Nezapomínáte na větrání? Zachraňuje vám zdraví!

4.8.2021 00:00   |   Bydlení
Maximální tepelná izolace a s tím přímo související těsnost je dnes hlavním požadavkem kladeným na okna. Umíme ale s tak vyspělými otvorovými výplněmi správně zacházet?

větrání

Předpisů, které se nějakým způsobem dotýkají problematiky vnitřního prostředí v budovách, máme hned několik desítek. Ukazuje se však, že na obyčejné větrání zapomínáme.

Dokazují to i poznatky Státního zdravotního ústavu, který monitoruje vnitřní klima na vybraných základních a mateřských školách, sleduje přitom mj. koncentraci kysličního uhličitého. Maximální doporučená hodnota byla překročena ve více než třetině (34%) učeben ze 141 sledovaných.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT

Úklid je boj na mnoha frontách. Znáte je všechny?
Tipy, jak vyzrát na nepořádek v kuchyni
Nejčastější prohřešky proti domácí hygieně

Přitom, pokud je koncentrace CO2 ve třídě vyšší, než je ona maximální doporučená hodnota, děti jsou unavené, ospalé a hůř se soustředí. Když koncentrace několikanásobně překročí tuto hranici (i takový případ SZÚ zaznamenal), může se u žáků dostavit bolest hlavy, nevolnost a další zdravotní komplikace.

Větrat několikrát denně

Dlouhodobý pobyt ve špatně větraných prostorech pak významně zvyšuje riziko rozvoje alergií nebo astmatu a samozřejmě vede ke zvýšené nemocnosti dětí. Naopak kvalitní vnitřní prostředí zvyšuje až o 15 % výkonnost dospělých lidí a u dětí schopnost se učit1.

Podobně (několikrát denně) bychom měli větrat i doma, pokud žijeme v zatepleném domě a máme instalována moderní okna. Kvůli úsporám jsou ložnice často velmi malé a neposkytují dostatečnou zásobu čerstvého vzduchu na celou noc.

V létě můžeme částečně spát u otevřeného okna, v zimě je dobré nechat alespoň otevřené dveře z místnosti.

Pravidelným větráním nejen snižujeme hladinu CO2 a vlhkosti, eliminujeme rosení oken a potažmo rozvoj plísní v interiéru, ale také snižujeme obsah škodlivin, který je ve vnitřním prostředí téměř vždy vyšší než venku. Výjimkou jsou smogové situace.

Vlhkost a rosení oken

Nejčastější příčinou rosení oken z vnitřní strany je právě nedostatečné větrání a vysoká vlhkost v místnosti. S ní se můžete potýkat nejen u novostaveb, ale i u starších domů, nebo dokonce paneláků.

V některých účelových místnostech, jako jsou koupelny nebo prádelny, se s vyšší vlhkostí počítá. I tak byste měli mít při koupání nebo sprchování zavřené dveře, aby se pára zbytečně nešířila po domácnosti, a rámy oken sušit a případně dezinfikovat.

Vlhkost zvyšuje také vaření (používejte digestoře), sušení prádla, množství pokojových rostlin atp.

Aby vzduch mohl správně cirkulovat, zdroj tepla by měl být umístěn vždy pod oknem nebo v jeho těsné blízkosti.

Pozor na závěsy a žaluzie. Vnitřní žaluzie omezují pohyb vzduchu po skle a mohou vznikat tzv. studené kapsy, v nichž dochází ke kondenzaci. V chladných dnech proto raději žaluzie vytahujte.

Vlhkost škodí

Přestože hygienické normy tolerují vlhkost v interiéru mezi 30 a 70 %, ideální je 40 %. Dlouhodobá vlhkost vyšší než 50 % už může vyvolávat určité zdravotní komplikace způsobené nadměrným množením bakterií a roztočů nebo právě růstem plísní.

Zdravotní riziko ale není jediným negativem vyšší vlhkosti v bytě. Je třeba si uvědomit další fyzikální jev, tzv. entalpie.

Vzduch nasycený vodními párami totiž potřebuje ke svému ohřátí výrazně více energie než vzduch sušší. Rozdíl potřeby tepla při vytápění místnosti s 45% vlhkostí a 70% vlhkostí může být vyšší i o 20 %.

Kvalitní okna proti kondenzaci

Při výběru nových oken dejte přednost kvalitním okenním rámům a zasklení s vyšší tepelnou izolací. Dvojskla jsou ke kondenzaci náchylnější než trojskla, která mají výrazně vyšší vnitřní povrchovou teplotu.

Pamatujte si, že čím nižší hodnota Uw (prostup tepla), tím menší riziko rosení oken. A totéž platí pro použité komponenty jako distanční rámečky, meziskelní plyn atd.

Zejména pro povrchovou teplotu skel má distanční rámeček použitý mezi skly velký význam. Při použití staršího typu může být povrchová teplota na styku rámu a zasklení přibližně o 4 stupně nižší než v případě použití plastového distančního rámečku.

Obecně lze doporučit okenní profily, které umožňují větší hloubku zasklení. Standardem je zapuštění skla kolem 15 mm, kvalitnější systémy počítají se zapuštěním skla do 20–25 mm. Systémy Prestige a Eforte od společnosti Inoutic mají hloubku drážky na zasklení 25 mm, což znamená, že sklo je osazeno v hloubce cca 20 mm, rozdíl tvoří tzv. distanční podložka.

ozt, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také


Diskuse: Nezapomínáte na větrání? Zachraňuje vám zdraví!

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci