Dětské koutky v nákupních centrech – ano či nikoliv?

Proč se některé děti do koutku těší a jiné se cítí odložené?

To není moje maminka!

Markéta potřebovala nakoupit a tak jako obvykle dovedla pětiletého syna Pavla do dětského koutku obchodního centra a vyrazila do obchodu. Náhodně potkala kamarádku, kterou delší čas neviděla a tak spolu zašly ještě na kávu. Čas rychle běžel, ale Markéta se utěšovala tím , že je o syna dobře postaráno.

Přesto se ale po další hodině s kamarádkou rozloučila a vydala se pro syna do dětského koutku. Mezitím se vyměnila paní, co se o děti stará, a tak když Markéta dorazila a volala na svého syna, ten se k ní otočil zády a tvrdil, že to není jeho maminka.

Až policie udělala jasno

Marně ho přesvědčovala, aby přestal takové věci říkat. A marně přesvědčovala paní , co děti hlídá jak se věci mají. Ukazovala doklady, ale z nich není bez fotografie zřejmé, že jde opravdu o syna...

Nakonec případ rozmotávala policie, ale i policistům Pavlík vehementně tvrdil, že ta paní není jeho maminka. Až na policejním oddělení se ukázala pravda a rozzlobená Markéta se vydala s několikahodinovým zpožděním domů.

Situace byla tak paradoxní, že se rozhodla kromě rodičovského vyčinění synovi navštívit také dětského psychologa. Chtěla porozumět tomu, co se to v nákupním centrum vlastně stalo.

Postavil si hlavu

Dětské koutky bývají součástí téměř všech nákupních center a opravdu rodičům pomáhají. Jsou dobře vybavené a také personál je náležitě vyškolen. Z tohoto úhlu pohledu je vše úplně v pořádku.

Může vás zajímat Inspirace při výběru partnera? Pohádky! Kdo nežárlí, nemiluje? Jen mýtus! Jdu na pivo. Nevím, kdy přijdu

Jenomže některé dítě si postaví hlavu a do dětského koutku prostě nechce. Ne, že by se mu tam nelíbilo, ale nechce tu být bez rodičů. Je ale dobré postupně dítě zvykat na odloučení, pak nezlobí a nevymýšlí „pomstu“. Jako třeba Pavlík, který se zlobil, že ho tam matka nechala tak douho, až vymyslel krutou akci cizí paní.

Čas bez rodičů prodlužujte postupně

„Začíná-li tříleté dítě chodit například do jeslí, bývá zvykem, že se postupně čas strávený mimo domov prodlužuje,“ připomíná dětská psycholožka PhDr. Magda Řezníčková. „Nejdříve tam bývá třeba hodinu, jak si zvyká na oddělení od matky a začíná přijímat paní učitelku a kamarády, tak se doba prodlužuje.“

Toto si rodiče někdy neuvědomují a pobyt v dětského koutku, který na dítě může působit obdobně, klidně protáhnou na mnohem delší čas. „Děti pak na několikahodinové „odložení“ reagují v podstatě negativně. Od úzkosti, neklidu až k agresivitě, která skrytou formou může vést až k situaci, kterou zažila paní Markéta,“ konstatuje Řezníčková.

„Negativně také mohou reagovat děti, které jsou sice na odloučení zvyklé z jeslí či ze školky, ale svoje odložení v dětském koutku berou jako něco časově navíc, kdy měly být už s rodiči,“ vysvětluje dál psycholožka.

Otravuješ, půjdeš do koutku!

Není dnes vůbec nutné, aby dítě absolvovalo velké nákupy s rodiči, pokud si na odložení zvykne a je mu jasné, za jak dlouho se rodiče vrátí. Navíc když mu třeba něco přinesou jako odměnu za to, že nějaký čas nebude s nimi.

Pokud takový vztah vzájemně funguje, tak se do dětského koutku dítě těší. Vždyť jde vlastně o čas strávený hrou.

Nejhorší variantou pak je, když rozzlobený rodič rázně poučí svého potomka, že na nákupech nesmí zlobit. Jinak za trest místo do kouta půjde do koutku pro děti.

owl

Přečtěte si také
Pořiďte vánoční dárky v pohodě, bez stresu a kreativně Malé poprsí – méně sexu? Věří tomu čtvrtina Češek Umíte si s partnerem vzájemně naslouchat?