Jak hovořit s dětmi o povodních

Velká voda jim vtrhla do bytu, vzala jim oblíbené hračky, některým i domácí mazlíčky, donutila je utíkat před zrádným živlem uprostřed noci. Po tak šokujícím zážitku je velmi důležité, aby děti dostaly šanci se s neočekávanou situací vyrovnat. Rodiče mají samozřejmě sami dost starostí, smutku a zoufalství, ale je třeba aby věděli, že děti potřebují pomoc.

Vyplakat se pomáhá

Smutek je, podle psycholožky Jany Sedlákové, přirozená emoce. Smutek je proces, kterým je nutno se propracovat. Nezdaří-li se to, pak mohou pocity v člověku dále bobtnat, držet se ho a posléze přejít v depresi. Není proto správné zahánět smutné myšlenky a nedopřát sobě ani dětem pořádně si poplakat nad ztrátami a škodami, které nás postihly.

Může vás zajímat Nezatracujte babičky a dědečky (Ne)bezpečné vodní radovánky Jak přimět dítě k pohybu

Pláč má v tomto smyslu očišťující účinek. Nechejme dítě, ať nám řekne, jak ho bolí, že přišel o svého milovaného kocourka nebo o oblíbené hračky. Jak se bojí, co bude dál.

Není v tom samo

Dítě by také mělo pochopit, že v tom není samo. Podobný osud postihlo mnoho dalších lidí, stejné obavy mají i jeho rodiče a ani oni se nestydí za slzy. Podle psycholožky je dobré dítěti ukázat, že smutek, strach a úzkost je naprosto přirozená reakce na prožitý šok a dítě nemusí mít pocit viny ani hanby.

Očekává pochopení a otevřenou náruč. I při tom shonu a stresu dítě od sebe neodhánějme s tím, že nemáme čas. Pomazleme se s ním, věnujme se mu.

Hra je dobrý lék

Děti se podle psycholožky někdy samy spontánně odreagovávají při hře s kamarády. Od chmurných myšlenek dost často odvádí i malování. Na druhé straně není ale úplně nejlepší dítě zcela odříznout od rodinného dění, které následuje bezprostředně po povodni.

V rámci možností a s ohledem na věk by se mělo aktivně podílet na obnovování domácnosti a na všem, co se rodiny týká. Jeho myšlenky se tak upnou k blízké budoucnosti a k plánování, co bude dál – a to také pomůže zahnat špatné vzpomínky.

V rukou odborníka

Každý člověk je ale jiný a jinak reaguje na šokující zážitek.Rodiče by proto měli zvážit, zda oni sami nepotřebují pomoc odborníka, anebo jestli by jim alespoň neporadil, jak mají reagovat na chování svých dětí. Odborníci mohou nabídnout oporu ve smutku a mohou pomoci lidem, aby tímto procesem prošli „regulovanou“ cestou. Jsou užiteční zvláště pokud cítíte, že prožíváte zvlášť obtížné chvíle, na které jste krátcí.

Tato pomoc spočívá především v rozhovorech, v péči o to, abyste bolest a smutek vyjádřili emocemi. Snahou konzultantů je najít vhodné strategie a lidi, kteří by mohli nabídnout podporu. Pomáhají vám také budovat nový život a získat „odstup“ od události.

Konzultanty můžete kontaktovat buď přímo místě bydliště, kde se budou nyní pohybovat, nebo prostřednictvím svého praktického lékaře.

lav

Přečtěte si také
Střídavá péče se vrací do hry  Zahrajte si s děltmi na první pomoc  Je babička na prázdniny nejlepší?