Agáve, nenáročná exotika, která určitě nezklame

Agáve jsou typické polopouštní rostliny subtropů. Ale taková agave parryi, jež je „doma" na jihu i severu Ameriky, kde tvoří z růžic bez stonků hustý nízký porost, je téměř zimovzdorný druh. Dobře se dá tedy pěstovat i ve střední Evropě.

Slunce milují

Agáve má mnoho podob a některé rostliny mohou dorůst i do více než metrové velikosti. Výhodou pro našince je, že jejich pěstování není příliš náročné, v létě jim nevadí jakékoli vedro a slunce milují. A v zimě pak umějí vzdorovat i třicetistupňovým mrazům.

Když získáte rostlinku v obchodu či od pěstitele, vyberte pro ni slunné a suché místo, můžete volit uvnitř domu či bytu nebo na zahrádce. Zasaďte ji do směsi rašeliny a písku v poměru 2:3 (dá se ale také koupit i speciální zemina pro sukulenty). Dáte-li výživného substrátu dostatek, nemusíte ji i několik let hnojit, později rostlině přilepšujete hnojivem na kaktusy a sukulenty.

Pokud jde o zálivku, v létě vodou šetřete a v zimě ji raději nezalévejte vůbec. Agáve moc vodu nesnáší, nemá ráda ani velké deště. Při vysazování tedy myslete na drenáž, aby nahromaděná voda mohla odtéci.

Mráz nevadí

Mráz rostlině neublíží, ale na zimu ji raději zakryjte především kvůli větru a mokru ze sněhu. Volte nepropustnou, ale spíše prodyšnou textilii, nebo vytvořte malá přístřešek. Použijete-li neprodyšný materiál (například igelit), na agáve jej nenechávejte dlouho, aby se pod ním nesrážela voda a nevytvořila se plíseň.

„Pokojovou“ rostlinu na zimu pokud možno umístěte v chladnější místnosti, třeba na verandě nebo v zaskleném balkoně, kde bývají teploty i jen těsně nad nulou. S jarem ji vraťte na její slunné místečko, odvděčí se zdravým růstem. Určitě nenechávejte agáve v zimě na parapetu nad topením, je pravděpodobné, že jí budou uhnívat listy.

Agáve se dají vypěstovat i ze semínek – vysejte je do připraveného substrátu a jemně přimáčkněte. Dobře vyklíčí, když jim vytvoříte pařeniště s teplotou kolem 26 stupňů Celsia. Nicméně odnožemi bude vaše snaha o rozmnožení určitě úspěšnější.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Vytvořte si svůj pestrý truhlík či květináč Oáza květin na balkóně? Víme, jak ji vykouzlit Chcete pěstovat citrusy? Poradíme vám!

Největší v Česku

Jedny z největších rostlin v České republice najdete v trojské botanické zahradě v Praze. Dvě agáve, které dohromady váží zhruba dvě tuny, jsou těžké jako jeden slon indický. Protože se nevešly do standardních nádob, je každá zasazená do kontejneru na odpad. Ten spolu se substrátem a sukulentem váží okolo tří tun, a to je například hmotnost jednoho hrocha.

Agáve žije půl století s jediným cílem – vykvést. Rostlina se během svého života zvětšuje a stárne. Až dosáhne potřebného věku a hmotnosti třeba několika set kilogramů, vykvete.

„Celý svůj život sbírá sílu a energii, kterou pak investuje do květenství. Vyroste na ní zhruba pětimetrový květní stvol fialovo-zelené barvy, na kterém vykvetou stovky květů žlutavé barvy. Ve chvíli, kdy květy opadají, začínají listy schnout a agáve uhyne. Často se stane, že z báze umírajícího sukulentu vyrostou nové mladé agáve,“ vysvětluje životní cyklus sukulentu Eduard Chvosta, hlavní zahradník trojské botanické zahrady.

Zásobárna vody

„Tento druh rostliny je adaptovaný na sucho, protože na mexických pouštích, kde se původně vyskytuje, neprší i několik let. Proto v sobě udržuje velké zásoby vody. Například agáve v naší zahradě je přibližně z 85 % tvořená vodou,“ říká Chvosta.

Obří agáve se do České republiky dostaly před 45 lety ze Španělska, kdy si je jako malé sazenice přivezla jejich původní majitelka. Oba sukulenty zdědil její synovec, který je umístil kvůli jejich objemnosti do velké haly. Ta však musela projít rekonstrukcí, a proto je daroval pražské zoologické zahradě, od ní ji pak získali botanici.

zpt, ŽenyproŽeny.cz