Pestrá strava snižuje riziko infarktu a mrtvice až o třetinu

Zároveň tak studie vyvrací informace, že negativní vliv na zdraví má spíše nadmíra sacharidů než tuků.

„Je důležité si uvědomit, že infarkt a mrtvice se nejčastěji vyskytují u osob, které nemají identifikováno vysoké riziko onemocnění," uvádí k výsledkům vědecké studie londýnské univerzitní King's College její spoluautor profesor Thomas Sanders v odborném časopise The American Journal of Clinical Nutrition.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Grilujeme ryby chutně a zdravě Chcete zhubnout? Pořádně se nasnídejte Při dietě smíte pečivo. Ale vybírejte!

Přidat ryby, ubrat cukr a tuky

Do studie se zapojilo 162 zdravých Britů ve věku od 40 do 70 let. Po dobu dvanácti týdnů se stravovali podle aktuálních britských výživových doporučení. Do jídelníčku zařadili alespoň jedenkrát týdně tučné ryby, zvýšili konzumaci ovoce a zeleniny a nahradili obiloviny z bílé mouky jejich celozrnnými variantami.

Mléčné výrobky a maso s vysokým podílem tuku nahradili za varianty s nízkým obsahem tuku a celkově omezili příjem přidaného cukru a soli. Například namísto dortů a cukroví konzumovali ovoce a ořechy.

Na vaření používali olej s vysokým obsahem mononenasycených mastných kyselin a do jídelníčku zařadili margarín s nižším obsahem nasycených mastných kyselin a bez trans mastných kyselin.

Kontrolní skupina dostávala k tradiční britské stravě máslo s nižším obsahem tuku a na vaření upravený palmový olej – oba produkty s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin než u skupiny s nutričně vyváženou stravou.

Užší pas a nižší tlak

Závěry přinesla studie na základě dotazníku spotřeby jednotlivých potravin, kterou doplnila analýza řady parametrů v moči a krvi.

Po dvanácti týdnech se ve skupině s upravenou stravou snížila tělesná hmotnost průměrně o 1,3 kg, zatímco v kontrolní skupině se zvýšila o 0,6 kg.

Úprava jídelníčku měla vliv i na tělesné rozměry. Obvod pasu byl o 1,7 cm nižší ve skupině s nutričně vyváženou stravou ve srovnání s kontrolní skupinou.

Významný rozdíl vznikl i v hladině krevního tlaku.

„Zdraví muži a ženy ve věku od 40 let, kteří přizpůsobí své stravovací návyky výživovým doporučením, mohou snížit riziko srdečních onemocnění až o třetinu,“ komentuje výsledky studie Doc. Ing. Jiří Brát, CSc., odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju.

Rizikové živiny – jsme na tom obdodně

Česká republika je na tom z hlediska příjmu rizikových živin obdobně jako Velká Británie. Navíc, nasycené mastné kyseliny a sůl přijímáme v ještě větším nadbytku.

Doporučená denní konzumace nasycených mastných kyselin je 20 gramů, ve skutečnosti konzumujeme zhruba 34 gramů. Optimální konzumace soli by měla být méně než 5 gramů denně, v Česku si však dopřáváme okolo 13 gramů za den. Příjem ovoce, zeleniny a ryb je nedostatečný a neodpovídá současným doporučeným dávkám.

„Potraviny, které Češi konzumují nejčastěji, jsou bohaté na živočišné tuky a sůl. Ale chybí jim vláknina a nenasycené mastné kyseliny z ryb a rostlinných zdrojů. Takový jídelníček je často příčinou řady onemocnění,“ říká MUDr. Martina Vaclová, Ph.D., z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

zto, ŽenyproŽeny.cz