Komu lze nařídit práci ve svátek a jak je to s příplatky?

Vánoční svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu. Většině zaměstnanců tudíž náleží několik dnů placeného volna, které si zpravidla užijí v kruhu svých nejbližších.

„O svátcích obecně platí zákaz výkonu práce. Zaměstnavatel však může zaměstnanci nařídit vykonání nutných prací, které nemohou být provedeny až v klasický pracovní den,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.

Především ve veřejném sektoru

Existují profese, jejichž výkon je nutný i během svátků, protože slouží k uspokojování základních životních, bezpečnostních a dalších potřeb obyvatelstva. U těchto povolání pak zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon práce i ve svátek.

To se týká například lékařů, zdravotních sester, hasičů, policistů, dispečerů, pracovníků ostrahy nebo řidičů veřejné dopravy.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Jak se bránit, když vám nechtějí vyplatit mzdu? Odborník radí, jak si najít dobrou práci Jak zabodovat u pracovního pohovoru na první pohled

„Je na rozhodnutí každého zaměstnance, zda chce pracovat v takovém provozu a vykonávat takový typ činnosti, u kterého je pracovní nasazení o svátcích nevyhnutelné. Pokud tam nastoupí, je jeho povinností plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn,“ uvádí Ondřej Wysoglad.

Do této kategorie lze zařadit třeba i nakládací a vykládací práce, naléhavé opravy nebo inventurní a závěrkové práce, pokud tyto činnosti není možné vykonat v běžný pracovní den.

Je poměrně běžnou praxí, že si sváteční služby si po dohodě se zaměstnavatelem berou mladí a bezdětní lidé, nebo pak starší pracovníci s odrostlými dětmi, kterým práce ve svátek nevadí a naopak uvítají, že se pozitivně odrazí na výši platu. Rozdělení služeb vždy závisí na individuální domluvě.

O práci ve svátek musíte vědět předem

Pokud zaměstnanci spadají do některé z výše uvedených kategorií, musejí se o tom, že se jich týká povinnost jít do práce ve sváteční den, vždy dozvědět včas předem z rozpisu směn.

V případě brigád a nárazových prací potom podmínky práce o svátcích musí být upraveny v dohodě o pracovní činnosti či dohodě o provedení práce. Pak je zákonnou povinností daných pracovníků plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn.

Pokud by zaměstnanci do práce nepřišli, hrozí jim neomluvená absence, za kterou jim zaměstnavatel může krátit dovolenou až o 3 dny za každý den absence.

A v supermarketech?

Zaměstnanci supermarketů, například prodavači nebo pokladní, museli řadu let do práce i v období svátků, kdy zejména velké obchody mívaly otevřeno. Loni však vstoupil v platnost zákon, který o vybraných svátcích a dnech pracovního klidu, zakázal prodej v obchodech, jejichž plocha přesahuje 200 metrů čtverečních.

Zákaz se ovšem týká pouze samotného prodeje zboží, nikoli práce všeobecně. Pokud tedy bude v obchodě probíhat například naskladňování zboží nebo inventura, o porušení zákona nejde, a pracovníci tak mají povinnost se do práce dostavit i ve svátek.

Samostatnou kapitolou jsou e-shopy, pro něž toto ustanovení neplatí. Nemají totiž klasickou prodejní plochu: „Provozní dobu si určují samy a mohou fungovat i ve svátky. Jen v těchto dnech musí zaměstnancům vyplácet odpovídající příplatky,“ doplňuje Ondřej Wysoglad.

KDY MAJÍ VELKÉ OBCHODY ZAVŘENO:

1. ledna

Velikonoční pondělí

8. května

28. září

28. října

Na Štědrý den obchody zavírají ve 12:00

25. a 26. prosince

V ostatní svátky není prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě nijak omezena.

Náhradní volno, nebo příplatek?

Zákon stanoví, že kompenzací pro zaměstnance za práci ve svátek je náhradní volno, nebo příplatek. Z pohledu zákoníku práce má odpočinek přednost před finanční odměnou.

Příplatek za práci ve svátek tedy můžete zaměstnanci navrhnout jen jako alternativu k čerpání náhradního volna. Je pak na každém zaměstnanci, co upřednostní, zda volno, nebo peníze.

Platí přitom, že za práci ve svátek musí zaměstnavatel pracovníkovi vyplatit standardní mzdu a navrch poskytnout placené náhradní volno, které bude stejně dlouhé jako čas, který zaměstnanec strávil prací ve svátek.

„Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dobrovolně nedohodnou jinak,“ upřesňuje Ondřej Wysoglad.

Náhradní volno je vždy placené, přičemž náhrada musí odpovídat výši průměrného výdělku zaměstnance.

Ve svátek dvojnásobek!

Pokud se se zaměstnancem namísto volna dohodnete na příplatku, pak za práci ve svátek dostane v součtu dvojnásobek výdělku, který by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen zaměstnanci vyplatit příplatek ve výši jeho průměrného výdělku.

„To znamená, že pokud si zaměstnanec v průměru vydělá 150 Kč za hodinu a ve svátek odpracoval 8 hodin, zaměstnavatel mu vyplatí odměnu ve výši 2400 Kč namísto standardních 1200 Kč, které by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den,“ vysvětluje na příkladu princip odměny Ondřej Wysoglad.

tzo, ŽenyproŽeny.cz