Propadám sladkým vůním

Vypuklo opravdové jaro, a tak jsme kupodivu nejeli zase hned na nějaký výlet a stačila nám procházka městem.

Tam jsem potkal neznámé zvíře! Jen stálo, ani hrát si nechtělo a nic neříkalo. Ale zato krásně vonělo! Prý bylo ze sádry!? Škoda, to by byl kámoš!

Kamarádky očuchat nesmím

Nejkrásněji ovšem voní moje psí kamarádky. Běhám kolem nich a nasávám tu nádhernou vůni. Vůbec mě neodhánějí. Naopak, lísají se a natřásají.

Moc netuším, co to znamená, ale panička pokaždé rázně zakročí – od kamarádek mě hned odvádí pryč.

PEJSKŮV BLOG další díly: Moje oslava v chovatelské stanici Frčel jsem vlakem! Panička šílela Pomóóóc, sebrali mi kostičku! Mám cestovní pas a jedu do ciziny

Hromádku jsem si užil…

Ale to není všechno! Ještě jsou tu krásné vůně na trávníku. Těm se nedá odolat! Chtěl bych udělat radost i paničce, nikdy to ale neocenila...

Tak jsem celou akci pojal důkladněji. Pod keříčkem jsem objevil ten krásně vonící kopeček a navýsost jsem si ho užil. Hezky jsem se v něm vyválel.

A najednou, prý, honem domů!?

… a pak jsem sklidil koupel

Už cestou jsem slyšel samé napomínání a do domu jsem ani nesměl. Musel jsem zastavit před dveřmi! Panička mě sebrala a odnesla rovnou do vany.

A ve vaně? Hrůza! Rozzlobená panička pořád střídala teplou vodu a šampón a taky pořád nadávala na nepořádné lidi a neposlušné pejsky.

No, ale řekněte sami, když tak čtete tohle moje vyprávění, mám já vůbec nějakou psí radost?

mw

Přečtěte si také
Na dovolené jsem slavil narozeniny Gauč mám zakázaný, nevadí... Červený svetr? To raději nic