Stříhali dohola, malého pejsánka

Všechno se seběhlo zásluhou chovatelky, od níž mě moji páníčkové koupili.

Ta zavolala a oznámila, že moje sestra Melisa je čerstvě ostříhaná. A co prý je se mnou, že se nehlásím.

Co bych se ale hlásil. Mně opravdu ty dlouhé chlupy nevadí. Jsem v nich frajer, ne? Teda – upřímně řečeno – viděl jsem z nich špatně, trochu jako z houští. No, ale jsou to přece moje ozdoby, tak co je komu do toho, ne?

Jenže vykládejte to mojí paničce. Ta hned zavolala, že přijdeme na první ostříhání. A víte, co mi udělala? Opustila mě a nechala tam samotného. To jí nikdy nezapomenu!

Ne že by to bolelo, to fakt ne. Ale příjemné to taky moc nebylo. Celou hodinu jsem musel dělat různé brikule. Tu nastrčit nožku, tu zvednout hlavu, lehnout si na bříško a tak podobně.

Výsledkem byla zcela nový sestřih. Moc ti to sluší, chváli mě všichni kolem.

PEJSKŮV BLOG další díly: Jsem Skot a trpím Byl jsem ztracený! Jsem vegetarián! Ňamka z nočníku

No, já nevím, posuďte sami. Na každý pád teď už skoro vypadám jako dospělák.

mw