Pejskova pošta: A určitě mi napište!

Můžu Ti poradit, jak donutit paničku, aby s tebou šla na procházku, i když se jí nechce.
Tak nejdříve se na ni pěkně zadívej a hoď hlavou ke dveřím.
Když nereaguje, tak jí plácni tlapkou na nohy a zase kývej hlavou ke dveřím.
No a nejlepší je, když jí doneseš pantofle, ve kterých chodí ven až k nohám. Zaručuji, že tomu už opravdu neodolá!!!

Ahoj,jmenuji se Andy a jsem momentálně v Česku na prázdninách.29.02.2012 mě bude 12 let a moje dvorní kadeřnice říká,že jsem jeden z nejhezčích westíků,kteří jsou jejími zákazníky.Narodil jsem se v U¨stí nad Labem,ale potom si mě moji rodiče odvezli do Basileje,kde žiji už jen se svou Mirkou,protože nám Vladimír umřel,když mě byli 2 roky.Také tam mám dva "bratry",ty už s námi nebydlí:Toho staršího moc nemusím,říká o mě že jsem darmožrout a vůbec mě nechce hlídat.Ale ten mladší Benny má dvojčata a ty já mám moc rád.Mirka je 2x týdně hlídá u nich na vsi a tak je ráno doprovodíme do školy a to si vykračuji jako pyšný pes.
Teď mě ale odjela na dlouhou dovolenou,do psího hotelu nechci,ve Švýcarsku mě také nikdo nechce hlídat tak jsem musel k příbuzným do Čech.A to já jsem moc šťastný.Vůbec nejsem sám,pořád je někdo doma a chovají se ke mě jako k celebritě.Tady jsem Andulka,klučíček ale také Anča,to když terorizuji a vynucuji si řvaním pozornost a chci každých 5 minut na zahradu.Mám tu babičku,která mě i podstrojuje přes zákaz Mirky ,ale vždy to přežije a já také.Pak tu mám tetu,ta se mi věnuje nejvíc,chodí se mnou číst ranní i večerní zprávy na ulici a také mě seznámila s novými kamarády.Ale nejvíc se těším,když přijde domů strejda (je bratrem mojí Mirky),tak už mě nikdo nezajímá ,zalezu k němu do pracovny a spím u něho.Jen nesmím v noci řádit,to mi vyhrožuje garáží,ale ještě mě tam ale nikdy nevystěhoval.Budu tu až do Velikonoc,tak se ještě ozvu.Pac a Pusu Andy.

Ahoj Doyllíku. Jmenuji se Matteus, ale doma mi říkají Maťánku, Matýsku, chlupáčku, mišutko! Pochopíš to? Ale jsou to moji páníčci, hlavně moje panička.
Když jsem byl malý prcek, vypadal jsem na chlup i na ucho úplně stejně jako ty o) Alespoň tedy podle mojí paničky.
Taky jsem se tehdy učil chápat velký člověčí svět, objevoval jsem úžasné psí záležitosti a psí kamarádky, tisíce informací na chodníku, dobrůtky od mých páníčků, ale i velké psí nekamarády, kteří mi chtěli ublížit.
Opravdu mám skvělý psí život. Spinkám si v peřinkách se svými páníčky, všichni mě milují, stále mě pusinkuji a hladí a nikdo na mě nekřičí. Představ si, paničce jsem rozkousal úplně nové botičky - znáš to, nějak mi zavoněly, zachutnaly a pak už to nezastavíš... a ustál jsem to v pohodě, jen s menším pokáráním. Tak jsem si řekl, že už to dělat nebudu.
Nebo jednou, když jsem se docela nudil, tak jsem v koupelně vlezl do vany. To ti byla psina o) Ale jen do chvíle, než jsem chtěl zase vylézt ven. Pěkně dlouho jsem se o to pokoušel, až jsem nakonec zjistil, že to je marné. Tak jsem si k sobě stáhl alespoň ručník, hezky si na něm ustlal a čekal, až se někdo vrátí domů, aby mě vysvobodil. Jé, to bylo radosti!
A když začneš válku s toaletním papírem... to ti je psina! Papír byl úplně všude a všichni se tomu jen smáli.
Teď mám 12 let. Byl jsem nemocný, operovali mě, ale starají se o mě jako o miminko. My, Westíci, se nevzdáváme!
Měj stejně krásný život jako mám já a ať tě všichni i stejně tak milují! Prý jsem pro páníčky na světě vším!
Zdraví tě Maťánek