Dětský tábor – jak správně vybrat a co připravit

Zkušenosti z prvního tábora zůstanou v dětské duši na dlouho. Jsou-li dobré, bude se každý rok naše dítě těšit na další zážitky. Přiveze-li si však nějaké trauma, těžko ho přesvědčíme, aby jelo znovu.

Na co si dát pozor

Než pustíme dítě z dohledu, zjistíme o vyhlédnutém táboře a o jeho vedoucích co nejvíce poznatků. Čím více informací nám ochotně podají, tím důvěryhodnější firma bude.

Zeptáme se zejména:

• Co je zahrnuto v ceně tábora?
• Budou vráceny peníze v případě nemoci dítěte? Za jakých podmínek?
• Kolik dětí bude připadat na jednoho vedoucího?
• Kolik jede instruktorů nebo vedoucích?
• Mají s podobnými tábory zkušenosti, jakou mají kvalifikaci?
• Jaká bude běžná náplň táborového dne?
• Jak je zajištěna pravidelná strava a příjem tekutin?
• Kdy je možné dítě navštívit?
• Je k dispozici seznam věcí, které si má dítě vzít na tábor?
• Je zajištěn lékař, zdravotní sestra nebo alespoň zdravotník?
• Je dítě pojištěno pro případ úrazu?
• Jak je zajištěn transport dítěte v případě úrazu? Je k dispozici auto? Může se do oblasti brzo dostat záchranná služba?

Od kdy na tábor

Otázka vhodného věku velice individuální záležitost, závisí na povaze dítěte. Tábora se většinou mohou zúčastnit děti od šesti let. Existují však i pobyty pro předškoláky, ale podmínkou je účast alespoň jednoho rodiče. Jsou vhodné zejména pro děti, které nechodily do školky a čeká je nástup do školy. Nenásilně si zvyknou na větší kolektiv.

Pokud cítíme, že pro dítě ještě není vhodný čas na několikadenní odloučení od nás, přihlásíme ho alespoň do příměstského tábora. Organizují je nejčastěji domy dětí a mládeže a počítejte, že jeden den vás bude stát asi stovku. Děti jsou „na táboře“ přes den či několik hodin a kvečeru jsou už zase doma.

Kolik peněz dát sebou?

Dětský tábor bývá často prvním místem, na kterém je dítě delší dobu bez svých rodičů. S tím souvisí i jejich finanční zabezpečení. Úplně maličkým dětem svěřit hotovost je poněkud riskantní, proto je běžnou praxí, že rodiče uloží kapesné oddílovému vedoucímu, který je spravuje. U větších dětí, řekněme od 10 let, už to takový problém není.

Může vás zajímat Zahrajte si s dětmi na první pomoc Kdy mám vzít dítě na vodu? (Ne)bezpečné vodní radovánky

Záleží tedy samozřejmě na konkrétní vyzrálosti každého dítěte a na úvaze rodičů, na kolik svému potomkovi věří. Většina z nich je ale zvyklá na běžné menší nákupy a svoje malé hospodaření s kapesným. Zde je tedy možností víc. Rodiče mohou děti na tábor vybavit dostatečným obnosem v hotovosti, pak ale hrozí ztráta, okradení či přemrštěné utrácení.

Ideálním a asi nejbezpečnějším způsobem, jak zajistit, aby dítě mělo dostatek financí, zároveň však nehrozila jejich ztráta, je pořídit mu účet a s ním i platební kartu. Například Poštovní spořitelna nabízí Era osobní účet již pro děti od 10 let, k němu dostanou zdarma i Maxkartu pro výběry z bankomatů.

Na kartě lze nastavit denní limit pro výběry i pro platby, takže se rodiče nemusí bát, že dítě utratí veškerý obnos na účtu. Navíc mohou rodiče dětem v případě potřeby další peníze na účet poslat. Děti se k penězům snadno dostanou, protože zastoupení Poštovní spořitelny je na většině poboček České pošty. A kde není pobočka, bývá alespoň obchod. A i ten může znamenat možnost výběru peněz. Existuje totiž služba CashBack, která při platbě za nákup umožňuje výběr hotovosti přímo na pokladně - a to zdarma. Stačí jen najít nálepku s označením CashBack.

Jak dítě na tábor připravit

Dítě pojede poprvé do neznámého prostředí, mezi cizí lidi. Už to je pro něj dostatečně stresující. Proto ho navíc zbytečně nestrašme povinnostmi a přísným režimem, který ho na táboře bude čekat. Naopak mu řekneme třeba pár vlastních humorných zážitků. A rozhodně si uděláme čas a vyslechneme všechny jeho případné obavy, které jistě dokážeme rozptýlit.

Ovšem nebudeme zase příliš idealizovat. Dítě musí být připravené i na možné nepříjemnosti. Proto mu také vysvětlíme, že není dobré, aby si na s sebou bral nějaké cennější věci. Ani mobil není nutný. Časté zbytečné volání totiž jitří nervy na obou stranách. Přitom volání typu „Přijeď si pro mě, nelíbí se mi tu,“ jsou většinou reakcí na momentální neúspěch nebo na nějaké nepohodlí, které lze zvládnout. Dítě o něm za chvíli neví, ale vy jste celí nervózní.

Mnohem lepší je dát dítěti na tábor už nadepsané obálky s adresami, aby, pokud to už umí, psalo. I my mu samozřejmě budeme posílat pravidelně pohledy.

A když nechce?

I když většina dětí bývá na první tábor připravena v sedmi, osmi letech, některé děti o tábor nestojí vůbec. Nenuťte jem nejde o žádnou katastrofu, jistě pro děti nějaké vyžití o prázdninách najdete. Tábor je sice zajímavá životní zkušenost, ale pro správný vývoj dítěte není nezbytná.

Lada Mašková