Bez manželství není dědictví? Zákon s partnery příliš nepočítá
6.10.2026 00:00 | Peníze
Na partnera se dostane dědictví pouze za podmínek, že zůstavitel neměl děti a nesezdaný partner splní podmínku soužití ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před zůstavitelovou smrtí.
Lidé, kteří nežijí v manželství, by tak v rámci právní ochrany majetku měli pečlivě myslet na způsob řešení dědictví.

Bez závěti je rozdělení dle zákona
V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonné dědické posloupnosti.
Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části.
Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků.

Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžele zůstavitele
Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci bez závěti dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili.
Pro správné řešení majetkové situace a případného dědictví samozřejmě není nutné uzavírat manželství, je ale třeba se tomu aktivně postavit.

Extrémní případy
Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům.
Dědictví tak připadne prarodičům rodičů nebo praneteřím a prasynovcům.
Jiným příkladem může být situace, že vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti.
Ať už bude dědit kdokoliv, bez správně sepsané závěti hrozí, že majetek skončí ve spoluvlastnictví více osob – tedy například sourozenců, dětí z prvního manželství a dětí ze vztahu s novým partnerem či partnerkou.
PŘEČTĚTE SI TAKÉAž polovina českých párů využívá společné finance |
To je rizikové zejména u nemovitostí či obchodních podílů. Dědicové budou mít dříve či později odlišný názor na správu takto zděděného majetku, což může vést ke vzniku sporů a kompletnímu zablokování rozhodování o majetku a ztrátě jeho hodnoty.
Negativně to postihne i vzájemné rodinné vztahy.
Při sestavování závěti nebo jiného ze způsobů, jak vyřešit dědictví s cílem dobře právně ochránit svůj majetek, je třeba ale také neopomenout tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou právě děti.
Jedná se o dědice, kteří mají vždy dostat zákonem stanovený povinný díl.
Ten je minimálně tři čtvrtiny u nezletilých a jedna čtvrtina zákonného dědického podílu u zletilých dětí.

Vydědění není snadné
Vydědit je totiž lze jen ze zákonných důvodů, mezi něž ze zákona patří odsouzení nepominutelného dědice pro trestný čin, spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, neposkytnutí potřebné pomoci zůstaviteli v nouzi (peněžité, při nemoci nebo úrazu), neprojevování opravdového zájmu či vedení trvale nezřízeného života (hazardní hry, závislost na drogách či alkoholu).
Vydědění tak není v žádném případě snadná věc a v mnohých případech končí bez právních účinků.
ozt, ŽenyproŽeny.cz
Přečtěte si také


Podzimní počasí

