Stálé přesčasy? Ne, to není život!

Co ale dělat, když šéf je ambiciózní svobodný třicátník, pro kterého je práce vším a nutí vás žít prací tak jako to dělá on sám? Pokud váš osobní život na úkor pracovního bere za své a na vaše námitky, že práce pro vás není vším, šéf nereaguje, je na čase rázný krok!

Má dobrou práci, ale...

Alice pracuje přes rok v soukromé firmě, reklamní a PR agentuře. Byla moc ráda, že práci dostala, zvláště když se vrátila do zaměstnání po mateřské dovolené. Sehnala kreativní práci, navíc velmi dobře honorovanou.

Z VAŠICH PŘÍBĚHŮ Přítel pořád flirtuje na internetu Nevím, jak máme přežít Co sudičky přály mi Partner dal přednost manželce a dětem

Brzy po nástupu ale zjistila, že většina kolegů zůstává v práci přesčas, ačkoli ani nemusí. Když se s omluvným úsměvem zvedala na konci pracovní doby, že už půjde za rodinou, stávala se často terčem legrácek a otázek, proč tak brzo... To ji znejišťovalo a popuzovalo. Práce, kterou měla udělat, byla zpravidla hotová a ona se přesto cítila provinile, že odchází za rodinou.

Sebevědomý, ambiciózní

Nepsaná pravidla, že práce je vše, vytvářel ve firmě šéf. Svobodný, ambiciózní, který většinu času věnoval budování kariéry a vlastní pracovní seberealizaci. Nechápal, jak někdo může dávat přednost také něčemu jinému, než pracovním starostem a problémům.

Většina podřízených se mu přizpůsobila, aby si zajistili místo a pozici ve firmě. Alice ale začala uvažovat o odchodu, jakkoliv se jí zaměstnání velmi líbilo a plně vyhovovalo jejímu vzdělání.

Šéf je single manažer

Aličin vedoucí patřil k osobnostem, kterým se říká single manažer. „Je to označení typu nadřízeného, který je většinou svobodný, ambiciózní a většinou žije jen přes pracovní své úspěchy a záležitosti,“ vysvětluje psycholožka Irena Černá.

„Jeho styl práce je často velmi nepříjemný pro jeho podřízené, protože je nutí vyznávat podobné hodnoty, týkající se pracovní aktivity. Očekává od nich stejný přístup k práci a nechápe, že žijí své soukromé životy,“ říká o tomto typu nadřízených.

Lze se ubránit?

Nejhorší je, že v pracovní smlouvě sice máte začátek a konec pracovní doby, ale nikdo se podle toho neřídí. Alice to po poradě s psychologem ještě v agentuře zkusí.

„Jednou z možností jak se ubránit je s takovým šéfem promluvit. Vysvětlit mu, že k dobrému pracovnímu výkonu potřebujete i jiné složky života než práci, jako jsou například rodina, přátelé, vaše koníčky,“ radí Černá. „V opačném případě bude váš výkon klesat, jakkoliv by se opak zdál pro vašeho šéfa logický,“ dodává psycholožka.

Nezůstávejte v takovém ovzduší

Pokud rozhovor, který by ubránil vaše hranice, nezabere, raději co nejdříve odejděte. Situace se totiž těžko změní. V takovém prostředí zůstanou většinou jen ti, kteří jsou ochotni žít podobně a podlehnout iluzi, že je toto chování nutné pro přežití firmy na trhu.

Ale to opravdu není tím hlavním důvodem. Za vším bývá jen obyčejná sobeckost a nezralost takového nadřízeného. A proč si kvůli němu kazit život?

owl