Je pro děti vhodná střídavá péče?

Týden u mámy, týden u táty

Střídavá péče se praktikuje většinou po týdnech. Dítě je tedy jeden týden u matky a druhý týden u otce. Má to jistě své výhody – dítě se může užívat obou rodičů a nechat se jimi ovlivňovat a vychovávat zcela rovnoměrně.

Na druhé straně však dítě ve střídavé péči vklouzne do věčného koloběhu stěhování z jedné domácnosti do druhé. Tento model také dost pokulhává v situaci, kdy rozvedení rodiče bydlí od sebe příliš daleko nebo dokonce v jiném městě.

V každém případě to vždy znamená, že děti mají dva domovy, dva pokojíčky, dvojmo mnoho věcí v každé z domácností. Jsou i případy, kdy chodí každý týden do jiné školy. Je to špatně, nebo dobře?

Vybrala si dcera – a nám to vyhovuje

„Střídavou péči praktikujeme s bývalým mužem již dva roky. Máme dceru, které je teď třináct let a střídáme se v péči po týdnu, nebo podle dohody. Zatím nám to všem třem vyhovuje. Dcera má většinu oblečení rozdělenou do obou domácností. Převáží si jen to školní. Má klíče od obou bytů, kdykoli může kamkoli přijít a je u mně i u otce doma. Než jsme se s bývalým mužem pro střídavou péči rozhodli, mluvili jsme o tom s dcerou a dali jí najevo, že její názor budeme respektovat. A ona si vybrala střídavou péči,“ popisuje svůj příběh paní Romana H. z Plzně.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Lze kojit v těhotenství? Mateřské mléko ochrání před astmatem Kojení brání miminko i před chřipkou

„Byla jsem zprvu proti, protože jsem se rozvedla hlavně kvůli mužově nezodpovědnosti a měla obavy, aby péči o tehdy jedenáctiletou dceru vůbec zvládl,“ pokračuje ve vyprávění Romana.

„Musela jsem však uznat, že dcera je už dost velká, aby si uměla poradit, také je tu přece telefon. Ale jde i o to, že od jejího otce bydlím jen pět kilometrů, což v případě problémů není nepřekonatelná vzdálenost. A musela jsem rovněž přiznat, že ač já mého muže nemohu vystát, moje dcera ho miluje. Bolelo mě, když u něj byla první týden a já viděla, že je šťastná i beze mě. Ale dcera je opravdu spokojená a říká, že je to takto mnohem lepší, než když její spolužáci z rozvedených rodin vidí otce jednou, dvakrát do měsíce,“ svěřuje se paní Romana H. z Plzně.

Důležitá je dobrá spolupráce

Všeobecně se dá říct, že pokud není jeden z rodičů vyloženě asociál, dítě má mít právo rozhodnout se, kde i jak dlouho chce být – zda například bydlet týden u maminky a týden u tatínka. Ani jeden rodič by ho za jeho rozhodnutí neměl trestat, nebo mu něco vyčítat.

Střídavá péče však není vhodná vždy a pro každého. Rozhodnutí záleží zejména na věku a povaze dítěte. Třeba malému dítěti může vadit, že se neustále stěhuje a že nemá svůj koutek se všemi svými oblíbenými hračkami. Může pak z toho být unavené a podrážděné.

A nad leckterým revoltujícím, problémovým puberťákem zase lze při střídavé péči snadno ztratit kontrolu, o což pubescentovi právě jde. Chvíli u otce, chvíli u matky, kteří spolu příliš nekomunikují – to je velké pole působnosti pro mnohé nedobré „akcičky“.

U střídavé péče je totiž nutná daleko větší spolupráce bývalých manželů, než je tomu u klasické formy soudně stanoveného styku s dítětem. Rodiče se musejí ještě více povznést nad svoje vzájemné nenávisti, komunikovat, být vstřícní.

Ti, co tohle všechno dokáží, klobouk dolů!

Lada Mašková

Přečtěte si také
Jsou šátky na nošení dětí dobré? Slepé střevo u dětí je lépe neodstraňovat Ježíši, on/ona kouří!