Tajemné kameny VI.: Posvátné megality

Jako megalit se označuje veliký, hrubě opracovaný kámen, vztyčený pravěkými lidmi. Jsou to nejstarší dochované stavby na světě. Sloužily pravděpodobně jako kultovní objekty... Spekulativně se o nich uvažuje i jako o astronomických observatořích.

Zkamenělý slouha (160 cm) stojí u plotu v Dolních Chabrech v Ládevské ulici, jediný dochovaný menhir na území Prahy.

Tak megality popisuje otevřená encyklopedie. „Nevíme o nich nic konkrétního. Všechno, co o nich bylo publikováno, i na stranách odborných knih, jsou jen a jen dohady,“ dodává Václav Vokolek, autor knihy Svět posvátných kamenů.

Kámen je živý...

Vokolek zobrazuje dnešní svět jako ten, „který v kamenech vidí jen stavební materiál, oblíbený při stavbě dálnic, kdy je drcen na štěrk, a jen výjimečně materiál pro sochaře, kteří z něj často vyjmou jen nepravý tvar.“ Pro dnešní svět je kámen „cosi dávno překonaného. Prehistorického. S bídou do základů a do betonové směsi.“

Zmiňuje i umělý kámen, který si našel oblibu zejména v poslední době.. „Neobsahuje v sobě nic, je skutečně uměle vyrobený a předem mrtvý,“ tvrdí Vokolek.

„Ale po dlouhá tisíciletí byl kámen čímsi jiným... Od pravěku býval spojován s posvátností. Symbolizoval stálost, trvalost, věčnost a nesmrtelnost. V duchovním smyslu může představovat vesmír...“

Orientace pro mimozemšťany

Vraťme se však k megalitům. Je více pramenů, které se dokonce přiklánějí k názoru, že byly v pravěku vystavěny k astronomickým účelům. Objevují se i spekulace, že se jedná o orientační body pro mimozemšťany.

Slovo megalit pochází z řečtiny (megas = velký, lithos = kámen). „Megalitů stojí v západní Evropě tisíce. Jsou to pravěké kamenné objekty, staré čtyři, ale někdy také sedm tisíc let,“ upřesňuje archeolog Jan Michálek. „Nevíme úplně přesně, k čemu sloužily - a i to je jeden z důvodů, proč se o ně odedávna lidé zajímali. Opředli je pověstmi a bájemi.“

TAJEMSTVÍ KAMENŮ Jak a čím působí Pro zdraví i štěstí Moc křišťálu Jak působí kameny na čakry Suiseki – střežený poklad

„Mohutné kamenné objekty nemají žádný praktický smysl, ale uchvacují nás svou monumentalitou a jen těžko definovatelným působením,“ píše Václav Vokolek. „Jsou to skutečně posvátné kameny. Putují k nim badatelé, ale zejména nadšenci, kteří v často osamocených kamenech vidí pozůstatky významného duchovního vzkazu. Pokoušejí se ho rozluštit, přijmout, nebo se jen přiblížit ukryté duchovní energii a čerpat z ní.“ Každopádně se podle něj jedná o největší záhadu prehistorie.

Tajemné Stonehenge

Jedním z nejznámějších míst, kde se megality nalézají, je Stonehenge ve Velké Británii. Tisíce návštěvníků toto místo označují za jedno z nejtajemnějších architektonických struktur na naší planetě.

„Záhady těchto multi-megalitů jsou částečně způsobeny nedostatkem racionálních vysvětlení pro způsob, jakým by mohla tehdejší primitivní technologie zvednout tak gigantické bloky horniny. Některé z kamenů této starobylé památky váží dvacet pět až čtyřicet pět tun a navíc byly přineseny z kilometry vzdáleného lomu a jsou umístěny způsobem, který by neumožnila ani naše moderní technologie,“ uvádí ve své stati Leonardo Vintini.

Ani on nevylučuje doměnku, že konstruktéři monumentu jej mohli využívat k astonomickým účelům. „Ukázalo se, že v den rovnodennosti a slunovratu svítí paprsky vycházejícího slunce přímo skrze osu stavby,“ píše a dále uvádí, že například profesor astronomie Gerald Hawkins popsal, jakým způsobem se dá monument vužít pro předpovídání zatmění Slunce.

Chiromantie Ukaž mi svou ruku a já ti řeknu, co tě v životě čeká... Láska i smrt vepsaná v dlaních

... a ty další

„Podobné tajemné objekty najdeme rozseté ve velkém nožství po celé planetě,“ tvrdí Václav Vokolek. Jenom v Evropě je jich úctyhodné množství....

Zkamenělý pastýř či Kamenný muž (330 cm). Stojí na poli několik metrů od silnice z Klobuk do Telců (Kladensko).

Soudí se, že původní počet všech evropských megalitů se pohyboval okolo neuvěřitelného půl milionu!“ Za zmínku stojí, že poměrně neznámý Castlering v severoanglické Cumbrii má shodné rozměry jako Stonehenge. Již roku 1772 to dokázal W. Gilpin. „To by dokazovalo úvahy o jisté unifikaci megalitických staveb,“ říká Vokolek. „Oxfordský profesor Alexander Thom po prostudování mnoha megalitických půdorysů došel k názoru, že dávní stavitelé znali Pythagorovu větu a používali závazné délkové míry. Megalitický yard, jehož hodnota je 82,93 m.“

Za posvátnými kameny však nemusíme až do daleké Angllie. Monumentální kamenné památníky z předhistorické doby máme i v Česku. Nejslavnější a také největší z kamenů stály či ještě stojí u Klobuk, Drahomyšle, Března a nebo v pražských Chabrech či u obce Cehnice na Strakonicku.

Megality nejsou těmi kameny, které si přineseme z procházky domů a vystavíme ve vitríně. Nikdy se nestanou ani našimi šperky, jako broušené drahokamy.Můžeme se k nim však přiblížit, sáhnout si na ně a nechat se přitom unášet vlastní fantazií kam libo - do dalekých galaxií či krajin, světa bohů, mytologie, zázraků, tajemství i nadpřirozena...

dp

Přečtěte si také
Najděte svou květinu a strom Proti stresu můžete zkusit automasáž Magická čísla: S devítkou se nežertuje!