Jaké kapesné dávat dětem a od kdy?

„Finanční výchova je důležitá odmalička, děti by se měly učit znát hodnotu peněz,“ upozorňuje Pavla Hávová z ČSOB. Od kdy je tedy vhodné dávat dětem peníze? Ideální dobou pro první kapesné je počátek školní docházky. Děti se tak začnou učit mimo školních povinností také odpovědnosti k penězům.

„Kapesné by ale mělo být v minimální míře,“ upozorňuje psychoterapeutka RNDr. Jana Tamchynová a dodává: „Děti by si měly začít uvědomovat hodnotu peněz a složitost jejich vydělávání.“

Kapesné a jeho složky

Je třeba, aby se rodiče s dětmi domluvili na tom, jaká bude výše jejich kapesného a jak je například možné získat peníze navíc. Kapesné by mělo obsahovat ideálně dvě složky. První by měla být automatická, druhá motivační.

Nicméně ani automatická složka kapesného by neměla předpokládat, že dítě doma nepomáhá, např. vynesení koše by mělo být samozřejmostí a nijak zvlášť oceňováno. Pohyblivou částku kapesného by dítě mělo dostávat za speciální zásluhy, které nejsou zcela běžné jako například pomoc babičce či s nákupem.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Máme dětem platit za to, že pomáhají? K penězům by děti neměly přijít snadno Děti musejí znát cenu peněz

Děti by si měly samy platit všechno nadstandardní, ať už se jedná o počítačovou hru nebo třeba vysoký účet za telefon. Nemusí to být pokaždé celá částka, rodiče mohou participovat, ale dítě musí vědět, že nadstandard není zadarmo.

Tatínek i maminka by měli v každém případě respektovat, co si dítě za své kapesné pořídí, i když se jim to nebude líbit. Dítě musí získávat svoje vlastní zkušenosti a samo přicházet na to, jak nejlépe se svými finančními prostředky nakládat.

Orientační výše kapesného

1. až 5 třída	10 - 50 korun na týden
6. až 9. třída	200 - 400 Kč na měsíc
střední škola*	400 - 800 Kč na měsíc
vysoká škola*	400 - 800 Kč na měsíc

* na osobní potřebu (bez dopravy, jídla, telefonu)
Zdroj: výzkum Ipsos, 2012

Platební karta?

Některé děti, často po vzoru svých kamarádů, mohou na své rodiče naléhat, aby jim zavedli dětskou platební kartu. Psychologové nejsou proti, protože nakládání s penězi mohou rodiče regulovat.

„Správce dětského účtu může nastavit například týdenní limit na výběr z bankomatu,“ dodává Pavla Hávová z ČSOB. Zároveň tak mohou učit své děti s penězi dobře hospodařit. Pokud dítko utratí všechny peníze již první týden, jiné tam holt do konce měsíce nenajde.

V takové situaci by rodiče měli být důslední, a pokud to není nutné, další peníze na účet v daném období již nedávat.

Přechod na střední školu

Na střední škole je na děti kladena větší zodpovědnost a fungování kapesného by tomu mělo odpovídat. Děti už jsou v tomto věku směřovány k dospělosti a kapesné by tedy mělo mít menší složku podmíněnosti s předpokladem, že jako středoškolák je již schopen se svými penězi hospodařit.

Může tedy dostávat vyšší obnos s tím, že si sám bude platit dopravu a jídlo. O zbytku kapesného pak rozhodne sám, tedy jestli peníze bude utrácet za limonády s kamarády nebo si je bude šetřit, aby mohl jet v létě na čundr.

„Důležité je, aby rodiče od patnáctého roku dítě směřovali k tomu, aby si samo ve volném čase vydělávalo. Pokud si dítě chce pořídit počítač, rodiče by se s ním měli domluvit na tom, kolik mu na tak drahou věci přispějí a kolik si bude muset vydělat samo,“ říká psychoterapeutka RNDr. Jana Tamchynová.

„Může jít samozřejmě jen o symbolickou částku, ale takovou, na kterou dítě musí vynaložit určité soustředěné úsilí a cílenou snahu, “ doplňuje.

Příklad Honzy

Patnáctiletý Honza loni propadl z matematiky na soukromém osmiletém gymnáziu.

„Řekli jsme mu, že pokud si na brigádě v létě nevydělá půlku školného, tedy osm tisíc korun, bude si holt muset najít jinou střední školu, kterou mu nebudeme platit,“ popisuje Honzova máma Ilona.

Honza si peníze nakonec poctivě vydělal a další rok měl také o mnoho lepší prospěch.

Špatná výše kapesného může děti poškodit

Pokud dítě nedostává žádnou apanáž, může se cítit vyloučené z kolektivu. Takové dítko je na rozdíl od svých vrstevníků hendikepované tím, že nedisponuje žádnou částkou.

„Může to cítit jako frustraci a pravděpodobně klesne v hierarchii party na poslední místo. V krajním případě může být i šikanován,“ upozorňuje psychoterapeutka RNDr. Jana Tamchynová.

Nenaučí se také hospodařit se svými prostředky a vytvoří si nezdravý přístup – bude je buď přeceňovat, nebo podceňovat. Může se také snažit peníze získat jinak, krádeží nebo prodejem svých věcí, a to nemusí jeho charakter zrovna zkvalitňovat.

Na druhou stranu příliš velké kapesné může mít také škodlivé následky. Dítě s příliš velkými finančními prostředky se bude cítit v partě privilegované, může si začít kupovat přátelství ostatních, a to pak snadno zdeformuje jeho vnímání kvalitních vztahů.

Nenaučí se také znát hodnotu peněz a může je vyžadovat v každém dalším prostředí automaticky jen prostě za svou pasivní účast. Skutečná realita, kde se dostávají peníze za nějaký výkon, pak bude považovat na prostředí, které mu nerozumí a za prostředí, které mu není rovné. V krajním případě se může stát příživníkem.

Jak s vysokoškoláky?

Vysokoškolák je právně dospělý člověk, který by si měl být schopen na značnou část svého provozu vydělávat sám.

„Člověk v tomto věku by již sám od sebe měl usilovat o separaci od rodičů a neměl by vyžadovat, aby jej plně finančně zabezpečovali, sám by se měl aktivně starat o svou co nejmenší závislost na rodičích,“ míní psychoterapeutka.

Pokud to finanční situace rodičů dovolí, dítěti mohou pomáhat se zajištěním ubytování, cesty a základního jídla. Zbytek by měl student být schopen pokrýt z vlastních zdrojů. Dnešní režim vysokých škol je většinou slučitelný s prací na poloviční úvazek.

zot, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Teenageři by měli hubnout změnou životního stylu a nikoliv sami Miminka vidí půl roku jen pět procent toho, co jejich rodiče Už víte, do jaké školy dovedete budoucího prvňáčka?