimarinu. Budete-li ho kupovat, udělejte si raději několik kontrolních návštěv do lékáren a prodejen bylinek. Budete překvapeni, o kolik se cena stejného výrobku liší…

Léčivé látky

V poslední době si tohoto krásného pichlouna vzalo do parády lékařské centrum Marylandské univerzity v americkém Baltimore. Podívejme se na to, co zjistili.

Z dostupných vědeckých pramenů vyplývá, že účinné látky v ostropestřci mariánském (zejména silymarin, což je souhrnné označení více látek zejména flavonolignanů) chrání játra před poškozením způsobeným viry, toxiny, alkoholem a některými léky jako paracetamol (bývá ve volně prodejných lécích na bolesti hlavy a nachlazení, ale když se bere ve velkém množství, škodí jako pravidelná konzumace alkoholu).

Silymarin pomáhá opravovat poškozené buňky jater a také chrání nové před zničením stejnou látkou, snižuje zánětlivost (důležité pro lidi s zánětem jater nebo hepatitidou), a má silné antioxidační účinky.

Otravy houbami

Ostropestřec mariánský lze také použít jako prevenci či účinné antidotum při otravě smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides). Studie na zvířatech prokázaly, že extrakt ostropestřce zcela neutralizuje toxické účinky houby, pokud je podán během 10 minut po požití muchomůry. Pokud je podán do 24 hodin od požití, bylina výrazně snižuje riziko poškození jater a smrti na selhání jater a ledvin.

Postižení způsobené alkoholem

Při komplexním přezkoumání soustředili experti AHRQ (Agentura pro zdravotnický výzkum a kvalitu, dříve známá jako agentura pro zdravotní politika a výzkum, je součástí amerického ministerstva zdravotnictví) 16 vědeckých studií o použití ostropestřce při léčbě různých forem onemocnění jater. Ve většině testů byl použit extrakt vyžadovaný evropskými normami.

PŘEČTĚTE SI

Brzké těhotenství dělá dívky obézní
Pivní pupek roste po víkendu!
Myšlení žen po přechodu vadí obezita

Přes objektivní problémy při srovnávání studií (např. malý počet účastníků, rozdíly v příčinách onemocnění jater, a rozdíly v dávkování a délka léčby ostropestřec mariánský) se přišlo na zajímavé závěry. Například, pět ze sedmi studií hodnotících vliv ostropestřce mariánského při léčbě z alkoholického jaterního onemocnění potvrzuje významné zlepšení funkce jater. Ti s nejmírnější formou nemoci zaznamenali zlepšení největší.

Léčba je méně účinná pro ty, kteří bojují s těžkým onemocněním jater, například cirhózou. Ta je charakterizována jako trvalé, nevratné poškození jater, opravdu jen krůček od naprosto nefunkčního orgánu.

Virová hepatitida

Mnoho profesionálních bylinkářů doporučuje ostropestřec jako prevenci nebo následnou léčbu různých poškození jater spojených s dlouhodobým užíváním drog a průmyslových jedů, jako je tetrachlórmetan. A také při virových hepatitidách.

Navzdory této skutečnosti výsledky studií, které zkoumaly vliv ostropestřce právě při léčbě hepatitidy, byly rozporuplné. Některé konstatují zlepšení v činnosti jaterních enzymů, zatímco jiným se tyto dávky nepodařilo odhalit. Na tomto poli nelze přesvědčivě vliv bodláku doložit.

Rakovina

Předběžné laboratorní studie rovněž naznačují, že účinné látky ostropestřce mohou mít protirakovinové účinky. O účinné látce silymarinu už byla řeč – má silné antioxidační vlastnosti a bylo prokázáno, že tlumí či zpomaluje růst nádorových buněk v prostatě, prsu, děložním hrdle a pokusy na nádorových buňkách ve zkumavkách ukázaly totéž. Ovšem je potřeba ještě dalších zkoumání, aby se dalo se zárukou tvrdit, že ostropestřec mariánský je zcela bezpečný nebo efektivní pro pacienty s těmito formami rakoviny.

Vysoká hladina cholesterolu

Jedna ze studií zjistila při pokusech na zvířatech, že silymarin působil stejně efektivně, jako lék, který se podává na snižování cholesterolu. Navíc se podstatně zvýšil tzv. HDL ("hodného") cholesterolu. Vědci jsou na nadějné cestě, nicméně jako u rakoviny je potřeba odpovědět ještě na mnoho otázek.

Nejen pro lidi

Závěr expertů z Baltimore je tedy jednoznačný: bodlák ostropestřec je velmi užitečná a perspektivní bylina a rozhodně se vyplatí věnovat na výzkum jeho léčivých schopností další finance čas a námahu. A nemusí pomáhat jenom lidem.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT

Dobře se vyspat. To je přece něco!
Vědci: Nespavost patrně zkracuje život
Spěte odděleně – je to zdraví prospěšné

Ostropestřec může s úspěchem pomoci například psům a koním. Dostihovou dráhu každoročně opouští nemálo koní, jejichž organismus při závodech vydává enormní energii, kterou pak veterináři doplňují léky, syntetickými vitamíny a různými doplňky. Jenomže jimi zase trpí nejčastěji játra, kterým – jak jsme několikrát zmínili – může velmi efektivně pomoci náš bodlák.

Také psům zhusta milující páníček škodí, když jim nemůže nedat nejrůznější pamlsky, buřtíky a slanou šunčičku. Poškozuje jim játra, takže by si mohl vzpomenout na ostropestřec a samozřejmě hned poté i na zásady správného psího stravování...

fad, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také


Diskuse: Bodlák, který nám může zachránit život

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci