Spánek posílí v boji proti obezitě a infarktu

28.10.2011 00:00   |   Zdraví a krása
Kolik hodin má spát dospělý člověk? Doporučení se dost různí. Američtí odborníci doporučují spát sedm až devět hodin každou noc. Jinak člověku hrozí obezita nebo infarkt.

spánek

Řada výzkumů už ukázala, že lidé, kteří spí pět hodin a méně, mají sklon k přibývání na váze a jsou náchylní k nemocem souvisejícím s nadváhou, jako je cukrovka druhého typu. Experti zdůrazňují, že k riziku obezity přispívají také další faktory, jako jsou životní styl a složení stravy.

Profesor neurologie Sanford Auerbach (na snímku vpravo) z bostonského centra pro poruchy spánku upozornil, že nedostatek spánku je složitý problém, a zdůraznil, že nová zjištění je třeba vnímat v širším kontextu. "Ukázaly, že se na zkrácení spánku adaptujeme a že některé z těchto adaptací mohou teoreticky přispět k obezitě," připustil Auerbach. Dodal však, že není jasné, jak hormonální hladiny ovlivňuje chronická nespavost.

Naruší se hladina hormonů

Také vědecký tým z Uppsalské univerzity ve Švédsku potvrdil, že organismus nevyspaného člověka spálí méně energie. To může kromě silnějšího pocitu hladu vést k přibývání na váze.

Může vás zajímat

Spánek jako lék – udrží vás v kondici
Vědci radí: Dejte si v práci šlofíka
Dobře se vyspat. To je přece něco!

"Jedna noc nedostatečného spánku u zdravých mužů vlastně redukuje výdej energie, z čehož vyplývá, že spánek u lidí přispívá k přesné regulaci vynakládání energie přes den," napsal v odborném tisku dr. Christian Benedict, jenž stál v čele vědeckého týmu z Uppsaly.

Předchozí výzkumy ukázaly spojitost nedostatku spánku s přibýváním na váze a také dokázaly, že přerušovaný spánek rovněž narušuje hladiny hormonů regulujících stres a hlad během doby, kdy je člověk vzhůru.

Probdělá noc je jed

Benedict a jeho kolegové zjistili, že už jedna probdělá noc po ránu zpomaluje metabolismus, čímž se snižuje spotřeba energie na běžné tělesné úkony, jako je dýchání nebo vylučování, o pět až 20 procent. Nevyspaní mladí muži ráno měli rovněž vyšší hladiny cukru, hormonů odpovědných za chuť k jídlu, jako je ghrelin, a stresových hormonů, jakým je například kortizol.

Vědci z norského Trondheimu po rozsáhlém výzkumu došli k závěru, že nespavost, jíž trpí zřejmě více než třetina obyvatelstva, zvyšuje riziko srdečního infarktu. Svoji práci založili na odpovědích 52 610 Norů v rámci výzkumu o zdraví uskutečněného v letech 1994 -1997.

Tři rizika

Norští vědci při hodnocení zvyšování rizika srdečního infarktu vycházeli ze tří velkých příznaků nespavosti.

  1. Prvním, při kterém se zvyšuje riziko o 45 procent, je ten, kdy má člověk celý měsíc téměř každý den problémy s usínáním.
  2. Druhý souvisí s problémem zůstat spát celou noc - tady se zvyšuje riziko infarktu o 30 procent.
  3. Třetím příznakem je to, že člověk častěji než jednou týdně necítí po spánku osvěžen. Riziko infarktu se v tomto případě zvyšuje o 27 procent.

Autoři studie také studovali lékařskou dokumentaci v nemocnicích a statistiky zemřelých. „Obtíže se spánkem jsou velmi časté a velmi snadno léčitelné," řekl hlavní autor studie Lars Erik Laugsand. Je důležité, aby si lidé uvědomili spojení mezi nespavostí a rizikem srdečního infarktu a hovořili o tom s lékaři, kteří je mohou léčit.

zr, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také

Diskuse: Spánek posílí v boji proti obezitě a infarktu

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci