Zdravá strava? Tohle je u dětí špatně!

„Při stravování svých dětí rodiče uplatňují zásady sice správné, ale určené dospělým, nikoli dětem. I ty mohou mít na zdraví dětí neblahý dopad,“ říká Jitka Rusková, která působí jako nutriční terapeutka pro děti od 3 do 18 let v Poradenském centru Výživa dětí.

DEVĚT NEJČASTĚJŠÍCH MÝTŮ O DĚTSKÉ VÝŽIVĚ

• Mýtus první:

Nízkotučné potraviny jsou prevencí nadváhy, takže děti je proto musejí jíst už odmalička

Maminky se bojí, aby jejich dítě nepřibralo. Odmalička svým dětem proto dávají nízkotučné potraviny a pokrmy připravují bez tuku. Pro zdravou výživu dětí ale není dobré, pokud v ní tuky úplně chybějí.

„Děti tuky potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, využití vitamínů rozpustných v tucích nebo pro tvorbu některých důležitých hormonů,“ upozorňuje MUDr.Bohuslav Procházka, praktický dětský lékař z Kutné Hory.

Rada Jitky Ruskové: Není vhodné tuky z dětského jídelníčku zcela vyloučit. Místo nízkotučných nebo odtučněných by měli rodiče vybírat pro děti raději polotučné výrobky.

Na mazání nebo do teplé kuchyně je třeba upřednostňovat kvalitní rostlinné oleje a tuky (například Ramu) před živočišnými.

• Mýtus druhý:

Máslo je přírodní, tedy je i vhodnější než rostlinné tuky

Pro výrobu obou potravin se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro rostlinné tuky rostlinné oleje. Technologická výroba rostlinných tuků není „umělejší“ než výroba másla a liší se jen ve vstupních surovinách.

„Oproti máslu obsahují rostlinné tuky také nenasycené mastné kyseliny (některé z nich jsou tzv.esenciální – to znamená, že si je naše tělo nedokáže vyrobit a musíme mu je dodávat stravou), které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí,“ uvádí MUDr.Bohuslav Procházka.

Rada Jitky Ruskové: Rostlinné tuky by v dětském jídelníčku měly tvořit dvě třetiny z celkového příjmu tuků. Zbývající jedna třetina připadá na tuky živočišné včetně těch, které jsou obsaženy v mase, uzeninách, mléce, mléčných výrobcích a vejcích.

Na klasické máslo už tudíž nezbývá „místo“. Neznamená to však, že dítěti nikdy rohlík s máslem namazat nesmíme.

Potravinová pyramida

• Mýtus třetí:

Sladkosti do dětského jídelníčku absolutně nepatří

„Nejsladší, co naše dítě poznalo, je banán“, dávají často na odiv hrdí rodiče.

Bohužel však i u sebelépe hlídaného dítěte přijde chvíle, kdy pamlsky pozná. Co pak nastane, jistě všichni tuší. Dítě se pokusí sníst všechny pochoutky, které budou v jeho dosahu. Jen velmi těžko mu vysvětlíte, proč si jeho kamarádi mohou pochutnávat na bonbónech, sušenkách či čokoládě a ono jediné nesmí.

Rada Jitky Ruskové: Daleko vhodnější, než striktní zakazování pamlsků, je naučit děti se sladkostmi správně zacházet. Do zdravého dětského jídelníčku totiž sladkosti patří, ne však denně.

Vhodné je zvolit například sušené ovoce a u větších dětí pak oříšky, cereální tyčinky či čokolády s vysokým podílem kakaa.

Přečtěte si Špeky a obezita! Jak poznat zdravý tuk? Vitamíny z lékárny? Dětem raději moc ne! Čím se vaše děti mohou otrávit?

• Mýtus čtvrtý:

Čím více vlákniny, tím lépe

Odborníci často upozorňují, že množství vlákniny v jídelníčku není dostačující. Vláknina je pro člověka vhodná z řady důvodů. Pomáhá předcházet trávicím obtížím, zejména zácpě. Je vhodná v prevenci rakoviny tlustého střeva, nadváhy a obezity a celé řady dalších onemocnění. Dospělým se proto doporučuje zkonzumovat za den 25 až 30 g vlákniny. Tímto pravidlem se řídí i rodiče malých dětí, zvlášť v případě, kdy jejich potomek trpí zácpou.

„U dětí je ale situace jiná a přílišné množství vlákniny jim může uškodit. Pokud má dítě ve stravě vlákniny hodně a zároveň má dostatek tekutin a věnuje se aktivnímu pohybu, může trpět průjmy, vláknina urychluje střevní pasáž. V opačném případě, kdy dítě bude mít ve svém jídelníčku velké množství vlákniny a současně bude málo pít a nedostatečně se pohybovat, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu. Trávicí systém malých dětí ještě není na větší množství vlákniny připravený,“ upozorňuje MUDr.Bohuslav Procházka.

Rada Jitky Ruskové: Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti můžeme použít tento velmi jednoduchý výpočet: K věku dítěte v letech připočteme 5 gramů vlákniny.

• Mýtus pátý:

Mléko zahleňuje!

Jde o často používaný argument odpůrců konzumace mléka. Neexistuje ale odborná studie, která by jej podporovala. Naopak jsou studie, které takováto tvrzení vyvracejí. Mléko a mléčné výrobky jsou pro naše zdraví velice důležité.

„Nejenže obsahují plnohodnotné bílkoviny, které si organizmus neumí sám vytvořit, a proto je musíme přijímat ve stravě, ale jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení,“ uvádí MUDr. Bohuslav Procházka.

Rada Jitky Ruskové: Součástí zdravého dětského jídelníčku by proto měly být mléčné výrobky dvakrát až třikrát denně, přednostně polotučné.

• Mýtus šestý:

Vnitřnosti jsou čistička, jíst by se vůbec neměly

Játra a ledviny sice fungují v těle živočichů jako filtr, většinu nečistot však neskladují, ale naopak je pomáhají vyloučit ven z těla. „Odpadní látky“ v nich tedy téměř nezůstávají. Navíc jsou zdrojem některých vitamínů, například vitamínu A, a minerálních látek, například železa.

Rada Jitky Ruskové: Rovněž do dětského jídelníčku můžeme vnitřnosti jedenkrát až dvakrát do měsíce beze strachu zařadit.

Může vás zajímat Jak snídají školáci? Pravidelně nezdravě Patří dětem tuky a sladkosti? Dětský jídelníček: Čeho se vyvarovat?

• Mýtus sedmý:

Dítě má nadváhu, musí mít hned přísnou redukční dietu

Počet dětí s nadváhou a obezitou se v posledních letech stále zvyšuje. Nelze se proto divit, když se maminky rozhodnou vzít situaci do svých rukou a „nasadí“ dítěti redukční dietu.

„Většinou ale dojde k tomu, že vyloučí některé skupiny potravin, například tuky. Každé denní jídlo navíc prokládají zdravotními přednáškami o tom, jak potomek musí držet dietu, aby zhubl a nebyl nemocný. Takto živené dítě nejenže nebude mít ve své stravě dostatek energie a potřebných živin, ale pod stálými útoky ze strany rodičů, a také kvůli zákazu oblíbených sladkostí, trpí i po duševní stránce. Dietu pak buď poruší a hoduje tajně, nebo vezme svou novou životní roli tak vážně, že dojde k poruchám příjmu potravy,“ upozorňuje na příklady z praxe Jitka Rusková.

Rada Jitky Ruskové: Pokud mají rodiče pocit, že jejich dítě potřebuje zhubnout, měli by nejprve objektivně zhodnotit hmotnost dítěte, například pomocí BMI kalkulačky, následně pak požádat o pomoc odborníky. Velmi důležité je to, aby úprava stravovacího režimu byla založena na pravidelnosti a kvalitních potravinách.

Je dobře, pokud se rodiče rozhodnou situaci s hmotností svého dítěte řešit. Dietu a potřebu zhubnout by ale neměli před dítětem neustále opakovat. A hlavně – sami by se měli stravovat tak, jak chtějí, aby se stravovalo jejich dítě.

• Mýtus osmý:

Sójové potraviny jsou vhodnou složkou dětské výživy

Sója obsahuje kvalitní bílkoviny, vitamíny skupiny B a kyselinu listovou, z minerálních látek draslík, vápník, hořčík a řadu dalších. Najdeme v ní tuky s převahou prospěšných nenasycených mastných kyselin a vlákninu. Jejich konzumace se doporučuje v rámci prevence některých typů nádorových onemocnění a ženám pomáhá při potížích s přechodem.

„I přes všechny klady je ale třeba se nad konzumací sójových potravin zamyslet, zvláště chceme-li je připravovat dětem. Jedním z důvodů je obsah tzv.antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek, například vitamínů nebo enzymů. Tělo pak sice může mít vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji správně využívat a paradoxně trpí projevy jejího nedostatku,“ uvádí Jitka Rusková.

Sporné začíná být také použití sóji na výrobu náhradní kojenecké výživy. Vědci spočítali, že obsahuje tolik estrogenů, že po přepočtu na tělesnou hmotnost spořádají kojenci množství odpovídající až pěti antikoncepčním pilulkám!

Rada Jitky Ruskové: Dětem, zvláště malým, se pravidelná konzumace sóji a sójových potravin nedoporučuje.

• Mýtus devátý:

Dítě je přece takový malý dospělý

Děti rozhodně, pokud jde o výživu, nejsou "malí" dospělí. Nestačí jim jen menší porce našeho obvyklého pokrmu.

Ke správnému růstu a vývoji děti potřebují zejména dostatek kvalitních živin. Příjem energie je individuální, záleží na věku, zdravotním stavu, fázi růstu a pohybové aktivitě.

Rada Jitky Ruskové: Jednoduchým ukazatelem správnosti výživy je zdravotní stav dětí, jejich váha, psychická i fyzická kondice.

Pro jednotlivé věkové skupiny existují tabulky doporučených hodnot energie, množství základních živin (bílkovin, tuků, sacharidů) a dalších nutričně významných látek (vitamínů, minerálních látek, vlákniny).

tm

Přečtěte si také
Svačiny pro školáka zkuste s fantazií České děti mají náskok, neztraťme ho! Kvalitní čokoláda pro děti? Jak ji poznat?