Dobrá zpráva: Alimenty se brzy zvýší!

Soudci v České republice dostanou v průběhu března 2010 tabulky, které mají sjednotit vyměřování výživného. V tom jsou nyní obrovské rozdíly, protože senáty výsledné částky stanovují individuálně případ od případu.

Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové by se alimenty měly pohybovat v rozmezí 16 až 22 procent čistého příjmu rodiče, který potomka nevychovává. Výše výživného bude záviset na věku dítěte.

Rodič, který pobírá průměrnou mzdu (23 350 korun hrubého), by tak na potomka do šesti let jeho věku posílal měsíčně 3056 korun. Na patnáctileté dítě to ale bude už 4202 korun.

Podle Českého statistického úřadu je nyní průměrná výše alimentů 1577 korun. V praxi soudy přiznávají částky v rozmezí 500 korun až 4000 korun za měsíc na jedno dítě.

Rozdílná praxe

„Máme zjištěno a jednoznačně prokázáno, že napříč republikou panuje ve vyměřování výživného naprosto rozdílná praxe," sdělila Daniela Kovářová listu Hospodářské noviny (HN). Ministerstvo spravedlnosti si dokonce udělalo malý průzkum – dvanácti samosoudcům z různých krajů poslalo identický fiktivní případ rozvádějících se rodičů s dítětem. Výsledná výše výživného se lišila až o sto procent.

Že je změna ohledně výživného potřebná, se domnívá i pražská právnička Jana Seemová: „Výživné je v Česku obecně velmi nízké. Pokud budou existovat takové tabulky, bude to mnohem spravedlivější," řekla Jana Seemová.

Může vás zajímat: K alimentům vám pomůže i hrozba soudem Umíte poradit – jak má Hana přežít? Jak vypořádat majetek po rozvodu

Ministerstvo spravedlnosti se při tvorbě procentuálních "alimentačních" tabulek inspirovalo praxí v Rakousku. Na věci nyní pracuje speciální pracovní skupina. V té je třeba i šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Komunikujeme teď s rakouskou stranou a ptáme se, proč zrovna tyto sazby. Ještě je můžeme individuálně přizpůsobit českému prostředí," uvedl Tomáš Lichovník. Konečný návrh částek budou mít možnost připomínkovat soudy a další instituce.

Ministryně Daniela Kovářová k tomu uvádí, že procentuální sazby by měly být stejné pro všechny příjmové skupiny. Pokud by některý rodič měl platit alimenty na více dětí současně, částka se mu o několik procent sníží.

Podle Tomáše Lichovníka však Česko od Rakouska určitě "neopíše" to, aby stanovovalo minimální a maximální výši alimentů. Člověk bez prokázaných příjmů tak nebude muset na své dítě platit nic.

Minimální a maximální výživné prosazuje například ČSSD. Její šéf Jiří Paroubek v květnu 2009 řekl, že by lidé měli na své děti odvádět nejméně 1400 a nejvíce 13 200 korun měsíčně. Podle Jiřího Paroubka má stát také hradit alimenty za ty, kteří je dlouhodobě neplatí a peníze se z nich nedaří vymoci ani exekucemi. Stát by to ročně vyšlo asi na 300 milionů korun. Tuto možnost ale ministryně Daniela Kovářová odmítá.

Speciální senáty

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce tabulky pro soudce vypracovat a rozeslat v průběhu března 2010. Podle ní půjde o takzvaný pomocný soudcovský materiál, což znamená, že jej může vydat sám ministr bez toho, aby se musel ptát na názor parlamentu.

Tabulky budou pro soudy jen doporučené. V odůvodněných případech tak soudci budou moci výslednou částku vyměřit i jinak, než bude stanovovat Kovářové vzor. „Pořád platí ustanovení zákona o rodině, které říká, že je na soudci, aby situaci v konkrétním případě zhodnotil a odůvodnil. Může se tedy od tabulky odchýlit, ale pak to bude muset velmi precizně zdůvodnit," popsala Daniela Kovářová.

Ministryně spravedlnosti si ohledně alimentů vytyčila i další cíl. Ten se týká vzniku speciálních soudních senátů, jež budou řešit hlavně odvolání kolem výživného. Tyto senáty by měly fungovat při každém krajském soudu.

„Když o výživném budou rozhodovat specializované senáty, které tu agendu znají, také to přispěje ke sjednocení rozhodovací praxe," věří Daniela Kovářová. Tato změna už ale počká na jejího nástupce. Založení specializovaných senátů totiž bude muset schválit parlament. Ministryni spravedlnosti však mandát končí v květnu 2010 – návrh tedy už předložit nestihne.

Návrh ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce, aby rodič na dítě, které nevychovává, platil mezi 16 a 22 procenty čistého příjmu. Částka se bude lišit podle věku dítěte. Například na potomka do šesti let bude sazba činit: 16 procent příjmu, na desetileté až patnáctileté dítě: 20 procent příjmu, na starší patnácti let: 22 procent příjmu. Průměrné výživné Podle Českého statistického úřadu činí průměrné alimenty 1577 korun na dítě měsíčně. V praxi soudy vyměřují mezi 500 až 4000 korunami. Rozdíly jsou obrovské, protože soudci stanovují výsledné částky individuálně. Žádné minimum ani maximum Návrh ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové nepočítá s tím, že by určoval minimální a maximální výši alimentů. Lidé bez příjmů tedy nebudou muset platit nic. Minimální a maximální výživné prosazuje například ČSSD.

HN, 18.2.2010

Přečtěte si také
Chtějí vás vyhodit? Nepanikařte! Na mateřské teď tratíte. Víte kolik? Stres v práci? Poradíme, co jíst a co pít