V Česku je třetina lidí alergiků

První teplé sluneční paprsky probudily k životu spící stromy, keře a ty začaly do vzduchu vypouštět pyl. Miliony alergiků začaly kýchat, smrkat, mají zarudlé oči, je jim zle. Jak je to vlastně s alergií?

Mezi nejčastější příznaky alergie patří tzv. alergická rýma. „Hovoříme o ní tehdy, pokud má pacient alespoň dva z následujících čtyř příznaků: svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a neprůchodnost nosní,“ vysvětluje doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze.

Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pakliže se rýma objevuje např. v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezonní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční. „Použijeme-li novější klasifikaci, dělíme ji dle délky výskytu na intermitentní (krátce trvající) nebo perzistující a dle tíže příznaků na lehkou, středně těžkou a těžkou,“ říká doc. MUDr. Vít Petrů.

Alergická rýma = oční + nosní příznaky

Obvykle nejde jen o „rýmu“! Jednotlivé příznaky alergické rýmy mohou probíhat zcela samostatně (pouhé sezonní kýchání nebo naopak úporná celoroční neprůchodnost bez zjevného výtoku), obvykle se však v různé intenzitě kombinují. Sezónního alergika více trápí prudké akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního alergika bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos bez většího efektu při smrkání.

„U mnoha případů se navíc kromě nosních příznaků objevují i další, např. oční –zarudlé slzící oči, oteklá oční víčka,“ upozorňuje doc. MUDr. Vít Petrů. Dále má pacient potíže s dýchání, stěžuje si na bolesti hlavy, špatně spí, je unavený, vyčerpaný.

Nesmí se podcenit

Příznaky alergie se není nikdy podceňovat. Např. je potvrzeno, že alergická rýma může souviset s následným rozvojem astmatu! „Navzdory tomu lékařskou pomoc vyhledá jen necelá polovina lidí s alergickou rýmou,“ konstatuje prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Otestujte se Trpíte alergií nebo jste jen nastydli a máte „obyčejnou rýmu“? Sami si můžete vyplnit krátký dotazník. Ten si vytiskněte a doneste k lékaři, který na jeho základě a dalších vyšetření posoudí, zda trpí alergickou rýmou a zahájí případně léčbu. Jde o jednoduchou pomůcku, která usnadní komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dotazník je k dispozici na internetových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA).

Alergická rýma je rizikový faktor pro vznik astmatu až ve 30 % případů. A naopak, dobře léčená alergická rýma může snižovat riziko astmatických obtíží až o 47 % a potřebu hospitalizace v důsledku astmatu až o 61 %.

Jaký je výskyt alergické rýmy, nelze přesně určit. Podle odborných odhadů trpí alergickou rýmou minimálně 1 miliarda obyvatel planety. „Předpokládá se, že v České republice jde o 20 % dospělých a 16 % dětí, tj. přibližně 20 až 30 % populace v závislosti na ročním období,“ upřesňuje prim. MUDr. Irena Krčmová.

Strach z vyšetření? Zbytečný!

První cesta pacientů s příznaky alergie by měla vést k praktickému lékaři, který posoudí závažnost problémů a doporučí specialistu, ideálně alergologa.

Vyšetření není nijak bolestivé ani výrazně nepříjemné. Přítomnost alergií se zjišťuje pomocí jednoduchých kožních testů. „Ve většině případů se jedná o tzv. prick test. Na vnitřní stranu předloktí jsou v pravidelných odstupech v kapičkách naneseny nejčastější alergeny (směsi pylů, roztoči, různé druhy plísní, živočišné alergeny atd.). Kopíčkem lékař pronikne skrz kapku alergenu do pokožky a takto do ní vnese stopové množství alergenu. Kožní reakce je odečítána za 15 minut, rozhodující roli hraje velikost pupenu a zarudnutí,“ popisuje prim. MUDr. Irena Krčmová. Výjimečně jsou prováděny testy tzv. intradermální, kdy je alergen aplikován jehlou do pokožky.

Důležité však je před kožními testy na 5 až 7 dní zcela vynechat protialergické léky. „U celkových kortikoidů je interval delší dle dávky léku. Pozitivní kožní test však nutně neznamená stanovení diagnózy, důležité je vždy porovnat nález s udávanými obtížemi,“ připomíná prim. MUDr. Irena Krčmová.

Jaká je léčba?

Používají se celkově a lokálně podávaná antihistaminika. Jedná se o léky potlačující účinek hlavního mediátoru, tj. prostředníka alergické reakce, histaminu. „Antihistaminika jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie,“ říká doc. MUDr. Vít Petrů.

Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou. Je možné je koupit v lékárně i bez receptu, ale jak bylo již zmíněno, každého s příznaky alergie by měl vyšetřit lékař!

U těžších forem je nutné pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice. „ Moderní topické steroidy dokonce velice účinně potlačují i oční příznaky. Nástup účinku je ve srovnání s antihistaminiky pomalejší, nicméně z hlediska efektu dlouhodobější. Podávají se pravidelně a dlouhodobě pacientům s trvalými obtížemi, po stabilizaci onemocnění v nejnižší dávce, která udrží příznaky pod kontrolou,“ radí doc. MUDr. Vít Petrů.

Naopak u lehčích forem rýmy, eventuálně v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat další typ protialergických léků, tzv. kromony. „Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než u topických steroidů. Podávají se profylakticky, lokálně do nosu nebo očí. Nevýhodou je nutnost časté aplikace, 4 až 6krát denně, a z ní vyplývající zhoršená spolupráce pacientů,“ uvádí doc. MUDr. Vít Petrů.

Může vás zajímat Klíšťata se naučila žít blíž lidem Blecha v kožichu může nadělat paseku Meningokok útočí na děti a teenagery

Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Tuto léčbu však v České republice nehradí zdravotní pojišťovny.

Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).

A tady pozor!

Zvlášť opatrní bychom měli být s klasickými kapkami do nosu, tzv. dekongestivy (léky působící oplasknutí otoku sliznic). Snižují prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. „Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s nosní neprůchodností a jsou proto velmi vyhledávaná. Nosní podávání po dobu delší než 10 dní je však nevhodné, neboť poškozují sliznici a zhoršují stav nemocného. Doporučuje se jen krátkodobé užívání, nejlépe v úvodu léčby nosními steroidy,“ varuje prim. MUDr. Irena Krčmová.

Zcela bezpečné jsou nosní spreje s mořskou vodou. „Říká se jim šetrná dekongestiva, mají podobný efekt, jen slabší,“ radí čtenářkám prim. MUDr. Irena Krčmová.

tom

Přečtěte si také
Bolí vás hlava? Málo pijete! Džusy a limonády ničí zuby Mírné pití zpomaluje vznik artritidy