Čtyři věci, od nichž si musíme dát oraz denně

Člověk nefunguje jako stroj. Mozek potřebuje střídat intenzivní aktivitu s hlubokým odpočinkem, aby vám vůbec mohl dobře sloužit, radí psychoterapeutka a lektorka Alžběta Protivanská.

Mozek využívá chvíle “nicnedělání” ke své nejdůležitější funkci – kvalitnímu učení se. Jen díky těmto obdobím se můžete ve věcech zlepšovat, lépe si pamatovat a být spokojenější v životě.

Práce

Odpovězte si upřímně na tyto otázky: Prožíváte práci tak, že vás dokáže snadno zahltit? Myslíte na práci hned po probuzení a stejně tak s myšlenkami na ni usínáte? Trvá dlouho, než se začnete soustředit na něco jiného ve svém volném čase? Lidé vám říkají, že se práci obětujete?

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Spánek posiluje proti obezitě a infarktu Neberte si telefon do ložnice Nepodceňujte dětské poruchy spánku!

Kladné odpovědi o takovém chování dřív znamenaly workoholismus, dnes už se daleko více mluví o “neúměrném závazku k práci”. Prožívá ho daleko více lidí než dřív a co hůř, téměř se to považuje za normu.

Opravdový odpočinek od práce přichází teprve ve chvíli, kdy tu nejsou žádné pracovní myšlenky. To je možná snazší v případě manuální práce nebo zkrátka takové, za kterou se “dají zavřít dveře”. Ale takových už je dnes čím dál méně. Daleko častěji se věnujeme datům, tabulkám a informacím.

Přesvědčení, že se taková práce dá vykonávat osm hodin denně je z předminulého století, dnešní výzkumy jasně ukazují, že vysoké soustředění a kreativní pozornost je pro člověka možná maximálně 3–5 hodin denně.

Ujasněte si, které hodiny ze dne jsou pro vás nejproduktivnější a věnujte je nejdůležitějším úkolům. Nastavte si v nich jasné hranice a lidé v práci je budou respektovat. Když nejste v práci, vyhýbejte se rozhovorům o ní i pracovním úkolům. Pečujte o své hranice a svět je bude ctít.

Komunikace

Jestli je něco opravdovým symbolem dneška, je to propojenost. Sociální sítě, online propojené platformy, sdílení souborů a kalendářů. Když si nedáme pozor, můžeme se do takové sítě také snadno úplně zaplést.

Potřebujeme odstřihnout od on-line komunikace s druhými. I kdyby to mělo být dvacet nebo třicet minut denně - a dopřát si čas k reflexi, zamyšlení a ujasnění priorit. Dopřejte si prostor a odpovězte si i na nepříjemné otázky – cítím se v téhle práci opravdu dobře? Čeho chci dosáhnout? Co je pro mě důležité?

Čas o samotě pouze se svými myšlenkami je součástí každodenního rozvrhu všech vysoce úspěšných lidí. Nenechte si ukrást své myšlenky, necháváte si tak ukrást svůj život.

Obrazovka

Ve chvílích nudy, odkládání povinností a stresu není nic svádivějšího, než se nechat zabavit nekonečným obsahem internetu. Tyhle tři vnitřní stavy sebou nesou nejasnou tíhu v těle, zmatené a často úzkostné myšlenky a silnou nechuť k jiné činnosti. A jsou to právě ony, ve kterých se nejsnadněji vypěstuje závislost.

Příliš času u obrazovky narušuje naši schopnost pochopit druhé lidi a vyznat se ve vzájemné komunikaci. Jak tedy začít, když si přejete dát obrazovce nějaké hranice?

Zkuste se používání technologií vyhnout první hodinu po probuzení. Raději ji věnujte cvičení, psaní do deníku, soustředěné snídani nebo svým blízkým. Vyhněte se obrazovce i těsně před usnutím a nahraďte ji třeba knížkou.

Nepoužívejte telefon, když jste s druhými lidmi, se kterými si přejete mít dobré vztahy. Zkuste to a uvidíte, že na začátku to možná bude velký úkol, ale brzy se vám to vyplatí.

Myšlenky

Určitě znáte ten protivný hlas v hlavě. Kritizuje, analyzuje, pošťuchuje a nedá spát. Tenhle vnitřní kritik dokáže i na dlouhé hodiny a dny ovládnout celý váš vnitřní svět. Dá se ho zbavit?

Vzpomeňte si, kdy se naposledy objevil a dobře se do něj zaposlouchejte. Možná zjistíte, že se chová jako naštvaná nebo protivná verze vás. Možná zjistíte, že mluví trochu jako táta nebo učitelka ve škole. Všimněte si tónu, jakým mluví a jaká používá slova. Jak je teď v těle?

Jestli se objevilo stažení nebo napětí, našli jste svého vnitřního kritika. Všimněte si, že nemá k dispozici nic jiného než myšlenky a dokáže vás úplně paralyzovat. A co hůř, tyhle myšlenky vůbec nejsou vaše. Jsou to mnohokrát opakované a známé myšlenky, které jsou ve vás pravděpodobně velmi dlouhou dobu, nejspíše už od dětství. A vy je dosud necháváte převzít kontrolu. Dává to smysl, protože jsou to myšlenky autorit z dětství.

První krok je uvědomit si, že myšlenky ve vaší hlavě nejsou nutně vaše myšlenky. Vlastně téměř nikdy. Druhý krok je naučit se dát si na chvíli pokoj i od myšlenek. Není to vůbec těžké.

Udělejte si každý den deset až patnáct minut pro sebe. Sedněte si na zem nebo na židli, narovnejte záda a uvolněte ramena. Uvolněte i čelist a svaly kolem očí a obočí. A pak si jen všimněte svého dechu. Kde se dá cítit, jakou má teplotu a jaký je to pocit, když se dotýká kůže. Brzy se objeví myšlenky a jakmile si toho všimnete, vraťte pozornost zase k dechu.

Není to nic složitého. Zkuste to týden a ucítíte ten obrovský rozdíl, uzavírá Alžběta Protivanská. Budete se lépe soustředit, celkově budete klidnější. Budete lépe vnímat své tělo a bude snazší vycházet s druhými. Jen vědomě začít dýchat.

jkl, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Stačí jen vědět, na který z 564 bodů zatlačit Udělejte si zimní inventuru, než vyrazíte na lyže V jaké poloze spát, aby si tělo odpočinulo?