Přítel žije all inclusive v Mamahotelu

Placení hypotéky či předražené nájemné na začátku pracovní kariéry odčerpá většinu prostředků mladého člověka. Navíc není nutné něco měnit pro potomka i pro rodiče.

Má to ale jeden podstatný háček! Takové soužití se rozhodně podepisuje na osobním zrání a není vůbec dobrým vkladem do budoucích vztahů.

Ve třiceti byl stále dítě

Markéta chodila s Petrem přes rok. Oba třicátníci měli dobrou práci a mnoho společných zájmů. Zpočátku vztahu to vypadalo, že tvoří naprosto ideální pár.

PŘEČTĚTE SI Citový vyděrač dospělého dítěte Je správné odejít brzy od rodičů? Když jsou rodiče z dětí zoufalí

Markéta byla zvyklá se o sebe starat, žila sama v podnájmu a na partnerovi se jí líbila jeho bezprostřednost. Postupem času ale začala zjišťovat, že i jeho „mince“ má dvě strany. Petrova nepořádnost ji začala lézt na nervy a také to, že naprosto neřešil praktické věci. Jako třeba nákupy na společný víkend či zajištění opravy jejího auta, o kterou ho žádala.

Petr žil doma u rodičů. Ti sice po něm chtěli, aby přispíval na domácnost, ale jinak vše dělali jako dřív, když dospíval. Matka mu prala a vařila a otec již rezignoval na to, aby se dál pokoušel syna přimět postavit se na vlastní nohy.

Vztah se neměl kam vyvíjet

Markéta chtěla, aby Petr začal být víc odpovědný a samostatnější. Uvažovala totiž o společném soužití. Na to ale její partner nechtěl přistoupit, necítil žádnou potřebu něco měnit. Situace mu vyhovovala přesně tak, jak byla.

Jejich vztah se neměl kam vyvíjet. Petr byl roztomilý a svým způsobem milý, ale odmítal vzít ve vztahu odpovědnost sám za sebe. Choval se spíš jako teenager. Markéta se s ním nakonec rozešla, což se Petrovi nestalo poprvé.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Přítel pořád flirtuje na internetu Znáte netholismus? Druh závislosti Brouzdáte po internetu? Pozor na zločince!

Důležitý vývojový prožitek

V jistém smyslu se rodiče za svoje děti cítí být odpovědní až do své smrti. Zpřetrhání takových vazeb je ale nutný vývojový krok pro všechny. Odpoutat se je samozřejmě často i bolestivý proces, který vyžaduje čas.

„Součástí rodičovské role je najít míru, jak své potomky přirozeně frustrovat tak, aby je přiměli postavit se na vlastní nohy,“ říká psycholog PhDr. Marek Řezníček a dodává:

„Mezi prostředky jak toho dosáhnout je, aby se dospělé děti finančně podílely na chodu domácnosti. To ale zdaleka nestačí. U toho totiž řada rodičů skončí a tak vytváří prostor pro vytvoření takzvaného Mamahotelu.“

Rozhodně by se tedy rodiče v období oddělování měli zaměřit na sebe a odmítnout za dospělé děti dělat to, co dříve. Znamená to ovšem nepohodu a dohadování o tom, že se kupí špinavé prádlo a není nakoupeno pro všechny v lednici, či k dispozici rodičovské auto.

Stále častější

„Je bohužel poměrně častým jevem, že rodiče vlastně ani nechtějí, aby se od nich děti odstěhovali. Například matka samoživitelka vždy záhadně onemocní, když se její syn pokouší osamostatnit. Ten pak zůstává, protože má pocit viny,“ poukazuje psycholog na další jev.

Je skutečností, že dnes přibývá třicátníků, kteří využívají servisu doma a přitom vedou samostatný život. „Pokud na takové soužití rodiče přistoupí, vytvářejí prostor pro vzájemné využívání se svými vlastními dětmi. Blokují tak nejen jejich vývoj, ale také svůj vlastní“ vysvětluje PhDr. Marek Řezníček.

Mamahotely jsou stagnací všech

Mamahotel umožňuje rodičům, že se stále mohou zabývat starostmi svých dětí. Nemusejí tak čelit vlastní změně, která je po odchodu dětí nepochybně čeká.

Ale pro jejich potomky to znamená, že tak neudělají důležitý vývojový krok. Separaci od rodičů, což je překročení prahu do opravdové dospělosti a také vstupenka pro plnohodnotné partnerské vztahy.

owl