Rentgen a CT: mohou při léčbě uškodit?

Proto jsme požádali o odpovědi na několik odpovědí náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči prof. MUDr. Josefa Vymazala, DSc., lékaře radiodiagnostického oddělení centra Nemocnice Na Homolce.

• Může mít rentgenové vyšetření nějaké nežádoucí účinky? Jednu nemoc mi třeba může zjistit, ale další vyvolat...

Rentgenové záření v dávkách používaných v lékařství nemá bezprostřední škodlivé účinky, ale může poškodit genetickou informaci v buněčných jádrech a tak vést k pozdním účinkům – vzniku zhoubných nádorů nebo genetickému poškození u potomků.

Josef Vymazal

U dávek v rentgenové diagnostice je toto riziko minimální, nicméně tyto účinky nelze u konkrétního ozářeného člověka zcela vyloučit. Předpokládáme, že pravděpodobnost jejich vzniku roste s dávkou záření.

Pro diagnostické ozáření v lékařství platí, že přínos vyšetření musí být vyšší než riziko poškození pacienta zářením – pokud zjistíme novou nemoc a můžeme ji hned správně léčit a tím např. zachránit život nebo předejít významnému poškození organismu je to jistě větší přínos než minimální riziko poškození v odstupu mnoha let.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Infarkt hrozí stále více ženám nad čtyřicet Víte, na co máte právo v nemocnici? Sůl je nad zlato, proto s ní šetřete!

• V případě nádorů, které se mohou objevit ze dne na den, není lepší chodit na uvedené kontroly častěji, i když uvedené záření není zdravé, ale chorobu lékař může zjistit dříve a zachránit život?

Naprostá většina maligních nádorů nevznikne ze dne na den, většinou rostou roky, než se projeví. Podle toho jsou i nastaveny časové intervaly tzv. screeningových vyšetření – u nás např. mamografie po dvou letech. Časnější vyšetření má smysl pouze tehdy, pokud se objeví v mezidobí nějaké nové příznaky.

• Jak je to u malých dětí? Dají se před záření ochránit?

Spolehlivá ochrana před zářením při RTG vyšetření není z principu možná, nicméně u dětí se snažíme vyhnout ozáření nebo jej snížit na minimum ještě výrazněji než u dospělých. Pro jejich vyšetřování používáme tedy v naprosté většině metody nevyužívající ionizující záření, především ultrazvuk.

Pokud je z nějakého důvodu třeba provést např. CT, pak je nutné zvolit pro dítě adekvátní parametry vyšetření. V centrech zabývajících se vyšetřováním dětí se používají speciální parametry s nízkými dávkami záření.

• Zjistí laik, že ho lékař poslal na to správné vyšetření např., že byl na CT a přitom by stačila magnetická rezonance?

Laik to není schopen posoudit, ale ošetřující lékař je zodpovědný za to, že vás pošle na správné vyšetření. Pokud si není jistý, jaký typ vyšetření v konkrétním případě zvolit, pak by se měl poradit s radiologem.

• Podle čeho se volba vyšetření určuje?

Určitý orgán nebo oblast těla je vyšetřitelný nejlépe určitým typem zobrazení, záleží to na složení orgánu, jeho uložení apod. Většinou můžeme použít více metod pro vyšetření určitého orgánu.

Pokud to lze, vždy volíme jako tzv. „metodu první volby“ typ zobrazení, který je neškodný nebo méně škodlivý a pokud je výsledek nejasný, pak doplňujeme „škodlivější“ nebo náročnější vyšetření – např. u břicha většinou nejprve ultrazvuk, teprve potom CT.

• Je pravda, že letět letadlem je ohledně záření stejné, jako jít na CT?

Čím výše nad mořskou hladinou se člověk nachází, tím vyššímu množství ionizujícího záření z vesmíru je vystaven. To samozřejmě platí i během letu letadlem.

Udává se, že během letu přes Atlantický oceán obdržíme dávku asi 0,07 mSv, což odpovídá získané dávce z přírodního pozadí v ČR za 10-12 dní. Je to asi 100x méně než při CT vyšetření břicha. Jeden dlouhý let letadlem je tedy z hlediska ozáření zanedbatelný.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
boh, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Spěte odděleně – prospějete svému zdraví! Čokoládu budou možná lékaři předepisovat jako lék Naše zdraví, mládí a krásu chrání antioxidanty i v kosmetice