České děti stále tloustnou a Evropa nám utíká

Nadváhu má v Česku už čtvrtina patnáctiletých chlapců a 13 procent dívek. Počet dětí s nadváhou se za posledních 15 let výrazně zvýšil a úroveň nadváhy dosáhla nového maxima.

Vyplývá to z mezinárodní výzkumné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) a největší evropské výzkumné studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která mapuje životní styl mladé generace.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Dětský jídelníček: Čeho se vyvarovat? Když má potomek nadváhu V léčbě dětské obezity chybí vůle rodičů

„Trendy v nadváhy a obezity, ale také sedavého chování a pohybové aktivity jsou u dětí v Česku silně negativní. V oblasti prevence neděláme dost a množství financí směřujících do oblasti prevence u dětí je nízké," míní Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Například v roce 1998 trpělo v Česku nadváhou nebo obezitou devět procent chlapců a nyní jich je čtvrtina. Zatímco v zemích západní Evropy se daří nárůst obezity zastavit, tak v České republice a také ve většině zemí východní Evropy počet dětí s nadváhou či obezitou stále roste.

Vinu na rostoucím počtu dětí s nadváhou a obezitou má nedostatek pohybu i špatné stravovací návyky. Nadváhou a obezitou podle studie trpí častěji děti z chudších rodin.

Děti sice stále navštěvují sportovní kroužky, avšak podle odborníkům jim chybí každodenní pohyb. Děti ve volných chvílích dávají přednost počítačům a tabletům. Situaci však lze poměrně snadno zlepšit.

„Klíčová je aktivní doprava dětí do školy a do kroužků. Rodiče dělají svým dětem zbytečně taxikáře,“ připomíná Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle něho by pomohlo také zavedení aktivních přestávek ve školách, aby děti mohly sportovat nebo se přirozeně hýbat v mezičase mezi vyučováním.

Jak přimět dítě k pohybu?

„Moderním trendem je také podpora veřejné přístupné infrastruktury pro sport a rekreaci v obcích, ať už to jsou dětská hřiště, sportoviště nebo parky,“ zdůrazňuje Zdeněk Hamřík.

Jestliže se naše děti se hýbou stále méně a méně, tloustnou, jsou neohrabané a většinu volného času tráví v sedě u televize, počítače nebo povalováním na gauči, zkusme se nejprve podívat na sebe – rodiče. Nekopírují nás takhle náhodou naši vlastní potomci? Nepotřebujeme rozhýbat také my? Vždyť pohyb je základní biologickou potřebou nejen dítěte.

Pohyb a sport zlepšuje zdraví a tělesnou i psychickou zdatnost všem. Přispívá k duševní i fyzické pohodě, zbavuje napětí a stresu, zvyšuje sebevědomí a odolnost. Pomáhá navazovat přátelství,. vyrovnávat se s neúspěchem a prohrou. Je ideální prevencí nadváhy.

Přijímají, ale nevydávají

Více jak 25 % českých dětí necvičí a proto také stoupá počet těch, kteří trpí nadváhou a obezitou. Hlavní vinu na tom mají nejen špatné stravovací návyky, ale málo pohybu.

Děti totiž přijímají mnohem více energie jídlem, než ji vydávají nějakou fyzickou aktivitou. Přitom rovnováha mezi příjmem a výdejem je pro zdraví nevyhnutelná. Jenže, co s naší lenochem, když ho žádný sport nebaví? A navíc je kvůli nadváze nemotorný a bojí se hýbat, aby se mu druzí nesmáli?

Hýbe se celá rodina

Lásku k fyzické aktivitě nezíská dítě ze dne na den. Podle psycholožky Jany Sedlákové je třeba začít skutečně v jeho nejranějším věku a to především podle hesla: příklady táhnou.

„Malému dítěti je pohyb přirozený,“ tvrdí psycholožka. „Pak se ale začne rozhlížet kolem sebe a napodobovat rodiče, Je-li co napodobovat, je to v pořádku.“ Ukažme tedy dítěti, že je normální, že se po práci, když se sejdeme doma, nesvalíme se na kanape k televizi.

Udělejme si třeba delší procházku se psem, nebo bez něj. Můžeme si jít zaběhat do parku s míčem, se starším děckem si vyjedeme na kolo nebo si půjdeme zaplavat do bazénu. Můžeme se také přihlásit do kurzu cvičení rodičů s dětmi.

Ta hodinka denně věnovaná společnému pohybu nás možná trochu zdrží od jiné práce, ale určitě prospěje všem. A dítě si takový způsob života rádo osvojí, už pro to, že „sportuje“ s vámi.

O víkendu pak vymysleme delší pěší túru, pojďme si zabruslit nebo vyražme na kole po nejbližší cyklostezce. Možností je spousta.

A ještě něco: přestaňme vozit dítě do školky, školy nebo na kroužky pouze autem. Není to někdy rychlejší doběhnout tam pěšky, než poskakovat vozem v dopravní zácpě?

Kroužků je dost. Který vybrat?

Předškoláka už můžeme také nasměrovat do některého sportovního oddílu. Nejvhodnějšími sporty jsou plavání, dětský taneční aerobik, florbal, bruslení, jízda na kole, ale záleží samozřejmě také na přání dítěte, který sport ho „bere“.

Ovšem tady trochu pozor, varuje psycholožka. „Dělat tzv. závodně nějaký sport – hokej, fotbal, krasobruslení, tenis.., je do jisté míry velmi prospěšné,“ říká psycholožka Jana Sedláková.

„Dítě se naučí disciplíně, osvojí si, zejména v kolektivních sportech, dobré návyky pro život. Nesmí ale jít o prestižní záležitost rodičů, kteří si pomocí dětí řeší své vlastní nenaplněné ambice. Dost často tím trpí například tatínkové, kteří chtěli být úspěšnými hokejisty atd.“ Nic se nemá přehánět a pro většinu dětí nakonec není vrcholový sport životním cílem.

S puberťákem na cvičák

I pravidelně sportující děti dost často v pubertě – období revolty – s aktivním pohybem končívají. Co s tím? Jedním řešení může být například čtyřnohý kamarád. Zkuste teenagera nasměrovat i s jeho psem na cvičák.

Existuje hned několik disciplín vedle základní poslušnosti, dog frisbee, agility, tanec se psem a další.

Možná to potomka chytne. Už proto, že ho konečně někdo bude také poslouchat.

Lada Mašková

Přečtěte si také
Jaké krémy na opalování? Nevíte-li, zamiřte do lékárny! Máte doma školáka či předškoláka? Nepodceňujte jejich spánek! Na správném výběru dětských bot si dejte záležet