Klíšťata nepodceňujte, mohou zabít!

Polehávání ve vysoké trávě se od dubna do listopadu spíš vyhněte

Za posledních 27 let, kdy se výskyt onemocnění sleduje, bylo případů encefalitidy více jen jednou, a to v roce 2006 (1029 infikovaných). O Česku se nyní dá říci, že je evropskou supervelmocí v počtech nakažených. „V počtu nákaz klíšťovou encefalitidou je na tom hůře než Česká republika pouze Rusko,“ konstatuje profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.

Počet infikovaných lidí klíšťovou encefalitidou má v posledních letech vzrůstající tendenci. Jak to bude letos, je otázkou… „Nelze s určitostí v tomto okamžiku říci, zda nadcházející rok bude aktivita klíšťat stejná či horší. Vše záleží na klimatických podmínkách. Nejpříhodnější podmínky pro vývoj těchto parazitů je teplé počasí s dostatečnou vlhkostí vzduchu,“ říká docent Bohumír Kříž ze Státního zdravotního ústavu.

Mezi nemocnými přibývá nejvíce nemocných nad 50 let, u nichž bývá vzhledem k věku průběh onemocnění mnohem těžší. Častější je výskyt encefalitidy u mužů. „Oba loni zemřelí byli muži a bylo jim nad 50 let,“ čte ze statistik docent Bohumír Kříž.

Ochrání vakcína

Jedinou možnou prevencí před onemocněním je očkování. Klíšťová encefalitida patří totiž k chorobám, na něž neexistují léky. Lékaři mohou mírnit pouze příznaky, samotnou nemoc léčit neumí.

„Platí, že dokud lidé u nás nezačnou být zodpovědní za své zdraví a nenechají se proti klíšťové encefalitidě očkovat, k redukci výskytu tohoto onemocnění v populaci nedojde. Stále se budeme potýkat s jeho závažnými následky,“ říká profesor Roman Prymula (na snímku vpravo).

Snížení výskytu klíšťovky se dá očekávat až za situace, kdy je očkováno 40 % obyvatel. Za vše mluví zkušenosti ze sousedního Rakouska, kde ročně počet lidí infikovaných klíšťovou encefalitidou nepřesáhne 100. „Přitom se jedná o zemi, která je s tou naší srovnatelná co do počtu obyvatel, teplotního pásma i oblastí s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Důvodem pro tak nízký počet nemocných je fakt, že proočkovanost obyvatel Rakouska je 88 %,“ vysvětluje profesor Roman Prymula. U nás bylo loni očkováno pouhých 16 % lidí.

Očkujte děti, vnoučata, ale i sebe!

Dlouhodobě se daří snížit počet infekcí klíšťovou encefalitidou u dětí. Rodiče jsou v tomto směru, jak to vypadá, velice zodpovědní. „V praxi se však setkáváme s řadou lidí, kteří nechali naočkovat pouze své děti a pak se sami potýkali s následky této nemoci, vedle těch zdravotních i finančními,“ upozorňuje profesor Roman Prymula.

Právě lidé od 50 do 65 let tvoří třetinu celkově nakažených pacientů. A proočkovanost v této kategorii neodpovídá ani národnímu průměru, mezi 50 až 55 lety je očkováno 12 % Češek a Čechů.

Začněte ihned

Nejpříhodnější doba pro zahájení očkování je právě teď, a to i přesto, že existuje i zkrácené očkovaní schéma na letní měsíce.

Klasické očkovací schéma pro zimní měsíce sestává z první dávky podané v den 0, druhé dávky podané za 1 až 3 měsíce a třetí dávky aplikované o 5 až 12 měsíců později. Ochrany je dosaženo přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky.

Může vás zajímat Klíšťata se naučila žít blíž lidem Blecha v kožichu může nadělat paseku Meningokok útočí na děti a teenagery

Zkrácené schéma je následující:
První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5 až 12 měsíců. Imunity je i zde dosaženo přibližně ve 3. týdnu od podání druhé dávky.

Očkování bohužel nechrání na věky. Jak u schématu pro chladné měsíce, tak u zkráceného schématu, by mělo k prvnímu přeočkování dojít po 3 letech. Následující přeočkování dostačuje každých 5 let. Výjimku tvoří lidé nad 60 let, kde se i pro další přeočkování doporučuje dodržovat 3letý interval. Cena jedné dávky vakcíny se pohybuje kolem 500 až 600 Kč.

Příznaky a průběh nemoci

V první fázi nemoci se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. „Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient cítí daleko hůře, to již virus pronikl do mozku. Nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi  musí být pacient hospitalizován,“ popisuje profesor Roman Prymula.

Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2 až 3 týdny domů, potom následuje několika měsíční rekonvalescence.

Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím. Postihne-li virus kořeny míšních nervů dochází k nevratným obrnám.

tm

Přečtěte si také
Dokrmování miminek: Neriskujte obezitu  Proti pneumokokům plošné očkování zdarma Tuk v jídle ještě neznamená tloustnutí