Jsem Skot. Ve vedru úpím

4.8.2009 00:00   |   Zvířata - PEJSKŮV BLOG – Ze života štěněte
Nastal pro mě hrozný čas. Je vedro na padnutí a k tomu mi moje nové zuby nedovolí kousat boty. Tak úpím, supím a žižlám alespoň hračky.

Jsem Skot. Ve vedru úpím

Jsem pes, jehož předci se proháněli po ostrovech Skotska. Tam je po celý rok chladno, mlhy a hodně prší. Ale tady u nás doma v posledních dnech nemůžu dýchat. Je mi vedro, ani v koupelně či předsíni nenacházím chládek. Když mě jdou venčit, nijak to sice neprodlužují, ale stejně se mi venku vůbec nelíbí.

PEJSKŮV BLOG
další díly:

Jsem Skot a trpím
Byl jsem ztracený!
Jsem vegetarián!
Ňamka z nočníku

 


Schovávám se dokonce i za stín své paničky, když se někde zastaví na kus řeči. Je to vůbec normální? Když jsme byli naposledy na cvičáku, tak jsem tam přišel jen já a kokršpaněl Ben. Všichni raději zůstali doma ve stínu. Nemělo by se venčení v takovém vedru zakázat?

Nové zuby nejsou na boty

Bude mi za chvíli pět měsíců a už mám dospělácké zuby. Alespoň ty přední.. Kromě horního špičáku, který mi nechce vypadnout, dokonce se ani nehýbe. Že by mi už zůstal jako památka na štěněčí život? Jinak ta výměna mléčných za opravdové proběhla docela rychle.

Asi jsem je všechny snědl, panička zachránila jen dva špičáky a ty si schovala na památku. Proč, to netuším. Ty nové jsou pevnější a zatím malé, takže se mi s nima špatně koušou boty i hračky. Šňůry ještě hůř. Jak říkam, teď žižlám akorát tak hračky.

A co vy, kamarádi? Jak snášíte tyhle vedra? Nemáte nějaký recept, jak je přežít? Pište mi, prosím, do mojí pošty.

mw

Přečtěte si také

 



Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci