Má být televize součástí dětského pokojíčku?

Obrazovka už není pouze dominantou obýváku, rodiny si často dávají televizi i do kuchyně, k jídelnímu koutu a do dalších místností. Z výzkumu pro ČMSS dokonce vyplývá, že než 57 procent dětí má vlastní televizi u sebe v pokojíčku.

Nakolik je toto číslo alarmující a co všechno by si měli rodiče uvědomit ve chvíli, kdy podlehnout potomkově nátlaku a toto zařízení mu do pokoje pořídí?

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Televize. Je to dobrá společnice nejmenších? České děti stále tloustnou a Evropa nám utíká Děti chtějí pejska. A co vy? Zvládnete to?

Pro rodiče to často bývá nesnadný boj. Sami si televizi koupili, a dítě tak logicky možnost mít ji i ve vlastním pokoji láká - stejně jako možnost mít tam svůj vlastní počítač.

Středobod volného času

V některých rodinách je televize dokonce středobodem veškerého volného času a děti to moc dobře vnímají. Cítí, že je pro rodiče důležitá, že jí berou jako něco vzácného, a tak i ony samy ji touží mít.

Pro rodiče pak bývá velice nesnadné dětem vysvětlit, proč televize může být po celém domě, často i v ložnici rodičů, ale k dětem do pokoje nesmí.

Dalším aspektem, kvůli němuž si rodiny pořizují více televizí do domácnosti, je snaha o vymýcení konfliktů. Rodina se tak možná přestane hádat o to, co si budou večer pouštět, ale zároveň se bude v domácnosti o to méně scházet.

Co může způsobit

„Co taková věc způsobí?,“ vznáší otázku dětská psycholožka Mgr. Alena Vávrová. „Že se ve výsledku rodina potká jen u společného jídla, a to jen možná, někdy.“

Kompletní vybavení pokoje dítěte pro všechny jeho potřeby a zájmy, a to včetně zakoupení televize, způsobí, že dítě bude mít jen minimální motivaci potkávat se s ostatními členy rodiny.

„To velmi ovlivní vztahy, důvěru a komunikaci v rodině. Je to to, co rodiče chtějí? Televize, když už ji rodina má, může vytvořit příležitost pro společné setkání,“ upozorňuje psycholožka.

„Členové domácnosti se musí domlouvat na tom, co si pustí, společně se těšit, řešit společné konflikty, společně se pak bát u napínavých scén, stydět u lechtivých nebo se smát u těch veselých. To vše posiluje rodinné vztahy a pouta,” říká Alena Vávrová.

Pozor na elektrosmog!

Rodiče by také měli pamatovat na to, že dnes je již většina zajímavých filmů i seriálů na internetu, takže starším dětem pro pocit soukromí bohatě postačí podívat se na vybraný program po domluvě s rodiči na počítači ve svém pokoji.

Rodiče by také neměli zapomínat na vliv elektrosmogu, který - jako každé elektrické zařízení - vyzařuje i televize. Jde o elektromagnetické znečištění prostředí, jež vzniká působením frekvencí elektromagnetických polí.

Tato uměle vytvořená elektromagnetická pole by měla být v dětském pokoji co nejvíce omezována. Rodiče by se měli řídit tím, že čím více elektrosmogu v dětskému pokojíčku omezí, tím lepší dítěti dopřejí životní prostředí.

Jak si tedy poradit s dítětem, které televizi do pokoje chce za každou cenu? Z výzkumu pro ČMSS navíc vyplývá, že do zařízení dětského pokojíčku mluví alespoň částečně až 68 % dětí, téma televize tedy přijde na přetřes velmi často.

Začněte u sebe

Rodiče by tedy měli začít především u sebe. Televize by se měla začít vnímat jako forma odměny. Po celém dni se zde může rodina sejít a společně si vybrat film, na který se budou dívat.

Také není na škodu mít televizi přes den ukrytou za závěsem nebo ve skříni, aby svou pouhou přítomností nelákala k pasivnímu sledování jakéhokoli programu.

Rodina by se také měla naučit trávit spolu více času o samotě, tedy bez televize. To znamená, aby ji nesledovali u každého jídla, ale aby si raději povídali. Dítě samo pak pochopí, že televize není klíčem ke štěstí ani k plnohodnotně trávenému času.

ozt, ŽenyproŽeny.cz