Dovolená na horách aneb Co je před odjezdem dobré vědět

Pozornost je třeba věnovat pojištění cestovních kanceláří, podmínkám reklamací a storno poplatkům.

Pojištění proti úpadku

V první řadě bychom měli žádat u prodejce zájezdů o předložení certifikátu od pojišťovny o pojištění proti úpadku. Cestovní kanceláře mají povinnost doklad o pojištění předkládat spolu s cestovní smlouvou.

Když si vybíráme destinaci na internetu, často můžeme tento certifikát najít vystavený na webových stránkách cestovky. Většina těch seriózních jej má také vyvěšen na viditelných místech v provozovnách.

Cestovní smlouva o zájezdu, jehož součástí je ubytování, musí obsahovat jeho polohu, kategorii, stupeň vybavenosti a další údaje.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Cestujeme pohodlně i s malými dětmi Chytáky při koupi dovolené na Last minute Na dovolenou autem s přáteli? Raději ne!

„Doporučuji klientům, aby při uzavírání cestovní smlouvy trvali na doplnění bodů zájezdu, které považují pro sebe za důležité a za které si i případně připlatili,“ upozorňuje vysvětlil Pavel Fráňa z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

„Mezi ně například patří pokoj s výhledem na horské svahy, úroveň sociálního zařízení, popis stravování nebo to, že součástí ceny zájezdu je vstup do sauny, bazénu a podobně. Pouze při takovéto specifikaci se vyhnou budoucím dohadům, co bylo v ceně zájezdu zahrnuto, a co nikoli,“ vysvětlil.

Reklamovat do tří měsíců

Při nesplnění slíbených služeb, například neodpovídající kvality ubytování, je klient povinen uplatnit reklamaci bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců od skončení zájezdu, jinak právo na náhradu zaniká.

Cestovní kancelář odpovídá za porušení závazku vyplývajícího z uzavřené cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda měla závazky splnit osobně, či prostřednictvím jiných dodavatelů. Cestovní smlouvy dále musí obsahovat výši odstupného, které je klient povinen uhradit při odstoupení od smlouvy.

„Výše odstupného a podmínky jsou vždy součástí smluvního ujednání, a proto v určitých případech můžou dosahovat až sta procent,“ upozorňuje Fráňa.

„V případě, že se klient nemůže zájezdu zúčastnit, může před jeho zahájením cestovní kanceláři písemně oznámit, že místo něj služby využije někdo jiný. V určitých případech cestovní smlouva obsahuje podmínky a lhůtu, dokdy lze takové oznámení provést,“ dodal.

Cedulka nic neřeší

Poskytovatel ubytovací služby odpovídá za škody na věcech, například za ztrátu lyží, které hosté vnesou do hotelu a uloží je do prostoru k tomu vyhrazenému. Této odpovědnosti se nezprostí ani cedulkou ,Za odložené lyže neručíme‘.

„Právo na náhradu škody je pak nutné uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději 15 dní po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl,“ radí Pavel Fráňa.

Instruktor má odpovědnost

Svěříme-li dítě do rukou instruktora, v zimě třeba lyžařského, předpokládáme správně, že má za svěřeného potomka odpovědnost. Té se zprostí pouze tehdy, když prokáže, že poškození věcí nebo zranění dítěte nezavinil.

Finanční kompenzace je pak často vyplacena z pojistky sportovní školy, či organizace, pro kterou instruktor pracuje a která je právě pro tyto případy pojištěna. Typickým příkladem, kdy je možné požadovat finanční kompenzaci, je situace, kdy instruktor svěřené dítě neuhlídá a to se například na sjezdovce následně poraní.

„Naopak instruktor neodpovídá za kvalitu vybavení. Pokud tedy dojde k úrazu například kvůli špatnému seřízení lyží, odpovědnost nese rodič,“ upozornil Fráňa.

otz, ŽenyproŽeny.cz