Šimpanzi nesouhlasí jako lidé – vrtí hlavou
9.5.2010 01:00 | Zvířata
Hlavou otáčejí ze strany na stranu a naznačují tak ostatním, že se jim nelíbí, co se právě děje. Na záběrech z lipské zoologické zahrady je například vidět matku, která vrtí hlavou a zastavuje tak své mládě, jež se chtělo vyšplhat na strom. Jinde zas vidíme bonoba, který tímto způsobem jasně naznačil kolegovi, že se mu nelíbí jeho pokus ukrást mu nějakou dobrotu.
Jako u člověka
Vědci se domnívají, že u bonobů jde o zárodek stejného chování, které je takřka univerzální u lidí.„Jsme první, komu se podařilo zachytit užívání preventivního vrtění hlavou u bonobů," říká Christel Schneiderová z německého Institutu Maxe Plancka.
Schneiderová popsala reportérům listu Telegraph, jak například šimpanzí matka v zoo usměrnila tímto gestem mládě, které si chtělo hrát s jídlem. „Ulindi se snažila zakázat své dcerce Luize, aby si hrála s kusem pórku. Luiza si jejích pokusů zastavit ji nevšímala, a tak Ulindi nakonec směrem k mláděti zavrtěla hlavou. Nakonec ale stejně musela pórek odhodit dál, aby se k němu potomek nemohl dostat," dodala bioložka.
|
Hlavou kroutí jen bonobové
Již delší dobu je známo, že jak šimpanzi užívají ke komunikaci s ostatními členy tlupy různé pohyby hlavy, jako pokyvování, uklánění a vrtění. Lipská studie je součástí širšího výzkumu zaměřeného na výrazové prostředky mláďat lidoopů. Vědci na základě videonahrávek analyzovali gesta a chování bonobů, šimpanzů, goril a orangutanů v šesti evropských zoologických zahradách.
A ačkoliv všichni tito primáti užívají ke komunikaci různé pohyby hlavou, zdá se, že vrtění jako vyjádření nesouhlasu se vyskytuje jen u bonobů. Zřejmě je to prý tím, že tito naši příbuzní žijí v značně tolerantních společnostech s velmi složitou hierarchií a společenskou strukturou. Gesto pro vyjádření nesouhlasu dává uživateli možnost předejít konfliktu a uklidnit napjatou situaci.
Korzo
Přečtěte si také |
---|