Oblečte sebe i děti na hory správně
13.2.2019 00:00 | Styl
Základem spokojeného pobytu venku, zvláště v nepříznivém zimním počasí, je zajištění dokonalé termoregulace. Té dosáhnete jedině tak, že si budete vybírat oblečení z materiálů, které jsou na danou aktivitu či období vhodné.
Bavlna na hory nepatří!
Bavlněný nátělník nebo tričko možná nosili pod svetr vaši rodiče, ale rozhodně to nebylo správně. Vrstva oblečení, která přiléhá přímo na tělo, se v zimě doporučuje z merino vlny, která na rozdíl od bavlny nepropustí chlad a při namočení zvýší teplotu až o pět stupňů Celsia, zatímco bavlna začne okamžitě chladit.
|
MŮŽE VÁS ZAJÍMAT„Ovce mají vlnu na celý život, příroda to vymyslela tak, aby jim vydržela a ochránila je před všemi nepříznivými vlivy prostředí. Zároveň má tu výhodu, že nezapáchá ani po dlouhodobém nošení. Je to tedy ideální materiál i na ponožky,” říká Jiří Fidrant, ředitel společnosti Norská móda.
„Vlna u nás zároveň trpěla stigmatem z minulého režimu, kdy jsme nosívali kousavé svetry. To ale v případě merina rozhodně neplatí,” ujišťuje.
Slabé na léto, silné na zimu? Omyl!
Doby, kdy bylo zvykem si na léto pořídit bavlněné tričko a na zimu „vaťák”, dávno minuly. Základem správného oblékání na jakoukoli fyzickou aktivitu je vrstvení.
Pro udržení příjemného komfortu při sportovních a outdoorových aktivitách je potřeba vhodné oblečení kombinovat do několika vrstev, ideálně tří. Každá vrstva plní svou důležitou roli a dohromady tvoří fungující systém.
První vrstva je izolační, v zimních měsících volte ideálně vlněnou. Druhá vrstva, péřová nebo z fleecu, by vás měla hlavně ochránit před chladem. Svrchní třetí vrstva odvádí vlhkost z předchozích dvou vrstev ven.
Zároveň je však odolná vůči povětrnostním podmínkám v závislosti na aktivitě a okolních podmínkách. Obecně lze říci, že je třeba ochránit tělo větru- a voděodolnou bundou a kalhotami. Se snižující se teplotou okolního prostředí je dobré přidat zateplovací vrstvu (lehká péřovka nebo syntetickým vláknem vyplněná bunda).
Nežijeme za polárním kruhem
Pro náročné aerobní aktivity (např. skialpy) se hodí tenčí izolační bundy. Naopak pro méně náročné aerobní aktivity (sjezdové lyžování, turistika, procházky) je vhodnější „tlustší” péřovka.
Je rozhodně lepší vzít si i na hory lehčí bundu a pod ni zateplovací vrstvu než mít jen jednu hodně teplou bundu. Vrstvení je univerzálnější, více se hodí do našich podmínek, vzhledem k tomu, že jeden den tu máme přes zimu minus 10 stupňů a druhý den je nad nulou.
„Nákup spodních vrstev navíc vyjde levněji, než když si koupíte jednu drahou hodně teplou bundu, kterou pak použijte jen párkrát a zbytek roku vám leží ve skříni. Naopak oblečení, které se dá vrstvit, využijete v různých ročních obdobích a pro různé aktivity,” radí Jiří Fidrant.
Myslete i na to, že například během sjezdového lyžování trávíte poměrně dlouhou dobu „nečinností” na lanovce, kdy při nesprávně zvoleném oblečení můžete prochladnout. Pokud budete vrstvit, můžete mít v batohu další vrstvy vždy po ruce.
Na funkčním oblečení nešetřete
Děti mají horší termoregulaci než dospělí, navíc výrazně více střídají pohybové aktivity s klidovými, a při nesprávném oblékání tak mohou i mnohem rychleji prochladnout.
Bohužel českým maminkám většinou záleží na tom, jak děti vypadají zvenku, ale zda je jejich prádlo funkční, zda odvádí dobře vlhkost a zamezuje chladu, to už je tolik nezajímá. A pak se diví, že mají děti často nemocné.
Co by tedy dětem nemělo chybět na horách? Vlněná základní vrstva a na ní určitě kvalitní membránová nepromokavá pogumovaná vrstva. Prověřte si ovšem u výrobce, že ta vrstva zadrží vodu, aby to nedopadlo tak, že se dítě dvě minuty máchá ve vodě a promočí se.
„My jezdíme hodně pro inspiraci do Norska, 99 % dětí v Norsku sportuje a veškeré jejich aktivity se odehrávají venku. Norové dbají na bezpečnost dětí a pořizují jim vysoce kvalitní oblečení. Děti rychle prochladnou, proto se na kvalitním oblečení pro ně rozhodně nevyplatí šetřit,” upozorňuje Jiří Fidrant.
ozt, ŽenyproŽeny.cz
Přečtěte si také
Pražský dubnový
DATUM NAROZENÍ