Hezky spinkej, broučku!

Zejména malé děti bývají jak z hadích ocásků a někdy jsou tak rozdivočelé, že zahnat je večer do postýlky je nadlidské síly. Bývá to často způsobeno i tím, že právě pozdě odpoledne či večer se sejde kompletní rodina a děti jsou ve svém živlu.Mohou dovádět s tátou, mamince líčit všechny zážitky z celého dne.

Zklidnění naplánujte

A tady je právě potřeba udělat zásadní krok – minimálně dvě hodiny před spánkem by se děti měly postupně zklidňovat. Omezme divoké hry – honičky, polštářové bitvy. Vyloučit je třeba příliš napínavé hry nebo televizní či počítačové programy.

Zkusme dítě udržet spíše v sedět a povídejme si s ním. V klidu a pohodě o běžných věcech. Dbát bychom měli také na to, aby dítě nevečeřelo příliš pozdě a „nenacpalo se“ sladkostmi

Důležité rituály

Odborníci doporučují, aby rodiče dělali s dítětem několik minut před tím, než ho uloží do postele, stále stejné úkony a věci. Dítě tak bude tyto rituály chápat jako signály nadcházejícího spánku a bude je mít spojené s usínáním.

Může vás zajímat Málo spánku může z dítěte udělat diabetika Mají vaše děti dostatek soukromí? Jak se před dětmi neznemožnit

Záleží, jaký druh rituálů nám vyhovuje; může jít jen o pravidelný sled úkonů, jako je koupání, odestýlání a ukládání do postýlky. Součástí rituálu je třeba i večerníček, ukolébavka a pohádka . Důležité je, aby si dítě tyto úkony spojilo se spánkem. Doba, kdy se má chodit do postýlky by navíc měla být také pokud možno pravidelná.

Postýlka je na spaní

Důležitým pravidlem je, že postýlka dítěti slouží pouze  ke spánku. Pokud ho v ní necháme přes den  hrát, neočekávejme, že večer okamžitě pochopí, že teď v ní má ihned usnout.. Stejně tak by mělo mít na spánek alespoň relativní klid.

Pokud nemá vlastní pokojíček, je dobré využít různé závěsy a rolety. Na druhé straně by si dítě nemělo zvykat, že kvůli jeho usínání přestanou všichni zbývající členové rodiny dýchat. Nežije ve vzduchoprázdnu a proto si musí trochu trénovat psychiku.

Někdy dopadne uspávání opačně

Pohádky nejsou přežitek

Sednout si k dětské postýlce a číst pohádku je někdy po celodenním shonu pro rodiče dost náročné. Přesto bychom se neměli o tuto „povinnost“ ochuzovat. Jsou to krásné intimní chvilky s vlastním dítětem, na které budeme jednou velmi rádi vzpomínat. Vzniká tak mezi námi neopakovatelné pouto.

A nemusíme ani číst pohádky klasické. Ještě lepší je, když si budeme vymýšlet své vlastní.

Svítit, či nesvítit?

A ještě jedna rada na závěr. Je zbytečné nechávat dítěti svítit lampičku, pokud to není třeba. Na druhé straně může být dítě bojázlivé a vyhovuje mu malé tlumené světýlko, které dodává pocit jistoty.

Nechme ho tedy klidně svítit celou noc, nikomu to neuškodí a časem z toho náš potomek zcela jistě vyroste.                                                                 

Lada Mašková

Přečtěte si také
Jak mluvit s malými dětmi o sexu  Když jsou rodiče z dětí zoufalí Nenechávejte dítě samo doma