Česko patří k nejlevnějším zemím, i když máme malé platy

Životní náklady v Česku jsou například v porovnání s New Yorkem zhruba poloviční. V porovnání s průměrem života v Evropské unii je Česko o dvě pětiny levnější. Radost nám kazí porovnání platů a životních nákladů – například sousední Německo nás v této kategorii dlouhodobě poráží.

Průměrný plat v Česku se letos dostal na 26 480 korun, v Německu je to zhruba čtyřikrát tolik. Životní náklady Němců ale čtyřnásobku nedosahují – za nájem se tu platí zhruba dvojnásobek a služby ani zboží čtyřikrát dražší než v České republice nejsou. Řada zboží je v Německu dokonce levnější.

Němci pijí lacinější plzeňské

„Podle loňského testu Potravinářské komory České republiky se pod stejnou značkou v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v Česku. Výrazně levnější jsou BIO potraviny,“ připomíná Olga Hyklová.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Jak se bránit, když vám nechtějí vyplatit mzdu? Domácnosti neumějí dobře hospodařit Jak si správně (ne)vybrat rychlou půjčku?

Zajímavé je, že i za produkty vyrobené v Česku zaplatí naši sousedé méně, lacinější je tam například plzeňské pivo. Pokud se tedy člověk rozhodne za prací odejít do Německa, na konci měsíce by mu v peněžence mělo zůstat daleko víc peněz, než kdyby pracoval v České republice.

Stotisícová měsíční výplata (v přepočtu na naše koruny) není například ani ve Švýcarsku, Dánsku, Lucembursku nebo Nizozemsku ničím výjimečným. Životní náklady jsou ale v těchto zemích výrazně vyšší než v České republice. V Dánsku a Švédsku ceny evropský průměr překračují téměř o dvě pětiny.

Ošidné srovnávání

„Porovnávat životní úroveň pouze podle průměrné mzdy je zavádějící. Člověk musí počítat s tím, že tam za služby a zboží zaplatí víc než v Česku. I život na Slovensku je nákladnější – bydlení, energie i voda vyjdou Slováky dráž,“ upozornila Olga Hyklová.

Zejména země severní a západní Evropy patří mezi nejdražší státy světa a třeba náklady na bydlení jsou výrazně vyšší než v Česku. Například za byt o 75 metrech čtverečních se v Londýně vydají kolem 80 tisíc korun měsíčně, v Paříži přes 66 tisíc a v Helsinkách kolem 50 tisíc korun, “ vypočítává Martina Látalová, obchodní ředitelka AC JOBS.

Pokud se člověk rozhodne vyrazit za prací do zahraničí, musí se připravit i na jiný způsob vyplácení mezd, vyšší daně nebo jiný systém pojištění. Například v Austrálii je běžné, že je mzda vyplácena týdně, zároveň se zde ale i nájemné platí týdně.

Zdraví a sociální pojištění

Pokud se Čech rozhodne jít pracovat právě k protinožcům, bude se také muset připravit na výdaje spojené se zdravotním pojištěním, to státní totiž téměř nic nekryje, a pokud člověk chce, aby o něj bylo z tohoto pohledu postaráno, musí platit ze svého.

V mezinárodním srovnání je v Česku sice sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem a zaměstnanci vysoké, kryje ale vše potřebné. V Dánsku, Rakousku, Belgii nebo ve Švédsku je zase třeba se připravit na vyšší daně.

Obecně rozdíly v celkové míře zdanění jsou mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie poměrně značné, někde až dvojnásobné. Daňové zatížení v Česku se v rámci Evropské unie řadí k průměru. Vůbec nejvyšší daně odevzdávají lidé v Belgii.

Jak to mají matky

Výrazné rozdíly jsou v Evropě v rodičovské dovolené. V zabezpečení rodičů je Česko na předních příčkách. U nás matka nastupuje na rodičovskou dovolenou a pobírá po celou dobu rodičovský příspěvek, maximálně jsou to čtyři roky. To je na evropské poměry luxus.

Například v Belgii jsou to tři měsíce, v Portugalsku čtyři. Liší se také výše příspěvku. V Česku je to maximálně 70 procent z předchozí hrubé mzdy, na Slovensku 55 procent. Maximální možný měsíční příspěvek je ale v Česku 11 500 korun.

Nejvyšší rodičovská je v Estonsku a ve Slovinsku, kde činí 100 procent předcházejícího příjmu, ve Švédsku a Dánsku se vyplácí 90 procent, v Lotyšsku, Maďarsku a ve Finsku 70 procent.

Nejméně dostanou Italky, počítat musí jen s 30 procenty. Je ale také řada zemí západní Evropy, jako například Španělsko, Řecko a Nizozemsko, kde rodiče již nemají nárok na žádné dávky.

A co lidé bez práce?

Na vysoké úrovni jsou v Česku také sociální jistoty v době nemoci, nezaměstnanosti nebo penze. Podpora v nezaměstnanosti je v každém členském státě Evropské unie jinak velká a je poskytována po různě dlouhou dobu.

„Podle průzkumů Česko nabízí nezaměstnaným sedmé nejlepší životní podmínky. Ve Velké Británii, v Estonsku, Lucembursku, Itálii, Irsku, na Slovensku i na Maltě jsou na tom nezaměstnaní nejhůř. Podpora v nezaměstnanosti v těchto zemích je srovnatelná s ostatními zeměmi, ovšem následné sociální dávky už takové výše nedosahují,“ uzavřela Olga Hyklová.

ozt, ŽenyproŽeny.cz