Kojení chrání dítě i před chřipkou
22.9.2009 00:00 | Zdraví
Statistiky a studie zpracovávané na předních českých i zahraničních pracovištích potvrzují, že kojené děti jsou oproti nekojeným méně často nemocné a případné onemocnění u nich probíhá lehčeji a v daleko menší míře se přidávají komplikace. Látky obsažené v mateřském mléce chrání novorozeně před působením řady virů a bakterií.
Imunitní systém novorozeného miminka je nezralý, potřebuje proto obranné látky, které získává právě od matky v mléce. V České republice je v 70 procentech příčinou úmrtí dětí s nízkou porodní hmotností infekce, před kterou může chránit právě kojení.
Problémy s kojením
„Své dítě chce kojit 90 procent matek,“ uvádí neonatoložka Anna Mydlilová z Laktační ligy. Při odchodu z porodnice kojí ale již jen 88 procent maminek. „Do šesti týdnů pak přestává být kojena pětina dětí,“ upozorňuje lékařka Mydlilová.
Pokud se podíváme na další statistiky, tak zjistíme, že oproti roku 2007 se snížil podíl dětí kojených šest měsíců a déle na necelých 37 procent.
Smutné je, že polovina matek má s kojením problémy už v porodnici, další poté, co ji opustí. Odborníci proto vyzývají, aby už zdravotníci v nemocnicích radili matkám, jak kojit. I maminky by měly být samy aktivní a rady od lékařů a sester v porodnici vyžadovat. I přesto, že první dny po narození miminka pro ně nebývají jednoduché. Samy se v případě nejistoty či problémů mohou obrátit na Laktační ligu, která sídlí v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Případně na její poradce, kteří sídlí po celé republice, kontakty naleznete zde.
Kojte i při chřipce
Odborníci radí, že by maminky měly pokračovat v kojení i v případě nachlazení či chřipky. Dokonce i tehdy, že je u matky podezření na prasečí chřipku. „Dítě už totiž bylo vystaveno viru předtím, než se u matky objevily příznaky onemocnění. Pokračování v kojení může pomoci omezit závažnost příznaků kojence,“ radí lékařka Anna Mydlilová. Matka by měla kojit i v případě, pokud bude užívat tzv. antivirotika.
|
Dítě cítí bezpečí
Mateřské mléko je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jediným bezpečným zdrojem výživy pro děti, které je neustále k dispozici. Její odborníci doporučují zahájit kojení co nejdříve po porodu, kojit nejméně do šesti měsíců a poté dítě do dvou let nebo déle současně kojit i přikrmovat.
Kojení neznamená pro miminko jen způsob příjmu potravy. Dítě při kojení získává pocit bezpečí, jistoty. Rozeznává hlas, pokožku i vůni matky.
|
Kojit je důležité i pro matky
Kojení chrání i matky. Kojící matky pociťují méně stresu (i při stejném počtu stresujících událostí), mají méně často deprese, jsou méně úzkostlivé a mají pozitivnější přístup k životu.
Kojení zvyšuje účinnost vrozené a specifické imunitní reakce u matek, takže jsou méně náchylné k nemocem a lépe se vypořádají s péčí o dítě. „Neznamená to, že by všechny matky s depresí měly být nuceny ke kojení či že by se matky s depresí, které krmí děti formulí, měly cítit vinny. To opravdu ne. Znamená to, že nyní lépe chápeme jak chránit děti a matky zároveň,“ říká lékařka Anna Mydlilová.
A navíc ušetříte
V neposlední řadě je kojení i ekonomicky výhodné. Rodina s miminkem díky kojení ušetří až 2000 korun měsíčně, které by musela vydat za umělou výživu.
tm
| Přečtěte si také |
|---|


Může vás zajímat
VYHRAJTE pomocníka pro čištění pleti a prevenci vrásek!