Náramná ňamka z nočníku

Jen jsem stačil ochutnat...

Řeknu vám, ta moje smečka mě asi nemá moc ráda. Mrňous si přinesl velkou misku, které říkají nočník, posadil se na ni a když za chvíli vstal, vonělo to široko daleko. Hned jsem se šel podívat, co to za dobrůtka může být, a podařilo se mi i ochutnat.

PEJSKŮV BLOG další díly: Jsem Skot a trpím Byl jsem ztracený! Jsem vegetarián! Ňamka z nočníku

Lidičky, takovou ňamku jsem ještě nejedl, ty moje kuličky jsou dobré, ale nevoní tak slastně. Moje panička na mně ale zadupala, misku hned uklidila a mě drhla pod tekoucí vodou, i když jsem nebyl vůbec špinavý.

Tu úžasnou misku se jménem nočník jsem pak našel v koupelně. Jenže už byla prázdná.

Kousání kabelů mám v genech

Slyšel jsem, jak moje panička říkala sousedce, že budu asi pěkné číslo. Prý rozkoušu na co přijdu. Šňůru od počítače a mrňousovy botičky mi nemůže odpustit. Prý to mám v genech po babičce Elišce a po prababičce Queny – to už jsem vypravoval v Pejskově blogu minule.

Tak na čem si mám tedy brousit ty moje zoubky? To, co si vyberu já, se mé rodině nelíbí. A to, co mi dávají oni, se nelíbí mně. Plyšové hračky, gumoví pajďuláci nebo dokonce autíčka! To přece není vhodná hračka pro psa mého rodu.

Úplně na konec vám prozradím jedno tajemství: ze všeho nejvíc mně chutná ruka páníčka nebo ouško paničky! Ale zrovna tyhle hračky mi tedy půjčovat nechtějí.

Moc se těším taky na vaše příběhy v Pejskově poště.

mw